Jaroslav Cerman: Jak jsme potkali Tomio Vandase
S kamarádem Dominikem, sprostým imigrantem, který ve své drzosti ani poctivým
Čechům nebere práci a dokonce není ani náboženský fanatik, jsme se rozhodli
kouknout na nejlepšího opraváře praček v naší (spíše mojí než Dominikově)
kotlině.
Když jsme zjistili, že deset minut před samotným vystoupením není na
Svoboďáku téměř ani noha, byl jsem víc zklamaný, než když Harry Potter nezemřel
na AIDS. Chvilku jsme spekulovali, že pan Vandas je jen mnohem menší, než jsme
si mysleli a proto ho nevidíme, ale Dominik řekl, že to je úplná kravina.
Vše se ale mělo brzy změnit. Začaly se psát dějiny přímo před našimi zraky.
Po chvíli pár lidí začalo stavět stánek a přistavělo plastové stolečky. Instinkt
mi napovídal, že budu svědkem moderního norimberského projevu. Z černé Škody
Octavia (pravý národovec nejezdí ničím jiným) konečně vystoupil Tomáš Vandas.
Srdce mi poskočilo, ale erekce se nedostavila.
Hned o pár metrů vedle stál stánek Paměti národa, která sbírá vzpomínky lidí,
kteří přežili holocaust, válku, komunismus a takové ty srandy. Hned vedle nich
tedy byli lidé, kteří se snaží o věrnou rekonstruci těchto legrand. Po chvíli
přišla malá skupinka lidí, evidentně příznivci Dělnická strana sociální
spravedlnosti. Vedla je blonďatá žena s vlajkou již zmíněného hnutí. Jeden muž
měl přes záda jako plášť českou vlajku.
Zatímco kolemjdoucí to označili slovy "Tady je něco kurva špatně" a "Já tam
nejdu, se nám budou lidi smát", ze skupinky tvrdého jádra kolem pana Vandase se
odpojil jakýsi mladík a hovořil s kolemjdoucími policisty. Vadilo mu, že právě
stánek Paměti národa vydává hluk a pana bak…magistra Vandase by nebylo slyšet.
Pan Vandas se svými argumenty projevil jako dokonalý diplomat, určitě by to
byl velký státník. Pokud by tedy reálný svět fungoval stejně jako Age Of Empires.
Větám jako "Za pár minut to vypnete" a "Byli jste tu už včera, ne?" a "Já vám
slušně říkám, že to vypnete," uzemnil veškerý odpor a zvuk byl tedy ztlumen.
Pak velice hezky mluvil o přílivové imigrantské vlně tsunami, což je přírodní
jev, který podobně jako obyčejný příliv a odliv nedokázali američtí vědci dosud
vysvětlit. Dozvěděli jsme se, že peníze jsou vytisknuté papírky, že dostal
podmínku a že nemáme věřit ostatním stranám. Sice tedy EU jakože vůbec ne, ale
kandidujeme proti ní, protože jsme proti systému. Vysvětlením problémů s
imigranty jako "dokonale logického" završil svoji seanci o formální logice a jal
se řešit Ukrajinu, kde vlastně neřekl nic zajímavého, tedy jen to, že je to celé
chyba českých médií.
Aha.
Kotrmelce nemetal a neudělal ani stojku. Za to body dolů. Nějaká paní vzadu
jednou tleskala. Pak jsem jednou tleskal já, protože mi ho bylo líto a jako
jediný jsem se nahlas smál slovnímu vtipu "Úsvit/Soumrak", který pan Vandas
zakomponoval do svého projevu.
Po celou dobu projevu vedle pana Vandase stála paní s vlajkou a hleděla do
země. Nejspíš přemýšlela, jestli se má střelit do hlavy nebo co vlastně
zapomněla nakoupit. Čekal jsem, že každou minutu se na svého vůdce obrátí a
řekne mu: "Tome, pojď už domů, mě je zima" nebo "Já chci už pryč, mě mrznou
ruce."
Hezké bylo, že mi kamarádka Anna koupila zmrzlinu a byly tam letušky, co
rozdávaly lidem letáky. Zmrzlina mi chutnala, ale byla mi z ní zima. Takže 9/10.
Pak jsme dostali letáčky a výtisk novin Dělnické mládeže. Nedá se s tím ani
vytřít prdel a není tam nic, nad čím by člověk mohl masturbovat.
4/10, jeden z nejhorších koncertů, na kterém jsem kdy byl, ani v kotli to
nebylo nic moc.
