Karel Karika, pirátský kandidát na hejtmana Ústeckého kraje: Sociálně vyloučené lokality se 30 let neřeší, máme tady nejvíc politiků, kteří kradou a podvádějí

Karel Karika je historicky prvním Romem, který byl navržen na post hejtmana parlamentní stranou. Karika se stal lídrem kandidátky Pirátské strany v Ústeckém kraji a stal se tak jedním ze sedmi Romů, kteří v letošních krajských volbách podle zjištění serveru Romea.cz kandidují.

Karel Karika je vedoucí Domu svatého Materny v Ústí nad Labem a je držitelem Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77. Piráti dlouhodobě upozorňují mimo jiné na to, že například řešení ghett v Česku nefunguje, protože se děje bez samotných Romů. Podle předsedy strany Ivana Bartoše je důležité zdůraznit, že s Romy na kandidátkách neřeší “romskou problematiku”, ale s Romy řeší problematiku celé společnosti.

Podle Kariky je největší problém Ústeckého kraje chudoba, je zde nejvyšší počet exekucí, nejvíce vyloučených lokalit a kraj sužují sociální problémy, které se třicet let neřeší a které se rok od roku prohlubují.

Letos kandidujete na post hejtmana Ústeckého kraje. Jste vůbec první Rom, který dostal takovou příležitost. Proč by měli voliči dát hlas právě vám?

Protože nemám žádné kostlivce ve skříni a vždy jsem pracoval pro lidi bez rozdílu, zda byli z minority nebo majority. Nikdy jsem nepracoval pro peníze, ale vnímal jsem svou práci jako službu lidem. A tak by to měl mít každý politik. Například polovina mého platu šla odjakživa pro chudé a na charitu. Jsem člověk, který má své vize a pokaždé hledá nejlepší řešení. Umím se v politice pohybovat, jsem konzistentní, před ničím neuhýbám a nejsem uplatitelný.

Na kolik procent si věříte?

Na osmdesát procent.

Každý kraj má svá specifika a problémy. V jakých oblastech vidíte největší problémy Ústeckého kraje?

Největší problém Ústeckého kraje je chudoba. Máme nejvyšší počet exekucí, nejvíce vyloučených lokalit a náš kraj sužují sociální problémy, které se třicet let neřeší a které se rok od roku prohlubují. A to i proto, že tu máme nejvíc politiků, kteří kradou a podvádějí. Vlastně jsme měli smůlu na všechny politiky od sametové revoluce, kteří vůbec nemysleli na obyvatele Ústeckého kraje, ale soustředili se spíš sami na sebe, na stranickou linii nebo stranickou kasu, jako v případě ROP Severozápad. V současné době nám tady vládne komunistický hejtman, a to kdyby viděl můj táta třicet let po revoluci, tak by tomu snad ani nevěřil.

Jak se vedení města vypořádává s vyloučenými lokalitami, které svým počtem značně převyšují jiné kraje v České republice?

Ten stav se nadále zhoršuje restrikcemi, o kterých rozhoduje vláda, místní samosprávy a politici na kraji. Vezměte si bezdoplatkové zóny nebo teď nově novelu zákona o státní sociální podpoře, kdy úřady práce požadují po matkách samoživitelkách důkaz, že už nebydlí s bývalým partnerem. A to je zejména u komplikovaných rozchodů, násilnických partnerů ad. téměř nemožné.

Největším problém je ten, že ještě nikdy nikdo nezačal vyloučené lokality řešit koncepčně. Ta koncepce vychází z analýz, které vytváří Agentura pro sociální začleňování, protože tam se opravdu vidí, kde je potřeba hasit požár úplně nejdřív a pak tam začít systematicky pracovat a dostávat lidi z toho absolutního dna zpátky do běžného života.

Pomohlo by v prvé řadě vybudování komunitního centra, oddlužení, vyřešení exekucí a pak teprve může nastoupit atribut sociálního a prostupného bydlení. A to nemá být pouze jednosměrné, ale obousměrné. Rodina může začínat v kvalitním bydlení, ale pokud to finančně nezvládne, může jít níž. A zase rodina, která je připravená žít lépe, se posouvá o stupínek výš.

Ale bohužel v našem kraji vznikají stále nové vyloučené ulice, lokality, paneláky. Je to tím, že obchodníci s chudobou našli nástroj, jak z nejchudších lidí vysát absolutně všechno. Nechávají je pracovat zadarmo, ale bydlení si musí u nich odpracovat, nebo je nutí do prostituce, drobných krádeží nebo do nevýhodných leasingů. Majitele těchto domů nejsou občané z Ústí nad Labem ani z blízkého okolí, ale třeba z Prahy nebo z jiných měst. A ty peníze, které vysávají od těch nejchudších, v našem kraji nezůstávají a putují úplně někam jinam. Stále na to upozorňuji, ale je to opravdu chyba řešení sociálního bydlení. Nástroj by měla mít města, obce, samospráva, která by spravovala majetek, a lidé by bydleli za méně peněz a dalo by se s nimi i koncepčně pracovat. Především by peníze zůstávali v ekonomice Ústeckého kraje, a ne jinde.

Jak vnímáte předvolební hesla různých stran, které často míří na Romy a sociálně slabé? A o čem to vypovídá?

Vypovídá to o absolutním nástupu populismu, který naši nejvyšší činitelé s oblibou používají ve svých projevech. Celá politika zhrubla a tyto nejnižší pudy působí na lidi, kteří jsou frustrovaní. Kdyby si ale tito lidé uvědomili, že pokud se pomůže těm nejchudším, budou na tom lépe i oni sami, této protiromské agitaci by nepodlehli.

S jakým hlavním tématem jdete s vaším uskupením do krajských voleb vy?

Sociální témata, zdravotnictví a ekologická témata, obnova infrastruktury, digitalizace, vzdělání mladých lidí a transparentní úřady lidem. Málokdo ví, co jaký úřad má na starosti a jaké má kompetence. Nebo co pro ně může politik udělat.

Setkáváte se v průběhu kampaně i s Romy? O jaká témata se zajímají?

Setkáváme s Romy a zajímají se o to, jestli budou exekuce přijatelnější, aby se lidem vyplatilo pracovat, protože lidé, i když jsou zadluženi, pracovat chtějí, ale dnešní systém je nastavený tak, že vám exekutoři vezmou prakticky všechno. A když je člověk na dávkách a k tomu pracuje v šedé ekonomice, tak si říká, že mu aspoň zbydou nějaké peníze na živobytí. Ale pak o peníze přichází stát.

Jak motivovat Romy, aby přišli k volbám?

Romové si vůbec neuvědomují, že mají svůj osud ve svých rukách a nejen svůj, ale i svých dětí. A to se jim snažím dlouhodobě vysvětlit. Jenže téměř marně, protože v našem kraji dlouhodobě přetrvává kupčení s volebními hlasy. Strany si najímají takové vykuky, kterým zaplatí padesát tisíc, a ty za ně odvedou špinavou práci. A výsledkem je, že za stovku nebo dvě Romové volí strany, které si jejich hlas dopředu koupí.

Letos nás od těch prvních v roce 2000 čekají šesté krajské volby. Existuje nějaký důvod, proč k nim dlouhodobě chodí málo lidí? Účast se v posledních dvou volbách pohybuje kolem 35 procent.

Většina ani neví, co kraj vlastně dělá, protože je vůči lidem zcela anonymní. Nevidí, že tam je státní správa, samospráva, přenesená působnost, že by měl kraj metodicky řídit, že registruje všechny sociální služby nebo že se stará o kulturu či turismus. Lidé tuší, že v krajském městě v Ústí nad Labem je nějaký krajský úřad, ale čím se zabývá, skutečně nevědí. Pro nás pro Piráty je tohle nepřijatelné, od začátku nám jde o aktivnější zapojení lidí do aktivit a rozhodování kraje. Protože si uvědomujeme, že tady zatím nebyl nikdo, kdo by chtěl opravdu něco zlepšit. Celých dvacet let šlapeme tak říkajíc stále stejnou vodu. A buď jsou u moci údržbáři, nebo zloději. Zatím tu vládli politici bez vize a koncepčních řešení pro Ústecký kraj.

A jak byste vy sám občanům vysvětlil, v čem konkrétně jsou kraje užitečné a jaké mají pravomoci?

Začneme tím, že otevřeme úřad a provedeme jeho digitalizaci. Lidé budou moci participovat na rozpočtu nebo sami iniciovat změny ve svém okolí. Zúčastňovat se kulatých stolů s obcemi, se starosty a společně hledat řešení problémů, které dlouhodobě sužují Ústecký kraj.

Může se současná druhá vlna pandemie onemocnění COVID 19 projevit na volebním výsledku? Protože pokud voliči onemocní nebo budou v karanténě, mohou sice volit za zpřísněných podmínek, ale půjdou podle vás vůbec k urnám?

Piráti byli odjakživa pro volby online, ale to se zatím nepodařilo prosadit. Pracujeme s tím, že tento problém může vzniknout, protože lidé se nakazí nebo budou v karanténě apod. A pak je otázka, zda v takové situaci voliči využijí své právo, nebo ne.

Co nejvíce vytýkáte současnému vedení kraje?

Asi nejvíce naprosté zpolitizování celého krajského úřadu, všech příspěvkových organizací od muzeí až po Krajskou zdravotní. Všude mají nastrčené své lidi, které tomu ani nerozumí, ale jsou tam za dobré peníze, což zase zhoršuje kvalitu kultury, sportu a zdravotnictví.

Máte v případě úspěchu představu, s kým do koalice jít a naopak s kým nevyjednávat?

My jako jediná strana deklarujeme, s kým do koalice nikdy nepůjdeme, tedy s SPD, Trikolorou nebo KSČM a jinými stranami, které nejsou z našeho pohledu demokratické.

Co byste jako hejtman v případě zvolení udělal jako první?

Začal okamžitě řešit vyloučené lokality. Navrhovat a připomínkovat zákon o sociálním bydlení, dostupném bydlení, exekuce a hledat řešení, jak by mohl i kraj do toho vstoupit a disponovat například nájemními byty.

Snažil byste se obnovit i spolupráci s Agenturou pro sociální začleňovaní, která ukončila svou činnost v kraji v roce 2018?

Rozhodně ano. Ukončení činnosti Agentury byla chyba politiků, kteří ani nevědí, co chtějí. Kdyby si nadefinovali cíle, tak by Agentura sama hledala peníze z evropských fondů, ale ze strany vedení města bohužel nebyl zájem. 

Pracujete i s variantou, že byste šli do opozice?

Samozřejmě.