Markus Pape: Dlouhá cesta aktivních odpůrců rasistických pochodů
Vítězným
tématem letošního kola české fotografické soutěže World Press Foto v
kategorii Aktuality jsou protiromské pochody. Letos se jich v Česku
rekordně konalo více než třicet po celé republice. Staly se jedním z
hlavních témat letošního zpravodajství médií, v zahraničí jednou z
charakteristik České republiky. Málokdo se ale z médií dozví, jak malá
skupina lidí téměř při každém takovém pochodu uspořádala občanský
protest proti němu – a že se k ní dnes dokonce postupně přidávají
významné organizace a politické strany.
Na začátku bylo malé
občanské sdružení Konexe, které vzniklo loni z občanské platformy
Nenávist není řešení. Tu založili lidé z různých sfér společnosti
koncem léta roku 2011, kdy začala vyvrcholit vlna protiromských pochodů
téhož roku na Šluknovsku. Členové platformy a později i Konexe jezdili
za terči pochodů, hry a hudbou se snažili zabránit traumatizaci
ohrožených dětí a postupně vytvářet struktury podobné těm, které už
několik let ve velkých počtech brání hlavní každoroční akci německých
neonacistů v Drážďanech – smutečnímu pochodu za obětí masového
bombardování saské metropole.
Zatím blokuje jen policie
Už
při prvním letošním pokusu o vniknutí neonacistů do převážně romské
lokality v severočeském Duchcově v květnu, zorganizovali
spolupracovníci Konexe happening ve zmíněné lokalitě. Vědomi si toho,
že policie agresivní osoby do čtvrti díky jejich akci nepustí,
zabránili takto střetům mezi očividně agresivními rasisty a výrazně
zastrašovanými terči pochodů (z větší části Romy).
Podobně jako
organizátoři protiromských pochodů se pak odpůrci rasismu koncem června
přesunuli do Českých Budějovic, kde banální konflikt malých dětí na
hřišti sídliště Máj vyvolal zatím nejdéle trvající šňůru protiromských
nepokojů. Na ochranu zdejších rodin uspořádala Konexe poklidná
shromáždění i bohoslužbu, kde lidé různých barev pleti využili možnost
promluvit veřejně o své situaci a o možnostech konstruktivního řešení
problémů. Z toho se pak vyvíjela akce místních, kteří například před
dalším pochodem pomalovali jeho trasy různými vtipnými
protirasistickými slogany.
Před pochodem neonacistů
česko-slezským Vítkovem, tedy místem, kde před lety čtyři mladí
neonacisté zapálili obydlí romské rodiny a málem proto uhořela dvouletá
dívka, pak vzniklá nová platforma s názvem Blokujeme.cz, kterou se
Konexe spojila s dalšími organizacemi jako s mezinárodně známou Amnesty International,
se sdružením ROMEA a dalšími. Postupně pak i první osobnosti veřejného
života začaly odsuzovat rasistické projevy v českých ulicích, stejně
jako již předtím Strana zelených, z větších politických stran zatím
jediná.
Blokovat či jen pomáhat
Navzdory svému názvu
platforma sice pořádala různé další happeningy, prozatím však žádnou
trasu cizího pochodu fyzicky neblokovala. O to se koncem srpna
postarala místní různorodá skupina občanů v Plzni, než policie
pozatýkala odpůrce nacismu, nikoliv jeho zastánce.
Blokujeme.cz
se zase spolu s dalšími organizacemi zasloužila o úspěšné konání
druhého ročníku akce Roma Pride v Praze, kde Romové spolu s dalšími
občany šli demonstrovat za svá práva, nikoliv proti další akci rasistů,
která by se konala stejný den ve stejném městě. Pochodu na Pražský hrad
se zúčastnilo poprvé i více politiků, včetně předsedů stran Zeleních,
Strany rovných příležitostí a Romské demokratické strany.
Dodnes
se podobných akcí zúčastnilo pramálo lidí. Převážil strach z vystoupení
na veřejnosti, poslušnost vůči pokynům policie přenechat ulici jejich
těžkooděncům a lhostejnost. V poslední době se ovšem množí případy, kdy
počet „blokujících“ převažuje počet pochodujících a kdy se k nim už
nepřipojují tzv. obyčejní lidé.
V těchto dnech se rýsuje nová
koalice s názvem Barevná Ostrava – tedy další personální rozšiřování. K
protifašistickému protestu v den státního svátku výročí založení
Československa se přitom hlásí už i dvě největší církve, malé
mimoparlamentní strany a další neziskové organizace. Opět policie tlačí
organizátory akce k tomu, aby zůstali doma. Tentýž den se chystají
romští emigranti z Čech promluvit k tématu na veřejném slyšení v
britském parlamentu.
Málo může časem být i hodně
Po
několikaměsíčních přípravách vydaly Česká biskupská konference,
Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí koncem října společné
stanovisko k „narůstajícímu extremismu ve společnosti“. V něm mj.
prohlašují: „Z historické zkušenosti víme, že populismus, doprovázený
nenávistnými projevy rasismu a xenofobie, vede k tragédiím, které dříve
či později zasáhnou celou společnost.“
Podobně jako v
předchozích prohlášeních jednotlivých představitelů těchto významných
institucí ani tentokrát nevyzvali lidi k tomu, aby se postavili čelem
zmíněným pochodům, a to přímo v ulicích.
Cesta k shromážděním
proti rasismu s desetitisícovou účastí, už dávno obvyklá v západní
Evropě nebo v severní Americe, jako odpověď na zmíněné společensky
vysoce nebezpečné jevy, se v Česku poněkud protáhne. Dobrou zprávou je,
že již začala.
