Zubařka odmítla ošetřit romskou rodinu. Přiznala se, až když mělo dojít na důkazy
Písemné omluvy a odškodnění za újmu na důstojnosti se po pěti letech dočkala rodina pana P. od zubařky, která je odmítla ošetřit kvůli jejich romskému původu. O případu informovala organizace IQ Roma servis (IQRS), na kterou se oběti diskriminace obrátili s žádostí o pomoc.
Po té, co jejich zubař odešel do důchodu, si pan P. a jeho nezletilá dcera telefonicky domluvili ošetření u nové zubní lékařky. Přestože objednání proběhlo bez problémů, odmítla je lékařka při osobní návštěvě zaregistrovat a popřela i telefonickou domluvu.
„Uviděla v čekárně Cikány a automaticky na nás vyjela: ‚Co vy tady děláte?‘ Já jsem se normálně fakt zastyděl, protože takto by se podle mého názoru neměla chovat,“ vzpomíná na nepříjemnou situaci pan P.
Podle IQRS své jednání lékařka odůvodnila nejprve tím, že má naplněnou kapacitu. Dalším důvodem podle ní bylo, že ošetřuje pouze děti a posledním argumentem měl být její odchod do důchodu. V rozporu se svými tvrzeními však na internetových stránkách dále garantovala přijímání nových pacientů.
Po domluvě s panem P. se IQRS rozhodl pro situační testing, metodu, která se používá za účelem zjišťování a prokazování diskriminačního jednání. K zubařce se na ošetření telefonicky objednala i manželka pana P. a o něco později i neromský zaměstnanec IQRS. Zatímco manželce pana P. lékařka při osobním setkání registraci odmítla s tím, že má již plno, zaměstnance IQRS v ordinaci zaregistrovala bez problémů, čímž se potvrdilo nerovnoprávné jednání ze strany zubařky.
Následovaly stížnosti a podněty směrované na instituce dohledu nad zdravotní péčí. Ty ale podle IQRS případ opětovně zametaly pod koberec. Zubařka sama opakovaně popírala, že by se dopustila neetického jednání. Případ se nakonec dostal před soud. Že se diskriminace opravdu dopustila, přiznala lékařka až pod hrozbou soudního dokazování.
Žalovaná musí panu P. a jeho manželce zaplatit celkem 30 000 Kč za újmu na důstojnosti. Zaslala jim také písemnou omluvu, ve které uznává, že její “jednání bylo protiprávní a nesprávné, protože i Romové jsou lidé a mají právo být pacienty stejně tak jako ostatní.“
