Drahomír R. Horváth: Setkání Romů s ministrem Dientsbierem mile potěšilo

Společné setkání Romů ze všech regionů ČR s ministrem pro lidská práva, rovné
příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem velice mile překvapilo. V první
řadě jsem chtěl napsat klasickou reportáž, bez osobní invence. Stroze, věcně a
objektivně psanou reportáž, avšak nemohu se oprostit od osobního názoru a
vlastního úhlu pohledu. Takže referovat budu spíše hybridem blogu a reportáže.

Stodvacet kilometrů ve vlaku a pak výšlap z Malostranského náměstí na
Hradčany hned po ránu na náladě nepřidá, a proto jsem kvitoval s povděkem, že
první s kým jsem měl tu čest v Hrzánském paláci, ještě před začátkem akce
hovořit, byla má bývalá kolegyně, právnička z Poradny pro občanství, občanská a
lidská práva, Martina Štěpánková. V současné době je Martina ředitelkou Sekce
lidských práv a je vedle Kateřiny Valachové a Jarmily Balážové součástí „dream
teamu“ pana ministra.

Přátelský a neformální rozhovor o palčivých tématech byl mile přerušen
příchodem pana ministra Dienstbiera k našemu stolku. Byl jsem představen a
debata pokračovala společně s panem ministrem. V jednu chvíli jsem se přistihl,
jak právě s tímto člověkem nacházím nejen totožný náhled na konkrétní témata,
ale navíc je to poprvé, kdy si v duchu říkám, že by to mohlo jít, že pokud by to
někdo měl natvrdo nastavit a protlačit, tak právě on. Měl jsem svého času
možnost osobně hovořit jak s paní Monikou Šimůnkovou, Džamilou Stehlíkovou, nebo
Michalem Kocábem, ale v žádném z těchto případů jsem vnitřně nedoufal v
markantní změnu k lepšímu v konkrétních, nosných tématech.

Úvodní slovo oficiální části měl právě ministr Dientsbier. Jasně definoval
priority jako: právo na sociální bydlení, právo každého dítěte na rovný přístup
ke vzdělání, boj s chudou s akcentem na řešení předlužení a exekuce, posílení
kompetencí ombudsmana, řešení sociálně vyloučených lokalit, vzájemné soužití a
vyšší pocit bezpečí, nárok dítěte na předškolní vzdělávání od 2 let. K mému
velikému potěšení, také zavedl debatu ohledně nedobrovolných sterilizací s tím,
že by do konce roku měl být hotov věcný záměr zákona a pak okamžitě začnou
standardní procedury konkrétní paragrafovou verzí počínaje a předložením v
Parlamentu ke schválení konče.

Lidská práva jsou pro současnou vládu nosným a důležitým tématem a programové
prohlášení této vlády se v tomto duchu vyjadřuje. Ve svém úvodním projevu toto
jasně pan ministr uvedl.

Přítomní Romové v reakci na narůstající vlnu extremismu hovořili o nutnosti
novelizovat shromažďovací zákon, ale to k mému velikému potěšení ministr rázně
odmítl s tím, že je spíše podstatné dokázat s inkriminovaným zákonem pracovat a
mít vůli v průběhu demonstrace z nenávisti, v případě naplnění konkrétních
ustanovení, okamžitě takové shromáždění rozpustit. Souhlasím. Svobody by neměly
být omezovány.

Směrem k médiím zaznělo také mnohé a to nejenom od Romů v sále, ale zejména
od pana ministra. Tendenčnost a snaha o vytvoření kauzy za každou cenu je v
současné době víc než kdy jindy citelná. Jednostranné informování a neustálé
zmiňování etnicity, byť přímo nesouvisí s kauzou jako takovou, je zaručený
recept na sledovanost a čtenost. Je dobré vědět, že i toto pan ministr vnímá a
hodlá dle svého vyjádření činit patřičné kroky.

Související článek

Agentura pro sociální začleňování uspořádala setkání s Romy z celé republiky

Jarmila Balážová

Další a nejspíš nejpodstatnější pro mě osobně byl jasně deklarovaný úmysl
spolupracovat s romskými osobnostmi, s Romy z regionů. Tendence oprostit se od
nefunkčního paternalistického přístupu a zaměřit se více na participaci
samotných Romů byla cítit ze všech vyjádření. A to tradičně z úst přítomných
Romů, ale překvapivě i z reakcí samotného pana ministra.

Přítomní zástupci Romů byli velice kritičtí v následné diskuzi, ale svou
kritiku směřovali většinou na Agenturu pro sociální začleňování a přítomného
ředitele Martina Šimáčka. Byla mu vyčítána nejenom nedostatečná efektivita v
procesu sociálního začleňování, ale opět pramalá spolupráce s Romy v lokalitách,
nedostatečná účast Romů na jednáních Lokáního partnerství, ač se na takových
jednání plánují strategie a kroky, které přímo ovlivňují jejich životní
podmínky. Agentura pro sociální začleňování je tradičním terčem kritiky mnohých
romských osobností.

Velice vášnivě se diskutovalo o novém složení Rady vlády pro záležitosti
romské menšiny, která by měla být ustanovena. Očekával jsem nějaké připomínky k
statusu této Rady nebo k tomu, že za region pouze jeden zástupce a občanská část
je sice romská (parita tím pádem zaručena), ale hlavně místně příslušná (což nic
neříká o kvalitě člena), ale místo toho se dovídáme proč ten a ten by v Radě být
neměl. Doufám proto, že pan ministr vybere uvážlivě a s rozumem, nikoliv
křiklouny, ale schopné odborníky z řad Romů, kteří budou schopni vypracovat v
rámci zasedání tohoto orgánu i nějaké to usnesení, či podnět pro vládu ČR.

Takže toliko prozatím vše, a budu se velice těšit na konkrétní výsledky práce
úřadu, který vede ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a
to nejenom směrem k nám Romům, ale obecně.