Vláda schválila návrh na snížení doplatků na bydlení v ubytovnách

Lidem, kteří žijí v ubytovnách, by se mohly v brzké době snížit doplatky na
bydlení od státu. Dávka by se totiž potřebným vypočítávala z nižší částky než
dosud. Dostat by ji obyvatelé ubytoven mohli navíc tehdy, pokud by v obci či
městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili by i další podmínky. Počítá s tím
návrh novely o hmotné nouzi, kterou dnes schválila vláda. Informoval o tom
mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové je
návrh nadbytečný.

Nyní se při stanovení doplatku v ubytovně vychází nejvýš z 90 procent státem
stanovených nákladů na bydlení. Nově by to mělo být maximálně 80 procent. Změnu
navrhlo ministerstvo práce. Novelu původně sepisovalo kvůli tomu, aby se ze
zákona vyškrtlo problematické ustanovení o souhlasu obce s vyplácením dávek na
bydlení. To do normy prosadili poslanci a platí od loňského jara. V praxi ale
působí potíže a mohlo by být v rozporu s ústavním pořádkem. Resort práce přidal
úpravu doplatků a další opatření.

Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či
rodině zajistit, aby měla peníze na živobytí. Podle státem stanovených nákladů
na bydlení se částka v nájmu v Praze pohybuje podle počtu osob od 7731 do 18.947
korun měsíčně, v nejmenších městech a obcích od 4811 do 12.648 korun. Lidem z
ubytoven by se z toho nově mělo započítat 80 procent místo 90 procent.

V hlavním městě by se tak normativ v ubytovně pro jednotlivce rovnal 6185
korunám, byl by tak zhruba o 1546 korun nižší než dnes. Čtyřčlenná a početnější
rodina z ubytovny by mohla mít náklady 15.158 korun, takže asi o 3789 korun
nižší normativ než dnes. Ve městě do 10.000 obyvatel by čtyřčlenná rodina měla
mít v ubytovně maximálně výdaje 10.118 korun místo nynějších 12.648 korun. Návrh
počítá i se stropem na úhrady za služby podle výdajů, které jsou v daném místě
obvyklé.

V ubytovnách by měli lidé dávku dostávat, pokud bude jejich případ "hodný
zvláštního zřetele". K obci či městu by měli mít vazbu. Budou v něm třeba
pracovat, mít rodinu či děti ve škole. Doplatek do ubytovny by jim úřad měl
přidělit, pokud nebudou moci v místě sehnat běžné bydlení. Úředníci by měli s
nájemníkem z ubytovny vypracovat "motivační plán". Obsahovat má opatření a
harmonogram k nalezení bytu. Pokud příjemce dávek nebude úkoly plnit, mohl by o
peníze od státu přijít.

Adamová míní, že návrh problém s ubytovnami nevyřeší, jen zvýší míru
papírování na úřadech práce. "Legislativně je návrh nadbytečný a pouze zvýší
výdaje státu a nic nepřinese. To, co je navrhováno, je možné zavést vnitřním
předpisem úřadu práce. Je to typická ukázka rozbujelosti českého právního řádu,"
uvedla v prohlášení.

Snížení dávek na bydlení na ubytovnách navrhoval resort už loni – na 70
procent normativu z nynějších 90 procent. Záměr kritizovali aktivisté i experti.
Výhrady k chystaným změnám má i kancelář ministra pro lidská práva, ombudsmanka,
resort spravedlnosti a krajské úřady. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) nesouhlasí
třeba s tím, aby se při přidělení doplatku zohledňovala vazba na obec. Pomoc v
hmotné nouzi by podle něj měl člověk dostat bez ohledu na bydliště. Dienstbier
také považuje snížení dávek za příliš velké.

Podle dřívějších údajů ministerstva práce do ubytoven putovalo kolem 13.000
doplatků na bydlení. Zhruba 10.210 dostávali jednotlivci, 1640 dvoučlenné
domácnosti, 630 tříčlenné a 820 čtyř a vícečlenné rodiny. Loni v prosinci úřady
práce vyplatily celkem 73.900 doplatků. Resort v minulosti "obchod s chudobou" a
předražené ubytovny se špatnými podmínkami opakovaně kritizoval.