Holokaust je v Polsku citlivé téma i po desetiletích od války

Jedním z nejcitlivějších témat v současném Polsku je i po mnoha desetiletích od konce druhé světové války holokaust, tedy systematické vyvražďování Židů provozované nacistickým Německem. To mělo na území dnešního Polska mnoho koncentračních a vyhlazovacích táborů. Genocidní politika nacistů zahubila v Polsku asi tři miliony Židů, tedy polovinu z celkového počtu vyhlazených evropských Židů.

Nejožehavější otázkou je podíl Poláků na vyvražďování Židů za války. Nejnovější kolo diskusí spustila minulý týden zřejmě chybná interpretace vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který se ve Varšavě účastnil konference o Blízkém východu; podle této interpretace Poláci jako národ za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy.
To, že by Netanjahu polský národ obviňoval z podílu na holokaustu, popřela izraelská velvyslankyně ve Varšavě. O chybné interpretaci Netanjahuových slov hovořil i úřad izraelského premiéra. Netanjahu kvůli sporu v neděli s premiéra Mateuszem Morawieckým telefonoval a podle polských médií mu řekl, že absolutně neměl na mysli, že by všichni Poláci kolaborovali, ale že mu šlo pouze o individuální případy.

V neděli a také dnes však premiérova slova potvrdil a ještě zesílil úřadující izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, podle něhož je polský antisemitismus historickou skutečností. “Dějinnou pravdu nelze změnit. Mnoho Poláků kolaborovalo s nacisty a podílelo se na zabíjení Židů během holokaustu. (…) Antisemitismus byl Polákům vrozený před holokaustem, během něj i po něm,” řekl dnes podle Reuters v rozhlase Kac, jehož rodiče přežili hromadné vraždění Židů během druhé světové války. Polsko poté zrušilo svou účast na summitu V4 s Izraelem, který se měl uskutečnit v úterý v Jeruzalému.

Krizi v izraelsko-polských vztazích přineslo i loňského schvalování polského zákona o holokaustu. Současné polské špičky opakovaně argumentovaly, že na polském národu byla dlouhé roky páchána velká křivda, když byl falešně obviňován ze spoluúčasti na holokaustu a navíc čelil i nesmyslnému slovnímu spojení “polské tábory smrti” v souvislosti s nacistickými koncentráky zřízenými na okupovaném polském území. Zákon původně trestal až třemi roky vězení používání slova “polský” ve spojení s nacistickými tábory, což ale parlament loni v červnu zrušil.

Bouři nevole také v Izraeli vyvolal loni v polovině února Morawiecki, který na bezpečnostní konferenci v Mnichově při obraně tohoto zákona řekl, že odpovědnost za holokaust nesli i někteří Židé.

Podle historiků bylo na 100.000 polských židů před holokaustem zachráněno jen díky obětavé pomoci Poláků, z nichž 2000 za to zaplatilo životem. Ostatně mezi Spravedlivými mezi národy, což je izraelský termín označující lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holokaustem, je nejvíc Poláků, přes 6800. jako příklad by mohl sloužit legendární kurýr mezi polským odbojem a exilovou vládou v Londýně Jan Karski, který publikoval první oficiální zprávy o holokaustu. Jeho snaha ale zůstala bez odezvy. Svět se totiž zdráhal jeho svědectví uvěřit a nepodnikl žádné akce na zastavení holokaustu.

Nicméně podle historiků je jisté, že v Polsku před válkou antisemitismus existoval a že někteří Poláci nebránili odstranění židovských spoluobyvatel ze společnost během nacistické okupace. A vedle spousty statečných a odvážných Poláků, kteří za nacistické okupace s nasazením vlastního života zachraňovali židovské sousedy anebo se jim alespoň snažili pomoci, byli i tací, kteří Židy udávali německým úřadům, čímž přímo či nepřímo způsobili jejich smrt.

Na začátku tisíciletí Polskem otřásla kniha Sousedé amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který píše o událostech z léta 1941 v městečku Jedwabnem. Místní Poláci ve stodole zmasakrovali nejméně 340 Židů. Kniha neukazovala Poláky v roli obětí, jak byli do té doby zvyklí, ale jako pachatele. Gross v knize, která se mimo jiné opírá o studie polského Ústavu národní paměti, napsal, že vraždu spáchali místní Poláci, “zcela normální lidé, montéři, ševci, rolníci, starosta, prostě všichni”, zatímco Němci masakru pouze přihlíželi.

V roce 1996 za to Gross i jeho žena dostali od tehdejšího prezidenta Aleksandra Kwaśniewského Řád za zásluhy Polské republiky, v lednu 2016 prezident Andrzej Duda požádal o odebrání tohoto řádu. Duda to odůvodnil “pokusem zničit dobré jméno Polska”.