Zpráva pro vládu: Polovina Romů v ČR žije v sociálním vyloučení. Nesnášenlivosti čelí i romská střední třída
Polovina Romů, kteří jsou v Česku, žije v sociálním vyloučení. Podle
kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to přes
113.000 lidí. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se na okraji společnosti
ocitly dokonce dvě třetiny tamních romských obyvatel. Uvádí to zpráva o stavu
romské menšiny za loňský rok, kterou by měla ve čtvrtek projednat vláda.
Romové jsou nejpočetnější národnostní minorita v Česku. Podle odhadů
koordinátorů jich v Česku žije 226.300. Tvoří tak zhruba dvě procenta obyvatel
státu. V EU je kolem šesti milionů Romů. Například na Slovensku představují
devět procent obyvatel.
"Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrovaní do
společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně
vyloučeni nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi. Ti jsou marginalizováni a
vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva. Podle ní ale "předsudkům,
nesnášenlivosti a diskriminaci" od části lidí čelí kvůli svému původu i ostatní
příslušníci menšiny, přestože vystudovali, jsou úspěšní v zaměstnání, jejich
příjmy jsou dostatečné a nemají dluhy. Představují romskou střední třídu a
inteligenci, stojí v dokumentu.
Podle něj se Romové ocitají často na periferii měst a obcí v ubytovnách, v
minulosti radnice nezřídka romské rodiny na určité místo sestěhovávaly. Přístup
k běžnému bydlení je omezený. Lidé bývají zadlužení, žijí z dávek. Podle analýzy
se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil.
Zvedl se ze tří stovek na šest. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí
– místo 80.000 jich je asi 115.000. Většinou jsou to právě Romové.
Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním
regionu je jich podle odhadů expertů kolem 58.300 a tvoří sedm procent obyvatel,
ve druhém 33.200 a představují asi tři procenta. S vyloučením se potýkají dvě
třetiny Romů z těchto regionů.
Nejlepší je naopak situace v Praze, kde se do vyloučení dostalo 17 procent
Romů. Ve Zlínském a Pardubickém kraji je to asi třetina romských obyvatel, v
ostatních regionech pak polovina.
Statistiky o Romech úřady nevedou. Není tak například jasné, kolik Romů je
bez práce. Ekonomika roste a nezaměstnanost v zemi se snižuje. Podle zprávy se
dá předpokládat, že se tedy loni zlepšilo i zaměstnávání Romů. Zpráva hodnotí
také vzdělávání, bezpečnost či zdraví. Připomíná schválení novely školského
zákona, která má podpořit začlenění dětí do běžných škol. Podle dokumentu je
podíl romských dětí v takzvaných zvláštních školách mnohem vyšší než u ostatních
dětí. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav.
Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 66,95 milionu korun. Rozdělila
je ministerstva školství, kultury a pro místní rozvoj i úřad vlády. Peníze
putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či sociální práce. I když částka
byla nejvyšší za poslední tři roky, sumě z minulých let se nevyrovnala. V roce
2010 se na romskou integraci vydalo 86,71 milionu, další rok zhruba o 1,7
milionu méně a v roce 2012 kolem 76,47 milionu. V roce 2013 obnos spadl na 63,07
milionu.
