Spolek Společně Ústí nad Labem pořádal spolu s veřejným sálem Hraničář diskusi na téma Matiční – 20 let poté. Mezi pozvanými hosty byli Kumar Vishwhanathan, Jan Černý, Petra Musilová, Tereza Grosse, Pavel Tošovský, Karel Karika a Eva Fialová.
Před dvaceti lety, 13. října 1999, vyrostla v ústecké Matiční ulici betonová zeď, jenž se stala známým případem problematického soužití v ČR. Zeď měla oddělit rodinné domky a obecní domy obývané převážně Romy.
Po šesti týdnech jej demontovali na nátlak vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv. V roce 1994 byli do Matiční sestěhováni z okolních paneláků většinou Romové.
Na základě problematického soužití s nimi posléze starousedlíci sepsali petici a žádali postavení zdi, která je oddělí od hluku a nepořádku v okolí obecních bytů. Jejich přání se místní radnice rozhodla vyhovět v září 1998.
Její záměr však vyvolal odmítavé reakce vlády, tehdejšího prezidenta Václava Havla i mezinárodních organizací. Po rozličných průtazích a snaze vlády a sněmovny stavbě plotu zabránit se na začátku října 1999 v Matiční začal stavět nový plot na místo starého železného.
Romové stavbě bránili a rozestavěný plot nejdřív rozebrali, firma jej ale 13. října postavila znovu. Pod vlivem kritiky EU a vlády se ústecké zastupitelstvo 23. listopadu po jednání s novým vládním zmocněncem Pavlem Zářeckým rozhodlo plot v Matiční zbourat.
Byl rozebrán den poté a ústecké zastupitelstvo dohodlo, že státní dotace bude použita na vykoupení rodinných domků, jejichž obyvatelé si přáli odejít.
Celá kauza měla i několik soudních doher a dnes se v Matiční ulici nacházejí vybydlené domy, jeden byl již stržený a další jsou zazděné. A nešťastný plot z Matiční našel v roce 2009 nové uplatnění při oplocování části ústecké zoologické zahrady.
