Výzkum Agentury: Více než 80% rodin z ubytoven se přestěhovalo do běžného bydlení díky mimořádné dávce
Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely. Téměř pětina se pak navíc obešla bez dávek na bydlení. Zjistila to vládní Agentura pro sociální začleňování. Posuzovala účinnost 768 poskytnutých dávek mimořádné pomoci, které lidem z nevhodného bydlení na získání běžného bytu vyplatily od počátku roku 2016 do května 2017 úřady práce.
“Dávka mimořádné okamžité pomoci je efektivní nástroj k řešení bytové nouze. Překonání finanční bariéry pro získání bytu pomáhá drtivě většině domácností dostat se z nestandardního bydlení,” uvedl odborník vládní agentury Roman Matoušek.
Podle expertů agentury lidé v tísni na vyšší výdaj peníze nemají. Nemohou si tak dovolit zaplatit kauci za byt. Využít se dá mimořádná okamžitá pomoc, kterou stát poskytuje ve výjimečných situacích – třeba obětem povodní či na školní pomůcky dětí. Na pronajmutí běžného bytu je možné obdržet nejvýš dva měsíční nájmy, tedy asi 10.000 až 20.000 korun, upřesnil Matoušek. Podle něj úřady práce žádosti posuzují individuálně.
Při hodnocení účinnosti pomoci se sleduje, zda jsou lidé schopni si bydlení udržet i po roce. Pokud se to podaří více než 80 procentům osob či domácností, byl projekt úspěšný. Ze sledovaných 768 příjemců mimořádné dávky to dokázalo 83 procent. Celkem 18 procent nepobíralo pak ani dávky na bydlení. Dvě pětiny lidí žily v bytě s příspěvkem na bydlení, čtvrtina pak s doplatkem na bydlení. V ubytovnách, azylových domech či v nejistém a nevhodném bydlení po roce znovu bylo 17 procent sledovaných.
Podle vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení se dávka mimořádné okamžité pomoci začala na úhradu kauce poskytovat od roku 2015. Plán opatření ke strategii počítá s tím, že se účinnost tohoto příspěvku bude vyhodnocovat. Podle dokumentu se od roku 2016 do konce roku 2020 má do běžných bytů z ubytoven a dalšího nestandardního bydlení přestěhovat 6000 domácností.
Vedoucí oddělení výzkumů, projektů a komunikace Agentury pro sociální začleňování Roman Matoušek. “Řešení bytové nouze je jedním z předpokladů ukončení přenosu chudoby z rodičů na děti. Je prokázáno v zahraničí i výzkumy u nás, že právě nevhodné bydlení zhoršuje školní prospěch dětí, vede k odchodu ze vzdělávání, horšímu uplatnění a horším výdělkům, k nezaměstnanosti,” řekl Matoušek.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. V kapitole o bytové politice stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi a na okraji společnosti, vytvoří podmínky pro obce a s nájemníky sociálních bytů budou pracovat sociální pracovníci.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před měsícem řekl, že samostatný zákon nejspíš nevznikne a vláda se soustředí na program výstavby bytů. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pak informovala o 15 opatřeních jako stanovení počtu lidí na bytovou plochu či maximálního nájmu. Politici mluvili hlavně o postupu proti “byznysu s chudobou a šmejdům”, kteří vybírají přemrštěné nájmy. Podle odborníků na sociální problematiku je ale nejdřív potřeba vytvořit systém bezpečného bydlení, aby lidé měli z nevyhovujících prostor kam jít.
