Kubera nevěří ve výrazný úspěch extremistů při evropských volbách

Na nutnosti úzké spolupráce menších zemí EU po volbách do Evropského parlamentu se včera shodli předsedové českého Senátu a dolní komory rakouského parlamentu Jaroslav Kubera a Wolfgang Sobotka. Kubera to řekl po setkání ČTK. Nedomnívá se, že by v evropských volbách mohly v Česku příliš uspět extremistické strany. Projekce Evropského parlamentu ale očekává posílení protiimigrační a protiunijní frakce.

“Nejsou tak silné, jak to navenek vypadá. A nemyslím si, aspoň z české strany, že by dosáhly nějakého výrazného výsledku,” řekl Kubera. Dodal, že Sobotka se o to zajímal.

Do evropských voleb se přihlásily v Česku čtyři desítky uskupení. Kromě devíti sněmovních stran mezi ně patří také mnohá nově vzniklá hnutí, z nichž některá jsou výrazně protievropsky zaměřená.

Podle průzkumů by si ale křesla europoslanců měla rozdělit sněmovní uskupení včetně KSČM a hnutí SPD Tomia Okamury, které se vůči EU výrazně vymezuje. Při volbách před pěti lety výraznějšího úspěchu dosáhli protibruselsky ladění Svobodní, získali ale jen jeden mandát.

Podle průzkumů vyhrají evropské volby středopravé strany

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) by měla podle aktuální projekce výsledků tvořit i po květnových volbách nejsilnější frakci v Evropském parlamentu. Obsadit by měla 188 křesel. Na druhém místě by měli být socialisté a na třetím liberálové. Protiimigrační a protiunijní strany by měly výrazně posílit. Nový parlament bude mít v případě odchodu Británie z EU ještě před volbami 705 místo dosavadních 751 křesel.

Evropská lidová strana (EPP), jejímiž členy jsou z Česka KDU-ČSL, TOP09 a STAN, by měla podle projekce získat 188 křesel. Druhou největší frakcí by měli zůstat se 142 křesly socialisté, k nimž patří i ČSSD, a třetí se 72 mandáty liberálové z frakce ALDE, jejímiž členy je i české hnutí ANO.

Výrazně by měla posílit protiimigrační a protiunijní frakce Evropa národů a svobody (ENF), která má nyní 37 europoslanců, po květnových volbách by jich mohla mít ale 61. K ENF se hlásí česká strana Svoboda a přímá demokracie (SPD), která zatím nemá žádné europoslance.

Frakce konzervativců a reformistů (ECR), již do voleb vede Jan Zahradil z ODS, by měla podle projekce získat 53 křesel, jen o dvě méně by měli obsadit Zelení. V europarlamentu by mělo usednout podle projekce také 49 zástupců frakce GUE/NGL, v níž je dosud KSČM, a 30 zástupců frakce EFDD, v níž nyní usedá jeden český europoslanec za Svobodné. Další křesla připadla na nezávislé a na “ostatní”, které zatím příslušnost k žádné evropské politické straně nedeklarovaly.

Německá CDU/CSU bude vůbec největší národní stranou v EP s 33 křesly, hned druhé místo ale projekce nyní přisuzuje italské protiimigrační Lize s 27 mandáty.

Projekce Evropského parlamentu, která vychází z národních průzkumů, předpovídá, že by v Česku pětiprocentní hranici překonalo nyní sedm stran a hnutí. Vítězem eurovoleb by podle projekce bylo hnutí ANO se ziskem sedmi křesel, na druhém místě ODS se čtyřmi křesly a na třetím Piráti se třemi. Po dvou křeslech by získaly KSČM, ČSSD a koalice TOP09, STAN a Strany zelených. Jednoho zástupce by do Evropského parlamentu vyslala i SPD. Bez mandátu by podle projekce zůstala KDU-ČSL se ziskem o něco vyšším než čtyři procenta hlasů. Odhad pro Česko vychází z průzkumu CVVM ze 4. března.

Eurovolby se budou v Česku letos konat 24. a 25. května, vybírat se bude 21 europoslanců. V posledním hlasování v květnu 2014 získalo ANO čtyři mandáty stejně jako TOP 09 společně se STAN a také ČSSD. Zvoleni tehdy byli také tři zástupci KDU-ČSL a tři komunisté, dva zástupci ODS a jeden mandát tehdy připadl Svobodným.