Vláda schválila koncepci sociálního bydlení podle návrhu MPSV, na jejím základě vznikne zákon
Vláda schválila koncepci sociálního bydlení, jak ji navrhlo ministerstvo
práce a sociálních věcí. Na jejím základě má vzniknout očekávaný zákon. Návrh
počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné – s krizovým bydlením, sociálními
byty a dostupnými byty. Jejich fond by měla vytvořit obec. Jaké procento z bytů
na jejím území by do něj mělo patřit, dokument neurčuje. O schválení koncepce
ČTK informoval ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Zákon o sociálním bydlení by měl podle koaličního plánu začít platit od roku
2017. Jeho obrysy měl mít kabinet původně na stole už v dubnu a pak v červnu.
Koncepci začal projednávat až před prázdninami, shodu ale nenašel. Koalice pak
žádala ještě analýzu dopadů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že se
původní termín asi nestihne. Na přípravu a prosazení normy má podle něj vláda
čas do konce volebního období na podzim 2017.
Platforma pro sociální bydlení průtahy kritizuje. Obává se toho, že před
volbami už nebude vůle složité téma prosazovat.
Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné. Krizové bydlení by byla
sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální
byt představuje jednodušší bydlení, nájemníkům by se věnovali sociální
pracovníci. Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené,
rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů.
Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40
procent příjmu. Poskytnout by ji měla obec.
Podle návrhu koncepce by měl zákon obcím uložit povinnost, že by určité
procento bytů na jejich území patřilo do fondu sociálního bydlení. Vyčíslení
podílu i termín jeho naplnění ale v dokumentu chybí, stanovit je má až zákon.
Autoři koncepce uvádějí, že se o tom bude ještě jednat. V dřívější verzi
označili jako optimální pětiprocentní podíl. Právě stanovení povinné části a
také nejasnosti kolem financování systému vyvolávaly největší spory.
Podle návrhu by byly potřeba ročně po dvě desetiletí investice 14,6 miliardy.
Putovaly by z úvěrů či dotací. Koncepce počítá i se zaměstnáním 696 lidí v
úřadech práce, kteří by agendu vyřizovali. Jejich vybavení by vyšlo na 31,3
milionu, obnos na platy by pak ročně činil minimálně 282,6 milionu. Dalších 45
míst by vzniklo na ministerstvu práce.
Podle koncepce je přijatelná čekací doba na byt do šesti měsíců. Je to prý
ale cílový stav až po dokončení celého sociálního bydlení. V jeho fondu by obec
měla byty svoje i od soukromníků. Nájem by neměl překročit úředně stanovené
náklady na bydlení. Lidé by dostali smlouvu na dva roky, mohla by se prodloužit.
Pokud by podmínky neplnili, museli by byt opustit. Senioři a postižení by měli
mít smlouvy na neurčito.
