Zmocněnkyně pro lidská práva Válková za normalizace údajně hájila šikanu disidentů. Válková nařčení odmítá, opozice označuje zjištění za skandální
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) měla na přelomu 70.
a 80. let minulého století hájit zákony proti disidentům. Uvedl to server
Info.cz. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) očekává, že se
Válková k informacím vyjádří. Věc ho znepokojuje. Řekl to novinářům po dnešním
obědě s prezidentem Milošem Zemanem, který Válkovou v polovině prosince navrhl
Sněmovně na místo veřejné ochránkyně práv. Válková v reakci pro Deník N
informace odmítla, označila je za poškozující.
Server Info.cz zveřejnil
články, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Podle
historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů Válková
obhajovala institut ochranného dohledu, který často sloužil i k perzekuci
politických odpůrců režimu. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s
komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950
na smrt právničku a političku Miladu Horákovou.
“Pro mě je to nová informace, já jsem to nevěděl, nebylo to veřejně známo v
době, kdy paní Válková byla ministryní spravedlnosti. Teď je asi čas, aby se
vyjádřila ona,” řekl Hamáček. “Je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno
prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů a určitě to
neprospěje image úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, že bych mu dal šanci
situaci vysvětlit. Očekávám, že paní profesorka se k tomu vyjádří, až poté
budeme moci zaujímat nějaká stanoviska,” doplnil vicepremiér.
Válková Deník
N řekla, že institut ochranného dohledu byl politicky zneužit. Nevěděla, že
opatření je využíváno proti disidentům. “My jsme zkoumali, jaký dopad to bude
mít v případě těžkých recidivistů. Navíc jsem vůbec netušila, kdo je Urválek.
Ano, teď po roce 1989 to víme všichni,” řekla serveru. Ve Výzkumném ústavu
kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR, kde Válková tehdy pracovala, s
Urválkem pracovalo víc lidí, dodala.
Podle
serveru iRozhlas.cz Válková zvažuje, že se bude bránit právními kroky.
“Musím to zvážit, mám na tyto věci svého právníka specialistu. Jsem politická
osoba, musím si ledasco nechat líbit, ale myslím, že ne lži a dezinformace
tohoto demonstrujícího charakteru. To už překročilo míru. Ale možná, že můj
právník řekne, že si politik musí nechat líbit všechno” uvedla v rozhovoru pro
rozhlasový web.
“To, že Helena Válková zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a
oznamuje kandidaturu do funkce veřejné ochránkyně práv, je ve světle informací o
jejím působení před rokem 1989 skandální. Je výsměchem všem odpůrcům a obětem
komunistického režimu v naší zemi. Zároveň jde o další mimořádné selhání
premiéra i prezidenta, kteří ji podporují,” uvedla v tiskovém komentáři
poslankyně ODS Miroslava Němcová.
“Pokud se potvrdí, že Helena Válková šikanovala disidenty a spolupracovala s
prokurátorem, který má podíl na vraždě Milady Horákové, je na místě vyvození
odpovědnosti. Její kandidatura na ombudsmanku a funkce zmocněnkyně vlády pro
lidská práva, je výsměchem všem slušným lidem,” uvedla na twitteru předsedkyně
TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Zeman v dopise poslancům, v němž Válkovou navrhl na ombudsmanku, napsal, že
je všeobecně známou a respektovanou osobností. Kritici tehdy upozornili naopak
na to, že odmítla senátní ústavní žalobu na Zemana jako pokračování boje o
prezidentský úřad, nebo na výrok, že “ono se toho v protektorátu zas tolik
nedělo”, za který se později omluvila. Současné ombudsmance Anně Šabatové končí
šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona
Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát.
