Z evropských dotací nebude postaveno 5 tisíc sociálních bytů. Nebyl zájem od žadatelů, Ivan Bartoš to chce napravit

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chtělo původně z evropských dotací na sociální bydlení do konce roku 2023 vybudovat 5000 sociálních bytů. Nakonec jich do té doby vznikne maximálně 2212, tedy necelá polovina. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj byl důvodem hlavně malý zájem žadatelů. Ministerstvu vytýká například to, že nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo člověka. Upozorňuje také na dlouhou dobu hodnocení projektů. Ministerstvo uvedlo, že nový ministr Ivan Bartoš (Piráti) se chystá současný stav napravit.

Kontroloři se zaměřili na to, jak ministerstvo v letech 2016 až 2021 rozdělovalo dotace z Integrovaného regionálního operačního programu určené na sociální bydlení. Zaměřili se také na vzorek devíti podpořených projektů v hodnotě téměř 80 milionů korun.

Ministerstvo kvůli nezájmu o podporu snížilo množství připravených peněz z původních 7,5 miliardy korun v roce 2015 na 4,5 miliardy korun v roce 2017. “Až poté zatraktivnilo podmínky pro získání dotace, čímž se zájem částečně zvýšil. Kvůli snížení alokace peněz z roku 2017 už ale na podporu nedosáhlo 28 projektů, přestože splnily podmínky,” uvedl NKÚ.

Řada žadatelů podle úřadu odstoupila od svých projektů poté, kdy už MMR rozhodlo, že získají dotaci. Do konce kontroly takto skončilo 76 projektů, díky nimž mělo vzniknout 522 sociálních bytů. Jako důvod uváděli žadatelé například nejistotu právního prostředí plynoucí z neexistence zákona o sociálním bydlení nebo vysokou administrativní zátěž.

Bartošův poradní tým kontrolní závěry NKÚ podrobně vyhodnotí. “Mohu potvrdit, že závěrům NKÚ přikládáme značnou pozornost, a o možnostech podpory sociálního bydlení budeme podrobně hovořit s představiteli měst a obcí. Aktuálně se zaměřujeme na shromáždění potřebných dat. V této oblasti musíme zkrátka dosáhnout podstatného pokroku,” sdělil ČTK hlavní ekonomický poradce ministra Otakar Cejnar.

NKÚ uvedl, že při výběru projektů MMR nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo osobu využívající sociální bydlení a nestanovilo ani žádné jiné kritérium, které by bralo v potaz vynaložené peníze v porovnání s jejich přínosy. Doba hodnocení projektu byla v průměru 252 dní, hlavně kvůli dlouhému získávání stavebního povolení. Původně ministerstvo počítalo s tím, že hodnocení projektů potrvá zhruba 152 dní.

“V neposlední řadě MMR nevyhodnocuje dopad podpory na zvyšování kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, což je jeden z cílů, kterých se má pomocí dotací dosáhnout,” upozornili kontroloři. Pro takové vyhodnocení jsou podle nich potřeba ucelené informace o dané oblasti, například o celkovém počtu sociálních bytů v ČR nebo údaje o množství potřebných sociálních bytů. “Těmito informacemi však MMR v době kontroly nedisponovalo,” dodal NKÚ.

Bartoš se chce v tomto týdnu obrátit na Český statistický úřad (ČSÚ) s žádostí o poskytnutí podrobných relevantních informací z nedávného sčítání lidu, domů a bytů. “Avizuji, že udělám maximum pro prosazení účinného zákona o podpoře v bydlení. Zároveň zahajuji sběr objektivních dat, aby bylo možné mnohem lépe zacílit finanční prostředky,” uvedl ministr.

Bartoš míní, že současná situace je rovněž odrazem “chaotické privatizace” bytového fondu v minulosti, která byla podle něj zneužita spekulanty a uskutečnila se bez jakéhokoliv plánování budoucích potřeb. “Nyní musíme učinit kroky, abychom se přiblížili úrovni vyspělých států, kde je podíl obecních bytů podstatně vyšší. Inspirací je mi Rakousko a zejména Vídeň,” dodal Bartoš.