Glosář Františka Kostlána: Pithartův úkol vládě. Svíčka pro Aleppo. Tvář nacionalismu. ODS-rasistická sekta.
Pithartův úkol vládě
Oslavy osmdesátin Václava Havla proběhly důstojně. Po celé zemi proběhlo více akcí, v Praze dvě, které stojí za zaznamenání. Koncert spřízněných umělců na Václaváku jistě potěšil nejen jejich příznivce. Dobře dopadla i oficiální akce v pražském Rudolfinu. Zásluhu na tom měl Petr Pithart a Česká filharmonie. Chválit tento náš přední orchestr je nošením lesních rohů do lesů nebo do rohů, hudebníci a samozřejmě i šéfdirigent Jiří Bělohlávek byli jako vždy jedineční. Zeman naštěstí na oslavách českého prezidenta nezacláněl a odjel kamsi dělat Okamurovi a Zemanovcům předvolební kampaň.
V Rudolfinu napřed hovořili předsedové obou parlamentních komor – fráze, klišé, stereotypy, klišé, fráze. Bavičskou vložku zvládl bravurně premiér Bohuslav Sobotka, který uvedl, že za demokracii a svobodu musíme i dnes aktivně bojovat. Ustupování nebo chytračení ve vlastní prospěch podle něj rozhodně není cesta k úspěchu. Hmm, skutečně to říká předseda vlády, která neustále zvyšuje policistům a tajným službám pravomoci a které jsou bližší čínské komunistické bojůvky v pražských ulicích než vlastní občané? Většina členů české vlády po Zemanově vzoru přeci „ustupuje a chytračí ve vlastní prospěch“. Naštěstí promluvil i bývalý politik Petr Pithart (Pithartův celý projev), který nám všem, tedy i vládě, připomněl, že vzpomínat se má pořádně, a na Havla obzvlášť:
„Myslím teď i na hlasy našich protievropských a protizápadních voličů, kteří se chystají volit ty, kdo podbízivě velebí nerozlišený homogenní lid – a ten je přece vždycky pracovitý, moudrý, poctivý… To je, vážení, sama esence populismu, odmítající politiku. Alternativou jakkoli třeba nevábné politiky je ale vždy autoritářství, spoléhání se na vůdce. Voliči budou mít nakonec poslední slovo. A možná, že se pak opravdu ukáže, že to byl pro nás příliš náročný úkol, ta Evropa, ten Západ, Unie leda tak, jako postávání u švédských stolů… Vyzývám proto odtud především členy vlády… Vyzývám vás, abyste tomuto račímu posunování se postavili mnohem přesvědčivěji, než dosud. Ozřejmujte znovu a znovu, pro domov i pro svět naši polistopadovou zahraniční politickou orientaci. Naše místo v Evropě, ve světě. Jinak naň bude svět usuzovat ze stanovisek a gest… koho asi? Seberte odvahu a s ní i rozvahu. A mluvte tak jasně, jak mluvil Václav Havel v této síni před devatenácti lety. A mluvte tak nejen dnes, při slavnostní příležitosti. Kdybych vám mohl dát domácí úkol, uložil bych vám, vážená vládo a vůbec všem přítomným a divákům u obrazovek, jako domácí četbu Rudolfinský projev (celý Rudolfinský projev Václava Havla). Přece jste sem přišli, abyste na Václava Havla vzpomněli. Tedy si vzpomínejte pořádně.“
Svíčka pro Aleppo
Ve čtvrtek proběhl před ruským velvyslanectvím v Praze 6 protest proti počínání Ruska v Sýrii. Přítomní podepsali otevřený dopis adresovaný ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, s výzvou k okamžitému zastavení bombardování civilistů v Aleppu. Na místě také zapálili svíčku za oběti bombardování, především za stoupající počet zvražděných dětí.
„Touto tryznou za ostřelované Aleppo chceme vyjádřit jasný nesouhlas s ruským postupem vůči civilnímu obyvatelstvu v Aleppu. Za rok ruské pomoci Asadovým jednotkám zemřelo přes 3 000 civilistů. Jen poslední týden brutálního ostřelování východní části Aleppa si vyžádal přes 300 mrtvých a 800 zraněných. Třetinu tvoří malé děti. Civilisté z města nemají úniku, jsou zcela vydáni napospas ruským raketám a novým druhům zbraní, které mají zesílené ničivé účinky a nedá se před nimi schovat ani v krytech. Ve východním Aleppu stále žije přes 250 000 civilistů. Pokud Rusko nálety nezastaví, budou tito lidé zmasakrováni,“ upozornili organizátoři v pozvánce na shromáždění.
Tvář nacionalismu
Bohuslav Sobotka znovu připomněl incidenty z posledních měsíců, kdy byl v září v Londýně zavražděn Čech a v srpnu zabil dav v Harlow Poláka. „Teď se nám ukazuje ta skutečně velmi nepříjemná tvář britského nacionalismu, který byl silně podpořen výsledkem brexitu. A je to taková ochutnávka toho, jak by jednou mohla vypadat Evropa, kdyby se nám, nedej bůh, nepodařilo udržet Evropskou unii pohromadě. Začaly by nás rozbíjet nacionální záště a nenávist,“ řekl Sobotka.
V tom má Sobotka pravdu a je dobře, že se k takovým věcem vrací. Jenom by se neměl tak křečovitě držet britského nacionalismu a neměl by hovořit o nacionálních vášních v budoucím čase. Poláci či Maďaři (a mnozí další) snad Evropu nemasírují nacionálními vášněmi? Nedělá snad Česká republika v rámci Visegrádu totéž, jen trochu kultivovanější formou? Sobotka správně apeluje na britské instituce, aby byly při vyšetřování tamních nácků, kteří napadají nás, Středoevropany, aktivnější. Teď by ještě měl něco udělat s českými nácky, kteří pokládají osm dosud přijatých uprchlíků za projev vlastizrady, kterou je třeba patřičně potrestat.
Jsou snad polské, maďarské, slovenské či české nacionální vášně učesanější než ty britské? Proč například stále není vyšetřen žhářský útok neonacistů na Kliniku z února letošního roku, pánové Sobotko, Chovanče, Tuhý? Sedm měsíců na to nestačí? Co je skutečnou příčinou laxnosti vyšetřovatelů? Příjemná tvář českého institucionalizovaného nacionalismu?
ODS-rasistická sekta
ODS v Ústeckém kraji oprášila své několik let staré rasistické heslo a znovu v předvolební kampani hraje na protiromskou notu. Ve videoklipu láká voliče volebním spotem začínajícím větou: „Hej gádžo, máš čas sedět? Tak koukej střihat do práce, ať máme na dávky.“ Spot pak pokračuje tím, že Rom jde do herny a s dalšími prohrává sociální dávky v automatech.
To je tak: Po svém zlatokopeckém a tunelářském období neměla ODS voličům co nabídnout. V klientelismu a korupčnictví byl tehdy Zeman přeci jen lepší než Klaus, což skvěle předvedl během tzv. opoziční smlouvy. Veškeré finanční a další prostředky již byly úspěšně odkloněny na konta staronové garnitury, různých estébáků, komunistů, vexláků, členů Prognostického ústavu ČSAV, členů a příznivců ODS atd. Tehdy poprvé ODS rozehrála kartu nacionalismu a xenofobie, ale na výhru už to nebylo.
Po neslavném konci Topolánkovy a Nečasovy vlády se zbytky ódéesáckých hord ponořily do sebe a zanevřely na svět. Strana prožívala hlubokou transformaci, stávala se z ní náboženská sekta. Jeden Bůh odešel (Klaus), nastal chaos… A to může zařídit jen další Bůh – řekli si členové této sekty. Hledali, hledali rádcové… a nenašli. Bůh je mrtev, hlásila Černochová Fialovi. A tak se nábo-ženský vůdce sekty rozhodl, že se prostě vrátí v čase, až na toho Boha narazí. No a právě teď jsou ve fázi, že všechno už je rozkradené a ODS nemá co nabídnout. Tak se sektáři znovu vrátili k rasismu a populismu.
Zatím se k tomu pospojovali se Svobodnými, příště budou integrovat další, jim sympatické strany: DSSS, Okamurovce, Bartošovce… aby síla jejich prázdných žvástů zněla celou společností. To je ona krásná tvář českého nacionalismu!
