Společnost nesmí přihlížet projevům agrese, uvedli šéfové Parlamentu. Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová připomněla romský holokaust
Společnost nesmí přihlížet projevům jakékoliv agrese proti lidem kvůli jejich původu, shodli se dnes předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová připomenula okolnosti romského holokaustu a jeho toleranci či napomáhání mu. Uvedli to na slavnostním setkání ke Dni památky holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v sídle horní komory.
“Zlo nelze odstranit, pokud není odstraněna jeho příčina. Ustupování zlu problém nikdy neřeší, naopak, legitimizuje ho,” řekla předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová (TOP 09). Podle ní by proto společnost měla odmítat všechny formy agrese, neboť opak může představovat spoluúčast na těchto agresích.
Šéfka dolní komory mimo jiné odsoudila počínání odmítačů očkování proti koronaviru, kteří si připínají symbol židovské hvězdy, a staví se tak na roveň obětí nacistického vyhlazování. Označila to za “výraz absence morálky a zdravého rozumu”. Podle Pekarové Adamové je třeba posilovat povědomí o tom, co holokaust byl, neboť “nejlepší prevencí relativizace těchto hrůz je právě jejich připomínání”.
“Je důležité, abychom se nikdy nestali oběťmi ani pachateli, ale abychom se nestali ani pouhými přihlížejícími,” uvedl předseda Senátu Vystrčil. Podle něj nelze být přihlížejícími ani vůči dění v Bělorusku a na Ukrajině, které hrozí ruská agrese.
Vystrčil ve svém projevu poukázal nedávné 80. výročí setkání nacistických pohlavárů ve Wannsee, na němž bylo rozhodnuto o organizaci likvidace 11 milionů evropských Židů. Připomněl, že setkání vedl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který bývá označován za kata jak českého, tak židovského národa. Česko by proto mělo zůstat bezpečnou zemí pro obyvatele židovské víry.
Bývalá vězeňkyně nacistického tábora v Osvětimi Helga Hošková–Weissová mimo jiné varovala před podceňováním projevů antisemitismu, rasismu a xenofobie. “Ulicemi pochodují svobodně skupiny skandující fašistická hesla, stejně jako kdysi Hitlerjugend,” poznamenala. Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová připomenula okolnosti romského holokaustu a jeho toleranci či napomáhání mu.
Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma uvedl, že podle statistik počet antisemitských projevů vzrůstá i v Česku. Popírání skutečnosti a šíření lží a dezinformací nelze podle Klímy obhajovat právem na svobodu slova. “Není projevem názoru, když někdo říká, že nehoří dům, který je v plamenech,” dodal Klíma na setkání, které kvůli pandemickým opatřením mělo na rozdíl od předchozích vzpomínkových akcí komorní charakter a omezilo se v podstatě jen na řečníky.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Dalším terčem vyvražďování byli Romové a romští míšenci, s odhadovaným počtem 220 tisíc obětí. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc, což činí asi čtvrtinu až polovinu jejich předválečné populace.
