Zóny bez doplatků na byt má či zvažuje pět desítek obcí a měst
Pět desítek obcí navrhlo či zvažuje vyhlášení oblastí se sociálně nežádoucími jevy, kam se novým žadatelům nevyplácejí doplatky na bydlení. Starostové si opatření chválí, podle nich je díky němu možné zabránit vzniku a rozšiřování ghett i “obchodu s chudobou”. ČTK o tom dnes informovala mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánka Filipová. Podle organizací na pomoc lidem v tísni ale nová pravidla chudobu a negativní jevy nezmírní, ale ještě prohloubí. Dvě desítky senátorů už požádaly Ústavní soud, aby část zákona s tímto opatřením zrušil.
Podle Filipové jsou takzvané bezdoplatkové zóny už například v Aši, Sokolově, Jirkově, Duchcově, Karviné či Děčíně. Kladno má oblast se sociálně nežádoucími jevy dokonce na celém svém území.
“Dále rozšiřovat ghetta nikdo soudný nemůže chtít. Musíme přece usilovat o to, aby ti nejmenší poznali i jiné dětství, než na základě sociálních dávek ve vyloučených lokalitách,” uvedl v tiskové zprávě šéf svazu František Lukl. Podle něj “mohou bezdoplatkové zóny v kombinaci se sociálním bydlením sehrát významnou roli v dalším rozvoji měst a obcí”.
Systém sociálního bydlení v Česku oficiálně neexistuje. Zákon, který by ho upravoval, se minulé vládě nepodařilo prosadit. Přípravy se protahovaly. Rozdílné představy měly nejen radnice a opozice, ale i koaliční strany. Původně měla norma o sociálním bydlení obcím uložit, že by musely mít určitý podíl sociálních bytů. Z připravované předlohy tato povinnost pak vypadla. Tehdejší ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) to zdůvodňovala právě odporem obcí a měst. Uváděla, že pokud by ustanovení v chystaném zákoně zůstalo, neměl by v Parlamentu šanci na projednávání.
Možnost vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, dává radnicím loňská novela o hmotné nouzi. Do takových lokalit úřad práce nemůže vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Podle primátorky Děčína Marie Blažkové úprava “zasáhla konkrétní majitele nemovitostí”. Za nedůstojné bydlení a “obchod s chudobou” nemohou pronajímatelé očekávat peníze od státu, uvedla primátorka.
Dvě desítky senátorů začátkem loňského prosince požádaly Ústavní soud o zrušení části zákona s tímto pravidlem, která dává možnost vyhlašovat bezdoplatkové zóny. Opatření kritizovaly také organizace na pomoc lidem v nouzi jako Charita ČR, ale i rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Podle nich se chudoba nezmírní a negativních jevů neubude, ale naopak je ještě prohloubí. Lidé v tísni se budou přesouvat a soustředit v místech, kde pomoc získají.
Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či rodině zajistit, aby jim zůstaly peníze na živobytí. Dávky na bydlení poskytují úřady práce. Obce mohly do vyplácení mluvit od jara 2015. Podle tehdejší novely o hmotné nouzi musely s výplatou pomoci souhlasit. Toto ustanovení podle některých zákonodárců mohlo být v rozporu s ústavním pořádkem a v praxi dělalo potíže. Problematická úprava se tak předloni při další novele vyškrtla.
