Vyšla zpráva o násilné sterilizaci romských žen v ČR. Popisuje posledních 50 let, přináší svědectví
Evropské centrum pro práva Romů v Budapešti (ERRC) vydalo podrobnou zprávu o násilné sterilizaci romských žen v České republice. Více než osmdesátistránkový dokument popisující posledních padesát let je založen především na svědectví jednotlivých žen.
Tato zpráva se zabývá jedním z nejvážnějších případů porušování lidských práv vůči ženám – praxe nucených sterilizací, která byla programově cílena na romské ženy a ženy se zdravotním postižením v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století. V komunistickém Československu byla tato praxe uzákoněna v roce 1971 na základě přijetí směrnice o provádění sterilizace. Směrnice dala veřejným orgánům víceméně volnou ruku k systematické sterilizaci romských žen a žen se zdravotním postižením bez jejich plného a informovaného souhlasu jako prostředku kontroly jejich porodnosti.
V roce 1979 Československo rovněž zahájilo program finančních pobídek pro romské ženy, které je měly přimět k podstoupení sterilizace, motivem tohoto opatření byla potřeba „kontrolovat porodnost velmi nezdravé romské populace prostřednictvím plánované- ho rodičovství a antikoncepce“. Podle odhadů z vyšetřování praktik nedobrovolných sterilizací romských žen českým ombudsmanem v roce 2005, od roku 1972 mohlo být na území bývalého Československa nedobrovolně sterilizováno tisíce žen.
„Já si udělala kopii zdravotní dokumentace, tam se zjistilo, že ten můj podpis byl zfalšovaný. A aj termín porodu, protože já jsem 25. vůbec nerodila. Rodila jsem 13. a oni mi v papírech napsali, že jsem odrodila 25. a císařem. Já jsem císaře neměla ani jednou v životě. A podpis mi zfalšovali, že jsem to podepisovala, že jsem věděla. A pak tam bylo napsáno, že jsem měla sterilizaci 29. a to už jsem byla dávno doma,“ uvedla podle zprávy ERRC osmačtyřicetiletá Jana.
Naopak Štěpánce bylo sociálním pracovníkem zodpovědným za její okolí řečeno, že „Vy, Cikáni, jste zvyklí mít děti každý rok, kvůli dávkám a žijete z těch dávek a podobně. Když mají Cikáni děti, tak je mají jen kvůli těm dávkám a vůbec se o ně nestarají.“
Sterilizace žen byla umožněna státní politikou v Československu až do roku 1993, kdy byla vyhláška o sterilizaci zrušena. Nic méně, v praxi sterilizace romských žen a žen s postižením proti jejich vůli neskončily se zrušením právních předpisů, které je umožňovaly, ale pokračovaly nejen během devadesátých let, ale i poté s posledním známým případem z roku 2007. Romové představují nejpočetnější menšinu v České republice. Rada Evropy odhaduje, že v České republice žije 150.000 až 250.000 Romů. Podle sčítání lidu z roku 2011 se k romské etnicitě přihlásilo 13 109 českých občanů.
Celou zprávu ERRC Nucené a kruté: sterilizace a její důsledky pro romské ženy v České republice (1966-2016) si můžete přečíst zde.
