Výdaje na dávky v hmotné nouzi byly loni nejnižší za osm let

Výdaje na dávky v hmotné nouzi minulý rok dál klesaly. Loni stát lidem v tísni vyplatil zhruba 4,41 miliardy korun. To je nejméně za posledních osm let. Proti předloňsku se suma snížila téměř o pětinu, proti letům 2013 až 2015 je pak zhruba 2,5krát nižší. Výrazně ubylo i těch, kteří peníze od státu pobírají. Jejich počet se dostal pod 100.000. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách, které zveřejňuje ministerstvo práce.

Úřad teď navrhuje zpřísnění poskytování dávek a další sankce za nedodržování stanovených pravidel. Současně předložil ale i návrh na zvýšení životního minima, které hraje roli při stanovení nároku na pomoc od státu. Po růstu výdělků a penzí na ni totiž řada lidí už nedosáhne.

V Česku se vyplácejí tři dávky v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Výdaje i počet příjemců se loni snížily u všech těchto podpor.

Pod 100.000 klesl počet lidí, kteří peníze od státu dostali, v červnu loňského roku. Pod stotisícovou hranicí se pak udržel. V prosinci úřady práce poskytly 94.700 dávek. Bylo jich tak meziročně o 15 procent méně. Lidem v hmotné nouzi stát loni vyplatil téměř 4,41 miliardy korun, což je o 18 procent méně než v předchozím roce. Tehdy výdaje činily přes 5,35 miliardy.

Výdaje a počet příjemců byly loni nejnižší od roku 2012, kdy agendu dávek převzaly od radnic úřady práce. Tehdy poskytly lidem v tísni celkem 188.300 příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dávek okamžité pomoci za celkem 7,75 miliardy korun. V dalších dvou letech kvůli krizi suma rostla. Nejvyšší byla v roce 2014, kdy činila 11,29 miliardy. Od té doby se každoročně snižuje. Klesá také počet příjemců.

Související článek

Podle analýzy Agentury pro sociální začleňnování je bezdomovectví drahá záležitost

Štefan Balog

Za snižováním výdajů je rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd a penzí. Méně lidí tak podporu potřebuje. Méně lidí na ni ale také dosáhne. Stanovená výše příjmu, která je při posuzování nároku na dávky rozhodující, se totiž od roku 2012 nezměnila. Ministerstvo práce navrhlo, aby se životní minimum zvedlo od března o 13 procent.

V posledních letech se také u některých podpor pravidla vyplácení zpřísňovala. Resort teď chystá další změny se zpřísněním a sankcemi. Navrhuje například sloučení dvou nynějších dávek na bydlení do jedné. V praxi by to podle expertů na sociální problematiku znamenalo úplné zrušení doplatku na bydlení pro lidi v hmotné nouzi. Rodiny by navíc mohly nový přídavek na bydlení ztratit na půl roku kvůli záškoláctví dětí. Nezaměstnaným má hrozit ztráta dávek až na devět měsíců, pokud si nebudou hledat místo a spolupracovat s úředníky.

Zástupci organizací na pomoc lidem v tísni, ohroženým dětem a rodinám i někteří akademici to kritizují. Odmítají, že by výdaje na dávky byly v Česku nadměrné a že by se pomoc masově zneužívala. Podle nich represe situaci nezlepší a nutný je systémový přístup. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před několika dny připustila, že její návrhy systémové nejsou. Dál na nich ale trvá. Uvedla, že změny mají bránit předčasným odchodům mladých ze škol a také ukázat, že “pracovat je normální”.

Výdaje na dávky hmotné nouze za jednotlivé roky v miliardách korun a počet příjemců v prosinci daného roku:

Zdroj: Zprávy o vyplacených dávkách za jednotlivé roky, ministerstvo práce