Eurovolby v Nizozemí: Vítězství patří Straně práce. Wildersova nacionalistická strana propadla
Podle odhadů výsledků nizozemských voleb se vítězem stala Strana práce (PvdA), na druhém místě skončila favorizovaná liberální Lidová stranu pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Nacionalistická a protiunijní Strana pro svobodu Geerta Wilderse (PVV) ve volbách propadla a získá zřejmě jen jedno z 26 křesel náležejících v Evropském parlamentu Nizozemsku. Voliče mu přebrala jiná nacionalistická strana požadující vystoupení z EU Fórum pro demokracii, která by měla získat v Europarlamentu tři křesla. Informovaly o tom včera agentury Reuters a AP.
Rutteho liberálové nepotvrdili pozici favorita nizozemské části eurovoleb, když získali jen 14,6 procenta hlasů. Největší počet z 26 křesel náležejících Nizozemsku patrně obsadí socialisté, kteří podle nizozemské televize NOS získali 18,4 procenta. Podle Reuters budou mít pět europoslanců. To je povzbudivé pro místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse, který je lídrem nizozemských socialistů a zároveň kandidátem evropské socialistické frakce na příštího předsedu Evropské komise.
PvdA si oproti předchozím evropským volbám polepšila přibližně o devět procent hlasů a VVD, která je v Evropském parlamentu součástí liberální frakce ALDE, o tři procenta.
Úspěšná je premiéra v eurovolbách i pro nacionalistické Fórum pro demokracii, i když průzkumy jim předpovídaly až 15 procent. Strana, kterou v roce 2016 založil novinář Thierry Baudet, se staví proti přistěhovalectví, je proti euru a požaduje, aby Nizozemsko opustilo Evropskou unii.
Dohromady by měli získat nizozemští pravicoví populisté v Evropském parlamentu čtyři křesla. Protiunijně zaměřená Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, které část voličů patrně přebrala podobně vyprofilovaná FvD, si oproti minulým eurovolbám pohoršila o devět procent a dostala 4,1 procenta hlasů, což jí vyneslo jeden mandát v Evropském parlamentu.
Vládní Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA), která je součástí Evropské lidové strany (EPP), volilo 13 procent nizozemských hlasujících. Další koaliční strana, Křesťanská unie, si připsala osm procent a rovněž vládní liberální Demokraté 66 mají šest procent, což znamená propad o devět procent oproti roku 2014.
Z nizozemských opozičních stran významnější úspěch zaznamenala také Zelená levice (GL-G) s desetiprocentním ziskem.
Volební úspěch populistů v Nizozemsku se očekával. Navíc potvrzuje téměř celoevropský trend posilování těchto formací.
Voliči v Nizozemsku a v Británii včera byli prvními, kdo začali hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. Nové složení jediné přímo volené instituce Evropské unie bude ale jasné až v neděli večer po 23:00, kdy skončí hlasování v poslední z 28 členských zemí společenství.
Nepřímý dopad bude mít hlasování na celou podobu EU v příštích letech. Volby nejspíš ukončí dlouholetou neformální velkou koalici evropských lidovců a sociálních demokratů, která měla po desetiletí klíčový vliv na vývoj a integraci unie. Očekává se totiž posílení populistických a protiunijních stran v řadě zemí bloku.
