Zpráva o extremismus znovu zmiňuje SPD Tomia Okamury jako xenofobně populistický subjekt, extremisté se v roce 2021 soustředili na COVID
Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté měli v loňském roce jako ústřední téma vystupování proti údajnému zavádění tzv. covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a minulý týden jí schválila vláda. Dokument podobně jako v předchozích letech zmiňuje například sněmovní hnutí SPD. Tentokrát u něj uvádí, že vsadilo na umírněnější kampaň.
Vnitro ve zprávě varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby ČR. „Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin,“ stojí ve zprávě.
V roce 2021 bylo Policií ČR zjištěno 108 trestných činů s nenávistným podtextem. Dále bylo policií evidováno celkem 99 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem. Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo obžalováno celkem 72 osob. Odsouzeno za ně bylo celkem 67 osob.
Boj proti protiepidemických opatřením
Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. „Vlastenecky“ orientované subjekty vesměs opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit hnutí bojujících proti očkování, uvádí dokument.
Podle vnitra se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky. „Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel,“ doplňuje zpráva.
Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely „pronárodně“ orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo.
„Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách,“ uvádí zpráva. Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.
Marginální význam Dělnické strany sociální spravedlnosti
Na kritiku protiepidemických opatření se zaměřila Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) i Národní demokracie. Tyto dva subjekty vnitro řadí k tzv. pravicovým extremistům.
DSSS patřila v minulosti k hlavním silám, které se snažily vyvolávat protiromské postoje a nepokoje.
Dělnická strana sociální spravedlnosti před volbami podpořila Volný blok, posléze se její představitelé stali součástí antivax protestů zaštítěných uskupením Chcípl Pes.
Obě výše zmíněné strany i jejich mládežnické organizace představují marginální subjekty. Samostatně nedokáží získat pozornost, proto se snaží připojovat k jiným, progresivnějším uskupením.
Pravicově extremistické skupiny přesunuly svou prezentaci podle vnitra přesunuly na sociální sítě. Nadále také udržovaly kontakty na své zahraniční protějšky. Tyto kontakty byly ale minimální a probíhaly primárně na individuální úrovni.
“Představitelé pravicově extremistických subjektů jsou si vědomi rizik trestně právního postihu a ve veřejných projevech jsou opatrnější. Např. zjevných odkazů na nacistickou Třetí říši se tyto osoby snaží vyvarovat,” uvádí vnitro.
Neonacistické hnutí tvořily relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Neonacističtí aktivisté mezi sebou komunikovali ve virtuálním prostoru, vytvářeli si vlastní online komunity.
Paramilitární a domobranecké skupiny
České domobranecké prostředí netvoří jeden kompaktní celek, ale je konglomerátem několika různorodých a navzájem jen velmi volně provázaných skupin. Řada z nich reálnou činnost vyvíjí pouze sporadicky a značně nekoordinovaně. Nejrizikovějšími aktivitami domobranců byly jejich snahy o nelegální výrobu palných zbraní a výbušnin.
Významnou událostí roku 2021 spojenou s těmito skupinami bylo bezesporu obvinění pěti osob z uskupení Českoslovenští vojáci v záloze za mír, z.s. z několika teroristických trestných činů v souvislosti s konfliktem na východě Ukrajiny
Nenávistné útoky na internetu
Nadále byly registrovány nenávistné výroky v prostředí internetu. Často je podněcují různé články či vyjádření xenofobně orientovaných politiků. Paleta předsudečně nenávistných skutků byla široká a stejně jako v předchozích letech zaměstnávala orgány činné v trestním řízení.
Fenoménem se stoupající tendencí se staly výhrůžné e-maily a internetové nenávistné výroky vůči představitelům vlády a médií z důvodu nesouhlasu s opatřeními přijímanými v boji s pandemií koronaviru.
“V roce 2021 se situace nezměnila ani ohledně fyzického napadání nebo vyhrožování mezi romským a „majoritním“ etnikem, a to s přibližně stejnou četností ze strany menšiny a opačně. Ani v roce 2021 podle informací státního zastupitelství nedošlo k rasově motivovaným útokům, jimiž by byla způsobena smrt,” píše se ve zprávě.
Dezinformační média, média šířící nenávistné předsudky
V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty však nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro.
“Dezinformační média se prioritně věnovala šíření nepodložených zpráv o onemocnění Covid – 19, resp. o protiepidemických opatřeních. Stala se vítaným zdrojem pro xenofobně zaměřené politiky či aktivisty. Nezřídka se objevovaly různé konspirační teorie o tom, že onemocnění neexistuje či je jeho rizikovost přeháněna. Podle těchto teorií mělo být cílem protiepidemických opatření ovládnout společnost či snižovat práva jednotlivců,” píše se ve zprávě vnitra.
Některá dezinformační média setrvale produkovala antisemitské konspirační teorie. V menší míře a spíše nárazově se objevovaly výstupy anticiganistické a proti LGBT+ komunitě.
Pravidelně byla těmito médii šířena prokremelská propaganda, zejména v případě sporů mezi Západem a Ruskem. Tímto způsobem koncipované mediální výstupy byly produkovány se zvýšenou intenzitou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Po „odeznění“ kauzy Vrbětice ve veřejném prostoru a v souvislosti s rozvolňováním protiepidemických opatření začala být častěji „oprašována“ protiimigrantská a protimuslimská témata.
Levicoví extremisté
Do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. „O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem,“ stojí v dokumentu.
Komunita ortodoxních komunistů podle vnitra velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu. Vypadnutí KSČM ze Sněmovny v loňském roce podle zprávy komunita přičítala zejména představitelům strany.
