Markus Pape: Svoboda projevu versus propagace násilí
Svoboda
projevu je jedno z hlavních lidských práv. Jeho porušování může ohrozit
ochranu dalších lidských práv. Hájit právo je totiž nutně spojeno s
veřejným projevem. Přesto ale i demokratické státy omezují do určité
míry svobodu projevu, pokud jde o přímé výzvy k násilí anebo podporu
hnutí, která sama prosazují omezení práv občanů. Příkladem jsou strany,
které chtějí zrušit demokracii a nastolit politický systémy bez svobody
projevu.
V minulém týdnu se hned dvakrát některé kapely blízké
neonacistické scéně pokusily o dobytí hlavního města. U jednoho z
koncertů ostravská streetrapová kapela „Fuerza arma“, která pečlivě dbá
na to, aby se v jejich textech nenašel ani náznak rasismu nebo
neonacismu, sama den před konáním akce z důvodu negativní mediální
kampaně zrušila.
Druhý koncert, na kterém měly v sobotu v
bubenečské hospodě Na Slamníku vystoupit kapely neskrývaně
neonacistické, byl zrušen pořadatelem. Poté, co server Antifa.cz
upozornil na neonacistickou minulost některých jejich členů, pražská
policie začala legitimovat návštěvníky na místě plánovaného konání
koncertu a jejich počet tím klesl na asi osmdesát lidí.
I svoboda projevu má své přirozené meze
Je
to úspěch odpůrců nacismu, anebo porážka zastánců svobody projevu?
Těžko říci z dálky. Naštváni jsou každopádně ti fanoušci, kterým šlo
jen o kulturní zážitek a kteří sami nejsou ani rasisté ani vyznavači
nacismu. Příště se pořadatelé budou snažit o větší konspirativnost, a
koncerty se nejspíše stejně budou konat.
V rámci realizace akcí
Útvaru pro odhalení organizovaného zločinu (ÚOOZ) s názvem například
Power nebo Lotta byi někteří hlavní organizátoři neonacistických
koncertů v roce 2009 zatčeni a na delší dobu vzati do vazby. Dodnes
jsou souzeni pro propagaci nacismu (ve vyšším odstavci), soud se táhne.
To ale vůbec neznamená, že se podobné akce přestaly konat. Jsou
organizovány utajeně. Jelikož se tím automaticky sníží i perspektiva
pořadatelů na větší počet platících návštěvníků, změnila se jejich
strategie. U „veřejných koncertů“ sami omezují otevřenou propagandu
nacismu, zakazují třeba hajlování a nabádají účastníky koncertu k tomu,
aby neporušovali zákon v okolí místa konání akce před i po ní. U
tajných akcí je vše po starém.
O tom, jak to vypadalo v posledních letech po republice, napsal v loňském listopadu například Žatecký deník:
•
„V roce 2009 obrovský koncert neonacistů v Žatci za účasti stovek lidí,
zasahují těžkooděnci; dvě rušné akce ,Dělníků‘ v Postoloprtech; Při
rozsáhlém zatýkání pravicových radikálů je rušno i v Žatci.
• Rok 2010 akce Dělnické strany se zakázanými symboly v Lounech; koncerty v Žatci.
•
V roce 2012 oslava Hitlerových narozenin v Žatci, při další velké
hudební akci extremistů v žateckém Lidovém domě policejní zatýkání.
• Rok 2013 klid. Žádný veřejný koncert ani akce.“
I bez přímých výzev k násilí k němu může dojít
U
posouzení anebo případného trestního stihání takových akcí nejde jen o
obsah písní anebo případné porušování zákona, třeba hajlováním. Další z
důvodů, proč policie monitoruje a občas i ruší podobné akce, je násilí,
které je provází anebo následuje.
Česká kapela „Sons of
Bohemia“ („Synové Čech“), která si mimochodem v červnu zahrála v
pražské hospodě Na Slamníku, koncertovala například začátkem roku 2011
ve středočeském Velkém Oseku. Stejnou noc následoval žhářský útok na
byt romské rodiny v Býchorech, na kterém se podle serveru Ihned.cz
podílel i jeden z pořadatelů koncertu. Pachatelé vyvázli ze soudní síně
s podmínečnými tresty, napadená rodina se ze strachu o život
odstěhovala do dalšího města.
Koncem ledna 2009 uspořádali
slezští neonacisté koncert v blízkém Polsku. Na cestě domů z koncertu,
někdy před úsvitem, někteří účastníci koncertu hodili zápalnou láhev do
obydlí romské rodiny v Moravském Berouně. Vyšetřován byl útok, nikoliv
však souvislosti s koncertem. Výsledek: pachatel neznámý.
Tří
měsíce na to titíž mladíci spolu s dalšími provedli podobnou, ale
tentokrát vysoce profesionálně připravenou noční akci ve slezském
Vítkově. Během ní utrpěla dvouletá holčička popáleniny třetího stupně,
jejichž bolestivé následky ji budou provázet do konce života. Za tuto
akci mladí vyznavače White Power hudby ze soudu odešli s tresty ve výši
22 let vězení. Tam snad dnes vzpomínají na povedený koncert v polském
pohraničí, který tehdy nikomu nevadil. Ač ho na místě monitoroval i
vedoucí protiextremistického oddělení policie moravskoslezského kraje,
který „slouží“ dodnes.
Zákazy nejsou jedinou možností zabránit násilí
V
souvislosti s plánovaným pražským koncertem ostravských streetraperů
primátor Prahy Tomáš Hudeček řekl minulý týden deníku MF Dnes před tím,
než kapela koncert sama zrušila: „Podobné produkce k demokracii patří,
ale do slušné společnosti nikoli.“
Zákon nedefinuje, co je to
slušná společnost ani co do ní patří, či nepatří. Tím pádem je možné,
že se takové úvahy budou zneužívat třeba i v neprospěch těch, kteří
třeba jen vypadají anebo uvažují trochu jinak, jako například
anarchisté, Romové atd., a chtějí si jen někde zahrát.
V
případech minulého týdne k úřednímu zákazu akcí nedošlo. Stačila
upozornění médií na druh dotčených koncertů a minulost jejich některých
běžných návštěvníků , připravenost policie a pochopení pořadatelů, že
tudy cesta nevede. Zdá se, že vše dopadlo dobře. Zatím se ale neví, zda
si zklamaní fanoušci náhodou nevybili svůj hněv ze zrušení koncertů
někde jinde. Chce to vždy být připravený na všechno.
