Karel Holomek: Pozitivní diskriminace! Nesmysl, nebo totální nedorozumění?!
Zpráva o tom, že ministr Dienstbier hodlá předložit vládě Strategii romské
integrace do roku 2020 vyvolala v kruzích naších politiků a to napříč politickým
spektrem zděšení, v lepším případě zcela odmítavé reakce. Stalo se tak na
základě sugestivně položené otázky Parlamentních listů a sice, zda podporují
pozitivní diskriminaci Romů? Parlamentní listy se dost často negativně
vyznamenávají podobnými lapsy, jen tak mimochodem.
Z odpovědí politiků se ukazuje, jak to na naší politické scéně a ve
společnosti probíhá. Srovnání s Kocourkovem není nepřípadné!
Připomíná mi to akci za hluboké totality, kdy lidé měli odmítat Dva tisíce
slov a při tom je většina z nich nečetla, ale houfně je odmítala, jak by ne.
Nepřehlédněte:
Senátoři a poslanci, hlavy pomazané
Stejně se činí naší senátoři a poslanci, hlavy pomazané! Je skoro jisté, že
tento Program nikdo z nich nečetl a taky nikdo z nich zřejmě netuší, že tento
Program stále ještě prochází příspěvkovým řízením, takže může doznat ještě hodně
změn. Sám jsem jeho dosti výrazným kritikem a to jako člověk, který Program
pročetl až do konce a do všech detailů, taky jako člen Rady vlády pro romské
záležitosti, ve které je členem i několik ministrů, dosti jejich náměstků a asi
18 členů z nevládní sféry.
Tedy věcně:
V celém programu nenajdete slovo: pozitivní diskriminace, nebo pozitivní
akce, nebo chcete-li affirmative action (angl.překlad pozitivní akce). Nikde
není psáno, jak tvrdí Parlamentní listy, že Romové mají být v rámci politiky
zaměstnanosti podporováni oproti zbytku populace, nebo že Romové mají být
zaměstnáváni ve vysokých postech vládních úřadů a jiné nesmysly.
Ovšem, mluví se
o příslušnících skupin ohrožených rasovou diskriminací, kteří mají být zařazeni
mezi cílové skupiny v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, ze kterých budou
přednostně podporováni uchazeči o zaměstnání. Ale to je přece něco zcela jiného
než naši popletení politici uvádějí. Stačí uvést některá jejich konkrétní
tvrzení a hned je podrobit zkoumání.
Odborníci na slovo vzatí
Třeba „odborník“ na slovo vzatý, dnes europoslanec Ivo Strejček (ODS) nám
tvrdí, že nárok na vzdělání není u nás segregační. A má pravdu. Ale zapomněl
dodat nebo nechtěl uvést, že tam, kde se to vzdělání uplatňuje, to je naše české
školství zcela evidentně segregační je!
Nebo Zdeněk Škromach a Miroslav Antl (oba soc.dem.) a poslankyně Langšádlová
(TOP 09) nám správně ukazují, že takový návrh, pokud by takový byl, by byl
protiústavní, protože problémy se mají řešit na principu občanské rovnosti.
Jistě, souhlasím. Ale páni senátoři a paní poslankyně zapomněli na skutečné
nerovnosti, které v reálu existují už dobře 20 let a nikdo s tím není schopen
hnout.
Nebo: poslanec za ANO Bronislav Schwarz, abych ukázal, že strany všechny jsou
tu ve vzájemné až dojímavé shodě, volá: „Pozitivní diskriminaci nepodporuji, ať
pracují!“ A já volám taky: Ať pracují, ale ať jim někdo tu šanci dá a pracovní
příležitosti vytváří! To nám už pan poslanec říci neumí. Není právě tohle
prokázaná nerovnost jako Brno, a ať mi nikdo netvrdí, že Romové pracovat
nechtějí. (Pozn. autora: nezaměstnanost 10 %, u Romů 90%)
A dál: Jiří Koskuba z ČSSD naštvaně: „Rozhazovat naše daně si nenecháme!“
Tady si neodpustím jízlivou poznámku, kdo nám zatím naše daně více než Romové
rozhazoval, pane poslanče? Můžete hádat!
Jaroslav Zeman (ODS) tomu nasadil korunu: „Prohlásím se za Roma a budu chtít
zaměstnání ve státní správě!“ To už není třeba ani komentovat, spíše by bylo
záhodno se zeptat, jestli pan senátor nemá problém s rasovými předsudky.
Chcete pokračovat? Snad to dokonale stačí, abyste si udělali úsudek o
mentálních schopnostech našich politiků. Já se jen ptám: jde jim o to
popřemýšlet, jak daný problém věcně a v zájmu země řešit, nebo jen prezentovat
své vnitřní jádro, které tu národu odhalují, aby dali dobrý příklad lidem o tom,
jací myslitelé jsou a jak podporují národ v jeho obecném smýšlení?
Schůdnější je dát lidem práci
Snad už by bylo na čase ujasnit si, co národu prospívá a co mu škodí. A jaká
by mohla být racionální řešení k nápravě po dlouhé době, kdy se prokázalo, že
dosavadní programy selhaly?
Není to tak těžké. Stačí si uvědomit, jestli je schůdnější dát lidem práci a
nastavit program, aby tu práci dostali všichni, kteří chtějí a to přísně na
principu občanské rovnosti a tím snížit sociální dávky dost možná i o stovky
miliard nebo trvat na populistických klišé politiků plynoucích z jejich
nevzdělanosti v lepším případě, v horším ze staletých předsudků?
Nebo dosáhnout skutečné rovnosti v českém „segregačním“ školství a tím
přispět k budoucímu tolerantnějšímu ovzduší ve společnosti, které nám zatím
brání v naplňování těchto a podobných programů? Argument pedagogické lobby, že
tato nerovnost, kterou přiznávají, pokud by měla být odstraněna, by poškodila
české školství. Jak to vědí, kde si to ověřili? A copak ve funkční demokracii je
něco takového možné?
Jinak řečeno: Co slouží celé společnosti není možno považovat za pozitivní
akci (diskriminaci už vůbec ne) a je věcí vlády, která je státotvorná, aby
takové programy prosazovala i proti obecnému odporu.
Uvedl jsem jenom dvě zásadní věci, jsa omezen daným prostorem.
Který Rom si nárokoval vysoký úřední post?
Jen k těm Cikánům, co si nárokuji, jako reakce na nejapné poznámky senátora
Zemana a Doubravy: on tu byl nějaký Cikán, který by uplatňoval své právo na
vysoký úřední post? Nikdy jsem takové jméno nezaznamenal a že by zrovna tohle
implantovali Cikáni do navrhovaných programů Dienstbierovi, taky nevím a
neslyšel jsem.
Nemohu si odpustit ani poznámku ke Strejčkovým dalekosáhlým sdělením o tom,
jak škodlivá byla politika afirmativní akce v USA v šedesátých letech a jen se
ho zeptám: „Byl by dnes americkým prezidentem černý Američan a byli by dnes
černí Američané aktivní a efektivní složkou celé společnosti v nejméně 40 % bez
afirmativní akce? Co myslíte?
Článek vyšel na blogu Karla Holomka. Mezititulky přidala redakce Romea.cz.
