Vláda schválila návrh na ukončení provozu vepřína v Letech, chce posudek na cenu pozemků
Vláda schválila návrh na ukončení provozu velkovýkrmny prasat v blízkosti pietního místa v Letech u Písku. Na Twitteru to bez dalších podrobností oznámil mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle dalších informací vláda dnes rozhodla o zadání posudku na ocenění pozemků pod vepřínem v Letech u Písku, kde stál koncentrační tábor, aby stát mohl pozemky odkoupit. O získání lokality spojené s historií Romů stát usiluje řadu let. Lety nebyly na oficiálním programu dnešního jednání vlády.
Vláda schválila návrh na ukončení provozu velkovýkrmny prasat v blízkosti pietního místa v Letech u Písku.
— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 7. listopadu 2016
“Byl jsem pověřen, abych udělal ocenění vepřína, abychom měli nějakou sumu, o které můžeme mluvit se zástupci akcionářů,” upřesnil po jednání ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Zdůraznil, že je to poprvé, kdy majitelé připustili, že by uvažovali i variantě přímého prodeje. Dosud dávali přednost variantě, podle které měl kabinet zajistit výstavbu podobného zařízení v podobné lokalitě.
“Teď se dostáváme k tomu druhému kroku, kdy je potřeba udělat to zhodnocení,” uvedl Herman. Poznamenal, že nějaké sumy už v diskusi zazněly, on je ale nechce zveřejňovat, aby nemařil závěry plánovaného odborného posudku. Hotov by podle něj měl být do několika měsíců. “Je to určitá etapa, zdaleka ne ještě závěrečná,” uvedl Herman k fázi jednání s majiteli vepřína.
Vyřešit dlouholetý problém bylo jednou z priorit ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
S majiteli vepřína vláda jednala od loňského ledna. Podle Dienstbiera byla jednání citlivá kvůli veřejnému zájmu, aby podnik na místě nebyl, ale i kvůli ekonomickým zájmům majitelů. Prodej vepřína jeho majitelé v létě nevylučovali, byli ochotni jednat i o výměně za jiný objekt vhodný pro chov prasat.
Jan Čech, místopředseda představenstva společnosti AGPI, která vepřín provozuje, však ČTK řekl, že od začátku září, kdy Lety navštívil ministr financí Andrej Babiš (ANO), s ním nikdo z vlády nejednal. “Vláda pořád konstatuje, že upřednostňuje variantu odkupu a my se pořád přikláníme k druhé variantě,” řekl. Druhou variantou je přesun vepřína do jiné lokality. Do debaty k vyřešení problému kolem letského památníku se v posledních měsících zapojilo několik ministrů.
Tábor v Letech vznikl jako pracovní tábor, později ale sloužil za druhé světové války k internaci Romů, které německý nacistický režim postavil na úroveň Židů. Stejně jako Židé tak byli Romové internovaní v Letech posíláni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi, kde jich několik set zemřelo. Kvůli výroku o Letech čelil počátkem září výzvám k rezignaci vicepremiér Andrej Babiš (ANO). O táboře mluvil ve Varnsdorfu při návštěvě sociálně vyloučené lokality. “Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,” řekl údajně. Kvůli výroku pak čelil výzvám k odchodu z vlády, kritizoval ho i premiér. Později se Babiš omluvil. Slíbil také peníze na postavení památníku.
VIDEO
– Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. Od srpna 1940 byl označován jako pracovní tábor, od roku 1942 jako sběrný tábor a od srpna 1942 jako cikánský tábor. Jeho oplocená část měla rozlohu 66 arů, ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. V období 1942-1943 byl tábor vězením pro “Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku”. V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka.
– V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín.
– O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.
– V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za “přiměřenou náhradu”, což jsou podle odhadů stovky milionů korun.
– Od té doby se problém neustále odsouval, byť se k němu vlády i její úředníci často vyjadřovali: k řešení problému se hlásily například vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování důstojného pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.
– V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína v Letech. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl “koncentrační tábor v tom slova smyslu,” s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale “pro ty, kteří odmítli pracovat”. Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura (Úsvit), jehož slovy se zabývala policie, která pak trestní oznámení na Okamuru odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu.
– V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
– V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.
– V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby vepřín zavřela. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v reakci řekla, že odstranění vepřína podporuje, rozhodnutí o jeho osudu je ale na nové vládě.
– Letos v květnu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr z dialogu nevzešel.
– Začátkem srpna ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) řekl, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína. Herman uvedl, že věří tomu, že vláda celou záležitost dokáže vyřešit do konce volebního období, což je v říjnu 2017.
– Začátkem září se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Ten se omluvil a od výroků distancoval, tábor také navštívil spolu s Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Ve stejné době Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.
– Začátkem září ministr Dienstbier zveřejnil starší usnesení vlády z letošního dubna, podle něhož kabinet preferuje vykoupení vepřína. Vláda dnes schválila návrh na ukončení jeho provozu, není ale zatím jasné, jakým způsobem má velkovýkrmna na místě bývalého koncentračního tábora skončit.
