Julius Zajac: Hrozí nám v budoucnosti nepokoje jako v USA?

Nechci detailně rozebírat situaci ve Fergusonu, jen se chci úvodem
vyjádřit k častým názorům majority, které na toto téma denně čtu, nebo
dokonce slyším.

Snad stačí jeden – „Problémy s černýma jsou všude“. Udivuje mne, že
značná část majority hází Afroameričany do stejného pytle s Romy.
Udivuje mne také, jak “krásně“ tito lidé dokážou kritizovat nejen
americkou demokracii a vůbec neberou v úvahu fakt, že před 26 lety si
u nás například státníci veřejně dávali pusy, nebo se tu nesměly nosit
dlouhé vlasy. Naše demokracie je mladá slečna, proto bych se státům,
kde je již vyspělá, raději v tomto smyslu nesmál.

Myslím si, že v české společnosti hrozí v budoucnu velké rasové
nepokoje. Sice dnes Romové v ulicích po ukřivdění, nebo po rasovém
útoku neprotestují jako Afroameričané ve Fergusonu, nezapalují
policejní vozy, nerabují obchody, ale to je možná jen otázka času.
Otázka dalšího generačního prohlubování segregace (pro pochybovače,
kteří věří, že Romům se neubližuje, nebo že nebývají terčem rasismu
dodávám, že i na Romech je pácháno násilí kvůli barvě pleti).

Ghetta jsou neštěstí. Dalo by se říci, že se jedná o lidi na okraji
společnosti. Jsou v jednom kole, ze kterého neví jak ven, protože
práci se svým vzděláním většinou neseženou, nebo o ní nemají zájem.

Romština na školách?

S tímto návrhem přišla politička Putnová z Top 09 (která má několik
vysokoškolských titulů). Takový krok integraci nikterak nepomůže. Tento
návrh velmi kritizuji stejně jako rodiče dětí, které po přijetí do
základní školy nerozumí učitelům, protože mluví česky! To je
skandální. Neváhal bych za to takovým rodičům udělovat pokuty. Asi je
to přísné, ale v některých místech ČR nejspíš nezbytné. Děti, které
rozumí méně česky, by se logicky měly učit hlavně česky. Oddělené
třídy by byly velkým nesmyslem, prohlubujícím segregaci. Nechť se
vyučuje romština dobrovolně, ale na středních nebo vysokých školách.

Mladí Romové

Potkávám denně skupinky mladých Romů, kteří se očividně flákají.
Někteří jsou hluční, jiní méně, ale to k mládí patří. Samozřejmě do
jisté míry, všechno má své hranice.

Špatně snáším cesty hromadnou dopravou v Ústí nad Labem. Skupinky
mladých Romů se v dopravních prostředcích většinou nechovají dobře a
jejich typická intonace hlasu lidem vadí. Takové chování vadí i mě,
přesto, že jsem sám Rom. Někdy je okřiknu a oni na mě zaplaťbůh dají,
omluví se a raději vystoupí. Když nastoupí do autobusu banda dospělých
Romů, kteří se chovají snad ještě hůře než ti mladí, vystupuju z
autobusu já. Starýho psa novým kouskům totiž nenaučíš…

Integrace

Jak jsou daleko Romové s integrací do české společnosti, jak
postoupili? Podle mě minimálně. Za posledních 25 let se situace naopak
obecně zhoršila. Agenturu pro sociální začleňování jsem na vlastní oči
neviděl, ani o její práci v terénu neslyšel. Tím netvrdím, že tato
agentura nepracuje, jen nejsou vidět její pozitivní výsledky a činy,
kterými by se měla veřejně chlubit a dávat tak najevo nejen majoritě,
že její existence není zbytečná.

Budu se opakovat jako v mých předešlých článcích. Nicméně základní lék
na problém romské integrace je vzdělání. Musíme vést děti k respektu
ke škole a musíme se s nimi učit, aby byly lepší, než generace před
námi. Jak krásné by bylo, kdyby se z dětí vyrůstajících v ubytovnách
stali lékaři, policisté, učitelé atd.! A není to nic
neuskutečnitelného. Když budou mít vzdělání, budou mít práci a budou
vést normální život ve svém koupeném bytě v lokalitě, kterou si
vyberou. Kdo tvrdí, že to nejde, že jsme utiskovaní, že na nic nemáme
nárok apod., tak věřte, že to jde. Píšu vám ze své zkušenosti. Je
potřeba pracovat na sobě a našich dětech. Hlavně je potřeba chtít se
do české společnosti integrovat a udělat z toho cíl.