Zóny bez doplatku na bydlení hodlá vyhlásit 71 obcí a měst. Zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi zhoršují situaci nejchudších lidí v Česku.
Zóny se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů, v nichž se novým žadatelům nevyplácejí doplatky na bydlení, vyhlásilo či se chystá vyhlásit už 71 obcí a měst. Uvedl to minulý čtvrtek Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle něj loňské změny v systému dávek v hmotné nouzi a zpřísnění jejich vyplácení zhoršují situaci nejchudších lidí v Česku.
Minulý rok v červnu se lidem z ubytoven snížil doplatek na bydlení. Nevypočítává se z celých normativních nákladů, ale jen z 80 procent. Pokud potřební neprokážou vazbu k obci, jako je zaměstnání či škola, nemají na dávku nárok. Noví žadatelé nezískají doplatek na bydlení v oblastech s nežádoucími jevy. Tyto zóny mohou vyhlásit radnice v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog. Od srpna musí potřební vykonat aspoň 20 hodin veřejné služby, jinak spadnou ze životního na existenční minimum. Ti, kteří pobírají příspěvek na živobytí přes půl roku, dostávají od prosince část pomoci v poukázkách.
“Všechny novelizace zákona o pomoci v hmotné nouzi bez výjimky situaci sociálně vyloučených lidí ještě zhoršují, a s tím i vyhlídky na sociální smír a řešení sociálně vyloučených lokalit. Chudí se totiž dostanou pod ještě větší tlak, bez dávek budou závislí na nelegální práci a bydlení na ubytovnách, kde se to jen hemží lichváři a dealery drog,” uvedl IPSI. Podle něj se politici podobnými změnami a “nezodpovědným populismem” snaží získat body u voličů.
V Česku se vyplácejí tři dávky v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Celkem se na ně loni vydalo 7,36 miliardy korun. V roce 2016 byly výdaje o 1,9 miliardy vyšší. Loni v prosinci se vyplatilo celkem 144.700 dávek, o rok dřív 187.600. Experti institutu podotkli, že bydlení je pro řadu lidí v Česku nedostupné a bez pomoci státu na jeho pravidelné placení nemají.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) i jeho ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) řekli, že se resort práce chystá systém dávek analyzovat a změnit. Babiš několikrát zopakoval, že jeho kabinet chce zabránit zneužívání pomoci od státu.
V Česku zatím oficiálně neexistuje systém sociálního bydlení. Zákon, který by ho upravoval, se minulé vládě ČSSD, ANO a lidovců nepodařilo prosadit. Přípravy se protahovaly. Rozdílné představy měly nejen radnice a opozice, ale i koaliční strany. Lišil se hlavně pohled ANO a ČSSD na to, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok a kdo by ho měl zajišťovat. Nyní na normě pracuje ministerstvo pro místní rozvoj. Podle plánu by mohly existovat sociální byty pro lidi “s kompetencí k samostatnému bydlení” a sociální domovy pro ostatní. Na tyto nové obecní ubytovny by přispěl stát.
Podle institutu hrozí, že se tak situace lidí v tísní ještě zhorší. “Při dalším škrtání chudinských dávek plánuje nová vláda bez důvěry sociální bydlení jen pro toho, kdo se v bytové nouzi neocitl ´vlastním zaviněním´,” uvedl institut.
Institut začal fungovat před dvěma lety. Tvoří ho většinou bývalí pracovníci vládní agentury pro sociální začleňování, kteří z ní před několika lety odešli po protestech po náhlém odvolání ředitele a po dalších změnách.
