Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů
Venkovní výstava na Kampě na desítce dvoustranných panelů od pátku odpoledne ukazuje, jak se v dobách v Protektorátu Čechy a Morava změnil život pražských Židů. Výstava s názvem MemoMap: Dějiny holokaustu v Praze, za kterou stojí Institut Terezínské iniciativy, do 14. ledna poblíž Werichovy vily nabídne ukázky protižidovských nařízení platných od roku 1939 i konkrétní lidské příběhy. Z důvodů zhoršené epidemiologické situace se neuskutečnila slavnostní vernisáž.
Vystavené fotografie a dokumenty ukazují, jak byla před deportacemi do Terezína Židům od vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 postupně omezována práva a zmenšován životní prostor. Podle policejních nařízení nesměli navštěvovat parky, lesy, sportoviště, kulturní akce, některé restaurace a hospody, některé ulice, budovy a jejich okolí. Byla určená omezená nákupní doba pro Židy, Židům bylo zakázáno vycházet po osmé hodině večerní a byli vylučováni ze zaměstnání, profesních i zájmových sdružení, židovské děti ze škol.
„Holocaust nezačal ve vyhlazovacích táborech. Samotným transportům předcházely kroky, které vedly k izolaci obětí a znecitlivění ostatních obyvatel vůči jejich utrpení. Rozhodli jsme se ukázat, co se dělo, kde docházelo k „přistižení“ Židů při překročení omezujících a často dehonestujících nařízení a jak byly tresty za často marginální přestupky neadekvátně vysoké, mnohdy likvidační,“ uvedla kurátorka výstavy Dana Gabaľová z Institutu Terezínské iniciativy.
Každé porušení zákazů bylo trestáno vysokými finančními pokutami nebo vězením. Záznamy z policejních archivů zachycují také tresty, které následovaly, když byl někdo přistižen, jak, mnohdy neúmyslně porušil některý ze zákazů. Na deseti příbězích výstava dokládá, jak byl život části obyvatelstva zkomplikován jejich postupnou segregací. Například Policejní ředitelství v Praze vydalo vyhlášku, která s okamžitou platností zakázala Židům prodlévat na obou březích Vltavy v úseku mezi Železničním mostem na Smíchově a Hlávkovým mostem.
Židům byl také zakázán přístup do veřejných knihoven, jakož i vypůjčování knih z těchto ústavů. Mezi vystavenými dokumenty je například článek z časopisu českého fašistického hnutí Vlajka, jehož autor vyjadřuje uspokojení nad průběhem policejní razie v pražské Šárce, během které byly zatčeny desítky Židů. Více informací se nachází na www.terezinstudies.cz.
Výstava MemoMap: Dějiny holokaustu v Praze se koná v roce, kdy uplynulo 80 let od série tragických událostí – od září 1941 začali být Židé v protektorátu označováni žlutou hvězdou s nápisem Jude; v říjnu 1941 odjel z Prahy do Lodže první z mnoha židovských transportů; v listopadu 1941 vzniklo ghetto Terezín.
Při vzniku Protektorátu Čechy a Morava žilo na tomto území přes 120.000 Židů. Asi 30.000 tisícům z nich se podařilo emigrovat, drtivá většina ostatních byla deportována. Počet českých židovských obětí holocaustu není přesně znám. První transport pražských Židů z nádraží Bubny do Lodže odjel 16. října 1941. Bylo v něm tisíc mužů, žen a dětí a přežilo z něj 24 lidí.
