Z Fondů EHP a Norska půjde na podporu kultury 870 milionů korun, podpořena z nich bude i výstavba památníku v Letech u Písku
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z Fondů Evropského
hospodářského prostoru (EHP) a Norska zhruba 870 milionů korun. V částce je
zahrnuto spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 procent. Celkem bude
vyhlášeno šest výzev, které podpoří přibližně stovku projektů. Na tiskové
konferenci to uvedli zástupci ministerstva financí, které program
zprostředkovává. Jako příklad podpořeného projektu uvedli vybudování památníku
obětem romského holokaustu v Letech u Písku.
"Více než polovinu peněz v tomto období směřujeme na obnovu kulturních
památek. Nezapomínáme ani na současné umění, uměleckou kritiku a podporu
oborových asociací a platforem," uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka
Dupáková.
Při ochraně a obnově kulturního dědictví bude podpořeno několik větších
projektů s maximální dotací 1,5 milionu eur (38 milionů korun). Tato výzva bude
vyhlášena ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Dvě výzvy se budou týkat současného umění, podpoří projekty s dotací od
50.000 do 200.000 eur (1,3 až 5,2 milionu korun). Jde o podporu původní umělecké
tvorby a její prezentaci při scénickém umění (divadlo, tanec a pohybové umění,
nový cirkus, klasická a současná hudba) a vizuálním umění (výtvarné umění včetně
architektury a designu, tradiční a současná řemesla).
U projektů současného umění má být kladen důraz na podporu kulturních projevů
menšin, řešena má být problematika inkluze včetně zpřístupňování kultury,
například romské menšině. "Podpora kulturního dědictví menšin a aktivity
zaměřené na inkluzi budou zdůrazněny v příslušných výzvách a přímo podpořeny
prostřednictvím vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u
Písku," doplnil Jan Hrdlička z ministerstva kultury.
Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních
15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je
to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro
Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce
Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové
architektury a folkloru," dodal Kvile.
Česko získá z Fondů EHP a Norska ve třetím programovém období do roku 2024
celkem zhruba pět miliard korun. Největší podíl půjde na programy Životní
prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská
práva (11 procent) a Zdraví (osm procent).
Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a
Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském
prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční
podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.
Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do
Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). V prvním a
druhém programovém období přišlo do Česka asi šest miliard korun. Aktuálně je
Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a
Bulharsku.
