Zpráva evropské agentury: 80% Romů v Evropě je ohroženo chudobou, v ČR se s diskriminací potýká 85 procent Romů
Životy Romů ničí všudypřítomná nouze. Z nové zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) vyplývá, že romské rodiny žijí vyloučené ze společnosti v šokujících podmínkách a děti s nízkým vzděláním nemají moc nadějí na lepší budoucnost. Zpráva analyzuje nedostatky v oblasti začleňování Romů v EU s cílem poskytnout členským státům vodítko pro zlepšení jejich integračních politik.
Výzkumný pracovník agentury Jaroslav Kling řekl, že je v Česku chudobou ohroženo
58 procent Romů. Mezi sledovanými zeměmi je to nejnižší výsledek, ve srovnání s
celkovou populací ČR jde ale o výrazně nadprůměrnou hodnotu.
„Naše zjevná neschopnost ctít lidská práva romských komunit v Evropě je nepřijatelná. Míra deprivace, marginalizace a diskriminace nejpočetnější evropské menšiny je závažným selháním právních předpisů a politik v EU a v jejích členských státech,“ uvedl ředitel agentury FRA Michael O’Flaherty. „Zveřejnění těchto zjištění nabízí příležitost přimět politické činitele
jednat a také soustředit zdroje na nápravu této nepřijatelné situace,“ dodal.
Čeští Romové jsou podle zprávy chudobou ohroženi nejméně a také častěji pracují. Patří ale k těm, kteří se nejčastěji setkávají s diskriminací. S tou se
v posledních letech potýkaly skoro dvě třetiny českých Romů (85 procent). Nejčastěji při
hledání práce a bydlení.
Ředitel agentury Michael O’Flaherty podle
Českého rozhlasu ale soudí, že takto vysoké číslo může souviset s větším
povědomím českých Romů o jejich právech. To, že se v jiných oblastech jeví
situace Romů v České republice příznivěji než v dalších státech podle něj
neznamená, že by byla lepší. Je prý jen méně špatná.
"Když porovnáme Romy v Česku s Romy v jiných členských zemích, tak to není až
takové zlé. Ale v porovnání s celkovou populací v Česku jsou na tom Romové
výrazně hůře, tam jsou obrovské rezervy," upozornil Kling.
Zpráva uvádí, že například v Bulharsku je chudobou ohroženo 86 procent Romů,
v celkové populaci země ale chudoba hrozí 22 procentům lidí.
Podle zjištění unijní agentury mělo jen 30 procent Romů zahrnutých do
průzkumu placené zaměstnání, zatímco průměrná zaměstnanost v EU v roce 2015
dosahovala 70 procent.
Z osobních rozhovorů, kterými pracovníci FRA svá zjištění získávali, také
například vyplynulo, že ve skoro 20 procentech českých romských domácností šel
některý z jejích členů v uplynulém měsíci spát hladový, neboť domácnost neměla
prostředky na jídlo pro všechny. "To je vážný ukazatel chudoby," míní Kling. I
zde je ale Česko nakonec vlastně nad unijním průměrem, protože tam bylo takových
domácností 30 procent.
Podle zprávy FRA také například 30 procent Romů žije v domácnostech bez
vodovodu a 46 procent nemá ve svém obydlí WC, sprchu nebo koupelnu. V Česku je
podle Klinga situace ve srovnání lepší, Romové například často bydlí v městských
bytových domech. "V Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku jsou to většinou
venkovští Romové a tam je přístup daleko menší," poznamenal.
Agentura také zjistila, že jen 53 procent malých romských dětí navštěvuje
školku, v mnoha sledovaných zemích navíc tento podíl nedosahuje ani poloviny ve
srovnání se stejně starými dětmi z celkové populace státu, v ČR je to přes
třetinu dětí, což je ale více než v prvním podobném průzkumu z roku 2011.
Základní školu v ČR ale podle FRA navštěvují prakticky všechny romské děti,
hodnota 98 procent je prakticky totožná s údajem pro celou populaci. Beze změny
ale zůstává podle Klinga situace s praktickými školami, které navštěvuje 16
procent romských dětí. "Navíc většina dětí mezi šesti a patnácti roky chodí do
škol, kde jsou většina či všechny děti romské. Segregace tak stále zůstává,"
poznamenal s tím, že čísla ukazují potíže, které mají Romové s přestupem ze
základní na střední školu. "To je vlastně odrazový můstek na trh práce,"
upozornil Kling.
"Polovina (romské) mládeže ve věku 16 až 24 let nechodí ani do školy, ani do
zaměstnání," připomněl také. Ve všeobecné české populaci je to jen osm procent
mladých lidí v tomto věku. Také zde je Česko ve srovnání s ostatními zeměmi
"lepší".
Romové se v Česku ve srovnání s dalšími sledovanými zeměmi cítí nadprůměrně
často diskriminováni kvůli svému etnickému původu (85 procent ku 47 procentům)
či barvě kůže (73 procent ku 45 procentům).
Zpráva
Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II): Romové – vybraná zjištění ukazuje, že:
- 80 % dotazovaných Romů je ohroženo chudobou, zatímco celkový průměr v EU činí 17 %; 30 % Romů žije v domácnostech bez vodovodu a 46 % nemá ve svém obydlí WC, sprchu nebo koupelnu,
- 30 % romských dětí žije v domácnostech, kde některý z jejich členů v posledním měsíci večer uléhal s pocitem hladu,
- 53 % malých romských dětí navštěvuje zařízení předškolního vzdělávání, přičemž v mnoha zemích tento podíl nedosahuje ani poloviny ve srovnání se stejně starými dětmi z celkové populace téže země,
- pouze 30 % Romů zahrnutých do průzkumu má placené zaměstnání, zatímco průměrná zaměstnanost v EU v roce 2015 dosahovala 70 %,
- 41 % Romů se v posledních 5 letech cítilo být oběťmi diskriminace v každodenních situacích, například při hledání práce, na pracovišti, v
oblasti bydlení, zdraví a vzdělávání, - 82 % Romů neví o existenci organizací, které poskytují pomoc obětem diskriminace.
Zjištění průzkumu naznačují, že členské státy navzdory svému úsilí i nadále zaostávají při plnění většiny cílů týkajících se integrace, což je zásadní prvek rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů z roku 2011. Tyto výsledky poukazují na nutnost:
- podpory předškolního vzdělávání a integrovaného vzdělávání,
- lepších pracovních příležitostí a větší sociální ochrany k vymýcení
chudoby, - cíleného vzdělávání a odborné přípravy, které se konkrétně zaměří na
pomoc mladým Romům a romským ženám při přechodu ze základní na střední školu a následně při hledání zaměstnání.
Zpráva vychází z průzkumu, který shromáždil informace v devíti členských státech Evropské unie, získaných prostřednictvím téměř 8 000 osobních rozhovorů s příslušníky romské komunity. Je součástí druhého šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II) agentury FRA, v rámci kterého byly shromážděny údaje o zkušenostech přistěhovalců a příslušníků etnických menšin s diskriminací a viktimizací a o jejich příjmech a životních podmínkách ve všech 28 členských státech EU.
