František Kostlán: Přestupkový zákon nám opět ubírá na svobodě. Vzbouříme se proti zavádění policejního státu?

Zdá se, že ministerstvo vnitra se pod vedením Milana Chovance z ČSSD specializuje na omezování svobody občanů ČR, respektive na zvyšování policejních pravomocí na úkor samosprávy. A to za vydatné asistence vlády i koaličních zákonodárců. Upozorňovali jsme na to již v souvislosti s nedávnou změnou shromažďovacího zákona, která zvyšuje moc policistů na úkor rozhodování měst a obcí. Dalším příkladem je novela přestupkového zákona o rušení nočního klidu, která ubírá na možnosti rozhodování obcím a přidává ji státu (policii). A která občanům opět bere část jejich svobody a hrozí jim vysokou pokutou či dokonce zákazem pobytu v obci.

U Romů to nevadilo, nyní ano

Starostové se proti tomu bouří – a oprávněně. Je v tom ovšem i kousek pokrytectví. Když parlament v roce 2012 schválil novelu, kterou navrhla populistka Ivana Řápková z ODS, všichni byli spokojeni. Podle ní může obec vykázat za opakování některých přestupků ze svého katastru až na tři měsíce občana, který v onom místě nemá trvalé bydliště. Řápková to sice popírala, ale všichni věděli, že je to namířené proti Romům, s nimiž úporně, i protiústavně, bojovala již jako starostka Chomutova. Z nové úpravy je ovšem jasné, že tentokrát se zákaz pobytu v obci týká kohokoli – i proto je pokřik starostů a Svazu měst a obcí tak silný.

Novela Řápkové vymezila i dobu nočního klidu, a to od 22:00 do 06:00. Obce ale mohly vyhláškou stanovit výjimky, při kterých se mohla zkrátit, případně neplatila vůbec. O tuto pravomoc nyní prakticky přišly.

Zásah do ústavního práva

Povolit rušení nočního klidu mohly dosud obce a města podle vlastního uvážení, třeba i jen několik dní předem. Nyní o tuto možnost přijdou. Týká se to i rodinných oslav, zahradních či hasičských slavností, tancovaček a dalšího kulturního a společenského dění.

Konkrétní akce, které jsou hlučné i po desáté večer, budou muset města a obce od října uvést ve své obecně závazné vyhlášce, včetně konkrétního data konání. Tu ovšem v praxi vydávají velmi zřídka, třeba i jen jednou za rok. Ukládá to novela přestupkového zákona, kterou schválili zákonodárci už loni v létě. Starosty na to dopisem upozornilo ministerstvo vnitra, které mělo do dnešního dne (31.8. 2016), připravit k tomuto zákonu vyhlášku.

Za přestupek rušení nočního klidu hrozí pokuta až 5000 korun či zakázat pobytu v obci. Ministerstvo vnitra novelu zákona o přestupcích zdůvodňuje tím, že obce při vydávání výjimek obcházely zákon, protože nevydávaly rozhodnutí ve správním řízení. Proto jim je tato možnost do budoucna odňata. Někteří právníci ale před tímto postupem varují.

„Zrušením možnosti posuzovat individuální případy je obcím odebírán efektivní nástroj regulace nočního klidu na svém území. Nelze totiž obecnou vyhláškou zohlednit veškeré okolnosti každého jednotlivého případu, který si žádá výjimku ze stanovené doby nočního klidu,“ řekla deníku Právo advokátka Veronika Žánová. Podle ní se může jednat o nepřiměřený zásah do ústavně garantovaného práva samosprávy.

Demagogie MV

Ministerstvo vnitra se demagogicky odvolává na rozhodnutí Ústavního soudu, ten ovšem neříká, že se obcím má pravomoc povolovat hlučnější akce i po 22. hodině de facto odebrat. Policie tak bude mít mnohem více možností o nás, občanech, rozhodovat, protože bude mnohem méně povolených akcí. Samospráva bude opět ve svých pravomocích omezena. A občané opět přijdou o část své svobody: mnohem méně než dosud budou smět oslavovat, aniž by jim hrozila represe, své akce musejí ohlásit až rok předem.

Starostové, kteří mají vydávání obecně závazných vyhlášek na starosti, upozorňují, že je řada akcí, které se nedají dopředu předvídat. Například neplánované rodinné sešlosti či hromadné sledování televizních sportovních přenosů, které se obvykle protáhnou až za 22. hodinu. „Chtěli bychom alespoň ve výjimečných, odůvodněných případech výjimky z nočního klidu dál udělovat,“ říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Na politiky nespoléhejme

Jsme svědky nenápadného, ale neustálého posilování pravomocí státu (policie, vnitra), za pomoci drobnějších krůčků v legislativě i praxi. Podrobněji jsem to popsal ve svém článku Chovancův policejní stát a změny shromažďovacího zákona. Tak jako minulá vládní koalice schválila populistický návrh Řápkové, tak současná koalice nadbíhá Chovancově snaze posunout liberální demokracii směrem k policejnímu státu. Od nynějších koaličních i opozičních politiků tedy nečekejme, že se budou o naše svobody nějak výrazně zasazovat. Až na naprosté výjimky jim jde stále jen o to koryto, nikoli o demokracii.

Musíme to udělat sami. Například volbou mimoparlamentních demokratických stran. Zde bych zdůraznil slovo „demokratických,“ protože různé iniciativy a některé nově vznikající strany jsou cíleně populistické a xenofobní. A k dispozici stále máme společné demonstrování, případně i občanskou neposlušnost, s níž naše ústava počítá v momentě, kdy ji politici porušují. A k tomu již dochází.