Zdravotní gramotnost sociálně vyloučených má zvýšit projekt za 240 milionů

Zdravotní gramotnost sociálně vyloučených má zvýšit pětiletý projekt za 240
milionů korun. V každém kraji vzniknou centra s terénními pracovníky, budou i
besedy o zdraví, stravě či hygieně nebo kurzy pohybu. Novinářům to dnes řekl
ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a zástupci Státního zdravotního
ústavu (SZÚ), který projekt financovaný ze 77 procent z EU řídí. Celkem by měl
mít dopad na zhruba 120.000 lidí.

“Velká většina občanů ČR má dobrý přístup k relativně kvalitní zdravotní
péči, což se promítá ke zlepšení zdravotnímu stavu, ke kterému došlo za
posledních 30 let od revoluce,” řekl na dnešní odborné konferenci, která se
tématu zdraví sociálně vyloučených věnovala, šéf české kanceláře Světové
zdravotnické organizace (WHO) Srdan Matič.

Přístup ke zdravotní péči, ale hlavně povědomí o důležitosti zdravého
životního stylu, je v sociálně vyloučených lokalitách výrazně nižší. “Je asi
95.000 až 115.000 sociálně vyloučených osob, které trápí chudoba a nedostatečná
integrace. Mají asi o deset let nižší střední délku dožití než běžná populace,
je mezi nimi 65 procent kuřáků, vysoký podíl obézních, s nadváhou, špatnými
stravovacími návyky a nulovou zdravotní gramotností,” uvedl ministr Vojtěch s
tím, že počty těchto lidí i oblastí, které jsou označené jako sociálně
vyloučené, roste.

Podle ředitele odboru pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR Davida Beňáka
mají například Romové vyšší novorozeneckou úmrtnost, více dětí s nízkou porodní
váhou, více matek v adolescentním věku a více kuřaček.

“Zároveň ale pociťují nedůvěru k sociálním pracovníkům většinové společnosti
a často také ke zdravotníkům. Naopak mnozí zdravotníci se chovají
diskriminačně,” dodal. Často jsou také podle něj Romové odmítáni při registraci
u praktického a dětského lékaře, často také nechodí na preventivní prohlídky.
Výživa je podle něj v romských rodinách v katastrofálním stavu, nejen z
finančních důvodů, ale také nedostatečným doceněním významu zdravé stravy či
pohybu.

Tyto sociální podmínky mají vliv na častější rozvoj chronických nemocí, jako
jsou onemocnění srdce a cév, obezita nebo cukrovka. Podle ministra jsou v
sociálně vyloučených lokalitách problémy mnohde také s hygienou, což vede k
šíření infekčních nemocí.

“Vzniknou týmy, které se budou zaměřovat na mediaci a osvětu,” dodal ministr.
Vyškoleni budou specializovaní terénní pracovníci, kteří se budou věnovat osvětě
a individuálním konzultacím přímo v místě. Chystají se také Dny zdraví. Program
by měl podle ředitele SZÚ Pavla Březovského se projekt zaměří hlavně na lidi v
produktivním věku, protože je financovaný z evropských fondů z operačního
programu Zaměstnanost.

Pětiletý projekt získal 187 milionů korun z EU, dalších 54 milionů Kč je ze
státního rozpočtu. Kromě nákladů na akce, metodiky a odborné konference vznikne
také 28 plných pracovních úvazků pro mediátory. “Většinou půjde o poloviční
úvazky pro terénní pracovníky, kteří v lokalitách už působí,” řekla Marie
Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ. Vzniklá síť by měla pokračovat i
po roce 2022, kdy skončí podpora z EU.