Jan Černý: Seriálový průvodce pohádkami o dětské skupině
Diskuse o zákonu o dětské skupině, který vetoval prezident Miloš Zeman,
pokračují. Podle některých odborníků a lidí z praxe jsou kvůli jednotným
podmínkám pro všechny bez rozdílu ohroženy některé organizace, kluby či lesní
školky.
Včera se k tématu v
rozhovoru pro Radiožurnál znovu vyslovila ministryně práce a sociálních věcí
Michaela Marksová Tominová. Ta se nedomnívá, že by zákon například lesní školky zavřel,
protože ty podle ní spadají do školského systému, což veřejně potvrdil i ministr
Marcel Chládek. Spadají tudíž pod školský zákon a zákon o dětské skupině by se
jich proto neměl vůbec dotýkat. Některé nevládní organizace včetně Člověka v tísni se podle Marksové
probudily pozdě, když už norma byla
prodiskutována. Zákon podle ní nevylučuje žádné alternativní způsoby péče, ale
pokud "někdo celodenně pečuje o předškolní děti, tak tam nějaká pravidla být
musí," dodala Marksová.
Odlišný názor má Jan Černý z Člověka v tísni,
jehož názor, který
vyjádřil na
svém blogu, přinášíme.
Seriálový průvodce pohádkami o dětské skupině
Generál X zná jen jediný taktický manévr. Obětovat levé křídlo. A co uděláme my? ….Obětujeme pravé křídlo….. Omyl pánové. My obětujeme obě křídla.
Slavná strategická úvaha ilustruje možné dopady přehlasování prezidentova veta k zákonu o dětské skupině. Poslanci váhají. Situace je velmi nepřehledná, protože jde o složitou matérii a dalekosáhlé dopady, i když zákon je relativně krátký. Průvodce postupně zkusí dát odpovědi na nejčastější základní otázky. Nebo je jenom položí.
Koho se zákon týká?
Jak je to se stavebním standardem nemovitostí pro srocování dětí?
Původní taktika ministerstva byla tvrdit poslancům, že zákon je dobrý proto, že se nebudou stavět nové školky a přesto vznikne dost nových míst pro děti. Včera ministerstvo ústy ministryně potvrdilo nám již dávno zřejmou věc, že kdo chce organizovat srocení dětí o počtu 12 a více, musí si pro tento účel postavit vlastní školku podle moderní normy z roku 2005. Toto je totiž ukryto ve slovech „požadavky pro prostory a provoz“.
Kdo se nezabývá stavebními předpisy, snadno to přehlédne, zvlášť pokud je jeho specializace jako poslance jiná. Je to odkaz na Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů.
Školku je skoro nemožné vystavět v běžných nemovitostech. Ani mnohé školky stavěné podle starších norem některé současné normy nesplňují. Jistě si můžete představit klasické prosklené sídlištní školky. Takové by bylo potřeba stavět. Na druhou stranu romantické školky ve starých vilách jsou nevyhovující.
Pokud by stát podporoval výstavbu školek přímými dotacemi nebo daňovými slevami, je namístě úvaha, že náklady na školku se spíše vzdělávacím programem (registrace MŠMT) a školku se spíše výchovným programem (registrace MPSV) budou velmi podobné. Zároveň jakkoli podporovat výstavbu budov ve standardu školky a nemít v nich veřejné školky není strategické, zvlášť pokud je zájmem vlády zvyšovat počet veřejných školek v síti MŠMT.
Proč je problém i měkká vyhláška?
Zajdete na stavební úřad, vyzvednete si formuláře ke stavebnímu řízení, najmete si projektanta.Ten vám nakreslí zdravotechnický projekt ve verzi podle vyhlášky. S projektem si oběhnete dotčené orgány, které vám určí stavební úřad. Minimálně hygienu práce (kvůli zaměstnancům), hygienu dětí a mladistvých (děti), hygienu běžnou, požárně bezpečnostní řešení, projekty na osvětlení, sousedy atd atd.
Až budete mít povolení, můžete stavět. Odhadem od první návštěvy stavebního úřadu uběhlo pár měsíců. Stavba, kolaudace, rekolaudace, změna užívání stavby. Třeba deset měsíců, kdo stavěl někdy něco, ví to.