Vládní strany ANO a ČSSD vetovaly snahu KDU-ČSL probrat návrh na změnu zákona o dávkách na bydlení
Opoziční KDU-ČSL chtěla ve Sněmovně přednostně projednat návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého by dvě dávky na bydlení od roku 2021 nahradil přídavek na bydlení. Vládní ANO a ČSSD to dnes ale zablokovaly. Předseda poslanců sociální demokracie Jan Chvojka veto zdůvodnil tím, že návrh ještě neprojednala vláda.
Snahu probrat záměry ministryně práce a sociálních věcí zdůvodnil předseda lidovců Marian Jurečka tím, že návrh by mohl řadě lidí znemožnit bydlení. Podle něj chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) záměr prosadit, přestože k němu má výhrady i její stranický šéf Jan Hamáček.
O dávku na bydlení by podle návrhu mohli přijít lidé, kteří by se nesnažili pracovat, nespolupracovali by s úřadem práce, jejich děti by ve škole chyběly víc než stovku hodin, nebo by rodina žila v nevhodném bytě. Nově zavedený přídavek by se podobal nynějšímu příspěvku, ale s přísnějšími pravidly. Byl by pro ty, jejichž uznatelné náklady za přiměřené bydlení by přesáhly v Praze 35 procent příjmu domácnosti a jinde 30 procent. Uznatelné částky by se stanovovaly podle hodnotových map, které připravilo a bude aktualizovat ministerstvo pro místní rozvoj.
Místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková dnes na tiskové konferenci poslaneckého klubu uvedla, že není vhodné slučovat dvě rozdílné dávky v jednu. Nejsou podle ní propojeny IT systémy a celá věc není připravena tak, aby mohla být účinná od ledna 2021. “Co se týče příjemců současných příspěvků na bydlení, navrhovaná novela by se mohla dotknout až 60 procent z nich, protože v době rychle rostoucích nájmů by strop dávek byl nižší než jejich nájmy,” řekla.
Navázání dávky na školní docházku dětí pak podle Jelínkové může vypadat motivačně, zároveň však může mnohé rodiny vyloučit z možnosti mít bydlení. “Tím bychom určitě dětem nepomohli,” řekla. Pokud chce vláda připravit takový zákon o dávkách na bydlení, měl by být současně předložen zákon o sociálním bydlení, dodala Jelínková.
Žadatelé o přídavek a jeho příjemci budou podle návrhu muset pracovat, chodit na veřejně prospěšné práce, nebo si zaměstnání hledat. Odpracovat bude nutné místo dosavadních 20 hodin aspoň 25 hodin měsíčně. Pracovní aktivita by se neměla posuzovat jen u žadatele, ale i u ostatních dospělých v domácnosti. Snaha zvýšit si příjem by se neměla zkoumat u starobních důchodců, rodičů na rodičovské či invalidů s penzí třetího stupně.
Podle ministerstva je motivem zákona napravení nespravedlností a zastavení obchodu s chudobou. Pokud by se systém nezměnil, nezastavilo by se “nadužívání současných dávek na bydlení”, uvedli autoři návrhu. Ministerstvo očekává, že se na dávkách ušetří. Odborníci na sociální problematiku se změnami nesouhlasí. Podle nich je sloučení příspěvku a doplatku rizikové, protože každý slouží jiné skupině lidí. Experti kritizují také spojování dávek s aktivitou kvůli zaměstnání.
V Česku se na bydlení nyní vyplácí příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Výše dávek vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent a tato částka nepřesahuje normativ. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Úřady práce na konci října vyplácely 32.200 doplatků a 156.400 příspěvků. Za prvních deset měsíců se na ně vydalo 7,29 miliardy.
