Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: K lidem nemůžeme přistupovat jako k jednotlivcům
„Lidská práva a bezpečnost jsou spojité nádoby. Člověk, který není bezpečný, není ani svobodný. Míra nebezpečí, jež je nyní v Evropě pociťována, musí mít vliv na pojímání lidských práv,“ řekl v rozhovoru pro časopis Respekt zástupce ombudsmanky, právník, Stanislav Křeček. Myslí si, že evropská společnost se dostává do situace, kdy je třeba přehodnotit řadu zákonů, které byly přijaté dříve a nyní jsou již nevhodné. „Jedná se například o zákony vymezující schengenský prostor, které byly přijaty v době, kdy v Evropě nehrozilo nebezpečí.“ Jak dalece budou omezena lidská práva ve prospěch bezpečnosti, je podle něho jedna z klíčových otázek Evropy. „Teď máme lidská práva bez povinností. Bude třeba je svázat s povinnostmi,“ tvrdí v rozhovoru.
Křeček se v rozhovoru zabýval i dnešním pojetím svobody slova, kdy je podle něj svoboda slova chápána jinak, než jsme si tu ještě před dvaceti lety představovali: „Máme svobodu, která však ztrácí význam.“ Křeček se zamýšlel nad tím, zda svoboda slova či právo shromažďovací ještě určuje běh světa, myslí si, že naopak se svět řídí ratingem firem a ekonomickými vlivy. „V Aleppu také není nikdo omezen ve svobodě slova, ve svobodě shromažďování a k čemu jim to je?“ Ve svých úvahách jde ještě dále – odkazuje se na pomyslného čínského rolníka, kterého podle něho nezajímá svoboda slova, ale zda bude mít za svou práci zaplaceno a dosáhl na vzdělání.
Svoboda i pro rasisty a demagogy
Křeček nedávno označil postup administrátora blogů iDNES.cz Patrika Bangy, který smazal blog Lucie Provazníkové kvůli otevřeně rasistickému obsahu, za „mimořádně ostudný, téměř skandální“.
Na otázku, co ho k tomu vedlo, Křeček redaktorovi odpověděl: „Rasismus je představa, že jedna rasa je hodnotnější než druhá. Dnes se rasismem nazývá kdeco.“ K tomu, zda je věta typu „Vystřelil jako Cikán ze sámošky“ rasistická, se pak již odmítl vyjádřit: „Už se k tomu nebudu vyjadřovat. Byla to jedna věta na Facebooku,“ uzavřel Křeček.
Rozhovor se také dotkl otázky médií, které jsou označované jako prokremelské – jsou mezi nimi např. Parlamentní listy, které zástupce ombudsmanky sdílí na Facebooku. Přestože Katedra politologie Masarykovy univerzity podrobila analýze 2660 článků na různých serverech a závěr zní, že Parlamentní listy šíří prokremelskou propagandu (ze zprávy je mimo jiné patrné, že Parlamentní listy uvádějí zdroje informací jen ve 40 procentech případů), Křeček nevidí důvod Parlamentní listy považovat za nedůvěryhodné.
Křeček zmíněnou mediální analýzu a nařčení, že web Parlamentní listy síří prokremelskou propagandu, odmítl navzdory tomu, že jako právník s oblibou říká, že se rád opírá o odborné analýzy a publikace. Křeček se údajně snaží, aby svoboda slova byla zachována v co největší míře: „Jenom se zamýšlím nad tím, k jakým hranicím se musíme dostat. Ale nepřeju si, aby byla svoboda slova omezována, a už vůbec ne pod falešnými záminkami, jako je boj proti xenofobii, putinovským webům a podobně. To by bylo velice nebezpečné.“ Zda šíření dezinformací servery, jako jsou Parlamentní listy, je také nebezpečné, Křeček v rozhovoru nezmínil.
Češi nejsou rasisti, ale …
Křeček nepovažuje Čechy za xenofobní národ, který nepřijímá uprchlíky. Svůj názor se pokusil podložit odkazem na historickou zkušenost: „Před válkou jsme přijímali Židy, po válce Řeky, později Vietnamce.“ Právě soužití s Vietnamci považuje za bezproblémové, čímž poukazuje na skutečnost, že Čechům nečiní problém žít s jinými národy a paušální obvinění z rasismu a xenofobie nejsou spravedlivá.
Křeček má jasno, i pokud jde o muslimy. Podle něj neuznávají Všeobecnou deklaraci lidských práv: „Tu odmítají a mají svoji vlastní, v níž se lidská práva podřizují šaríi.“ Podle něho má muslim jiný vztah k právu, protože podle práva šaría žena má svoje vlastní povinnosti, není rovnocenná muži. Zároveň však dodává: „To, že je žadatel o azyl muslim, samozřejmě není důvod k odmítnutí.“
Křeček nesouhlasí s tvrzením redaktora, že muslimové sem přicházejí, protože se chtějí stát občany České republiky. „Oni sem přicházejí proto, že nás chtějí nahradit, ne že chtějí žít s námi.“ Na otázku jak toto ví, odpověděl, že to tvrdí muslimské autority. Podle něho není možné posuzovat lidi jako jednotlivce a není ani důležité, co říká většina běžných muslimů, kteří žádají o azyl v Evropě: „Nezáleží na tom, jaká je většina, důležité je, jak se chová aktivní menšina. Řada nacistů byli slušní lidé, ale bylo tam gestapo. Musíte posuzovat národ podle toho, jak se chová aktivní menšina, ne podle toho, jak se chová většina.“ To, kdo z uprchlíků utíká právě před touto radikální menšinou, však podle Křečka není možné v současném množství uprchlíků zkoumat.
CELÝ ROZHOVOR SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE.