ŽOFI Z-4515. Vychází první komiks o holokaustu Romů a Sintů v Česku
Komiks původem polské Romky Sofii Taikonové Žofi Z-4515, který vychází u příležitosti výročí konce druhé světové války, perspektivou dítěte připomíná její dlouhá léta přehlíženou kapitolu – perzekuci Romů a Sintů a jejich systematickou fyzickou likvidaci.
Osmdesát let uplynulo od okamžiku, kdy v rodině jedenáctileté Sofii Taikonové rozené Brzezinské zazněla osudná slova: „Děti, utíkejte se schovat do lesa!“ Kolem našeho domu začali obcházet němečtí vojáci. Hledali Romy.“ Psal se rok 1942 a Sofii se život obrátil naruby. O pár let později bude z šestičlenné rodiny jediná, kdo živá vyjde z bran koncentračního tábora a na niž navzdory prožité tragédii nakonec ve Švédsku čeká spokojený a naplněný život. Nakladatelství KHER vydává česko-romský autobiografický grafický román Žofi Z-4515, první komiks v České republice o holokaustu Romů a Sintů, jehož originální švédsko-kalderašské vydání z roku 2005 vyhrálo cenu Artists against Nazism.
Pro přeživší z řad Romů a Sintů nebývá snadné sdílet své bolestné vzpomínky, zvláště když cítí, že společnost jejich svědectví nepřijímá s takovou samozřejmostí jako holokaust Židů. Sofii Taikonové trvalo tři roky, než svůj život spisovatelce Gunille Lundgrenové převyprávěla a v příběhu nakresleném Amandou Erikssonovou se veřejně podělila o prožité trauma.
„Silný příběh Sofii Taikonové posíláme do světa právě ve dnech připomínky druhé světové války v očekávání, že zesílí hlas romských přeživších, aby byli vážně vyslyšeni. V průběhu prací na knize se nám ale kvůli válce na Ukrajině Sofiin osud nepříjemně aktualizoval. Věříme, že šťastný konec knihy pomůže všem předat tolik potřebnou naději, že dobro nakonec zvítězí,“ říká o díle ředitelka KHER Radka Patočková.
Sofia Taikonová (1931–2005) pochází z rodiny Romů, kteří před válkou žili na území Polska kočovným způsobem života a živili se tradičními profesemi: ženy věštěním, muži obchodem s koňmi. Nikdo jiný z rodiny kromě Sofii nepřežil odvlečení do koncentračních táborů v Auschwitzu a Ravensbrücku. Po válce žila ve Švédsku, kde se vdala za kalderašského Roma a v průběhu života se stala respektovanou zástupkyní této subetnické skupiny. Publikace své knihy se bohužel nedožila, zemřela několik měsíců před vydáním.
„Jsou kapitoly lidské historie, na které bychom všichni rádi zapomněli – a právě proto je třeba si je stále připomínat. Žofi Z-4515 patří mezi knihy, které je třeba vydávat, číst a mluvit o nich. Už pro ten mrazivý pocit, s nímž si uvědomíme, jak se historie stále dokola opakuje. Stejně jako komiks Maus od Arta Spiegelmana by tato kniha neměla chybět v žádné knihovně. Mimo jiné je totiž výpovědí o tom, v čem je komiks jako médium naprosto jedinečný: schopností vyprávět složité, bolestivé a nesnesitelné příběhy citlivou, ale přesto naléhavou formou,“ říká o díle komiksová autorka a ilustrátorka Toybox.
Žofi Z-4515 je jednou z mála výpovědí samotných romských přeživších, kterých se po celém světě dochovala pouze hrstka. Nesoustředí se ale jen na válečné zážitky. Zrovna tak cítí potřebu hájit svůj zcela legitimní předválečný život a současně neopomíná ani to, jakým způsobem si přeživší po válce budovali nové životy. Čtenář díky tomu zjišťuje, jak silně byly mnohé romské rodiny integrovány do společností v Československu, Polsku, Německu, Rakousku. O to větším šokem byl pro Romy a Sinty sled událostí, na jejichž konci měli jako etnická skupina zmizet ze světa. Po válce pak zažívali další těžkou zkoušku, když se po tom všem měli postavit na nohy a žít dál.
Kniha Žofi Z-4515 vznikla ve Švédsku původně pro děti a mládež, následně však dokázala tématem a zpracováním oslovit i dospělé publikum včetně rodičů a pedagogů. Oběma skupinám může být pomocníkem v tom, jak s dětmi o tak obtížně sdělitelném, nepřenositelném zážitku hovořit a zanechat v nich silný dojem, který může pozitivně formovat jejich osobnost, empatii a respekt.
„O romském holokaustu existuje velmi málo děl. Komiksovou formou vyprávěný příběh malé Žofi s vytetovaným číslem Z–4515 může být vhodnou formou, jak s osudy Romů za války seznámit dospívající mládež,“ říká bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Přímo z praxe doplňuje její slova publicista Tomáš Feřtek, spoluzakladatel společnosti EDUin, která se věnuje popularizaci tématu vzdělávání. „Užitečná knížka, která je zároveň nahlédnutím do historie i silným příběhem dítěte v těžké době. Nedovedou si vaše děti představit, jaké je to být v koncentráku, když je vám deset nebo dvanáct? Zkuste tenhle komiks. Díky němu se každé dítě dokáže vžít do pocitů holky, která prošla Osvětimí, Ravensbrückem, ale přesto po válce dokázala žít normální život. A stačí otočit a číst z druhé strany a mohou se naučit i něco málo z romštiny.“
Kniha vychází v mimořádném oboustranném vydání. Z jedné strany v překladu Marie Voslářové česky, z druhé v překladu Markéty Hajské a Ivety Kokyové romsky. „V době, kdy se mnozí romští rodiče po letech neúprosné jazykové asimilace opatrně vrací k romštině, sami ji chtějí užívat a rádi by ji předali svým dětem, je tento komiks ideálním prostředkem jazykového i emocionálního sdílení. Romskou mutaci navíc ocení i narůstající počty amatérských studentů romštiny z řad majority,“ vysvětluje romistka a redaktorka KHER Karolína Ryvolová.
Vydání knihy finančně podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, Bader Philanthropies, Inc., a Kabinet MÚZ.
Nakladatelství romské literatury KHER podporuje, rozvíjí a propaguje literaturu Romů a romský jazyk a současně poskytuje romským autorům platformu, kde mohou publikovat a čtenářům zpřístupňovat svoji tvorbu.
