Vláda podpořila novelou insolvenčního zákona, oddlužení by mělo být dostupnější
Do procesu oddlužení možná budou moci vstoupit dlužníci bez ohledu na výši svých dluhů. Proces by mohl trvat tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, kterou dnes podpořila vláda. Na twitteru o schválení materiálu informoval mluvčí vlády Martin Ayrer. Návrhem se nyní bude zabývat Parlament.
Cílem návrhu ministerstva spravedlnosti je to, aby se více lidí dostalo z dluhové pasti. Institut oddlužení by se měl stát dostupnějším. “Platný právní stav neumožňuje významné části dlužníků jejich dluhovou situaci řešit, neboť jejich dluhy v průběhu času dosáhly takové výše, že je už nejsou schopni uhradit v plné výši ani splátkami ze svých příjmů, ani výtěžkem z rozprodeje svého disponibilního majetku,” uvedlo ministerstvo.
Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Ministerstvo chce odstranit nynější vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů.
Tuto bariéru úřad pokládá za nespravedlivou. “Nastavení současného systému umožňuje řízený úpadek s vyhlídkou na splnění oddlužení a osvobození od placení zbývajících dluhů pouze těm osobám, které jsou dostatečně movité nebo dosahují dostatečných příjmů,” upozornil.
Podle návrhu bude dlužník oddlužen, jestliže za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za pět let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po sedm let o splácení pohledávek usilovat – pak může být uspokojení věřitelů nižší než 30 procent.
Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prošel zákon s kompromisem. Lidovci nepodporovali myšlenku, že dlužník nemusí v extrémním případě zaplatit nic. “To nám přišlo demotivační a vidíme tam riziko úvěrových podvodů. Na druhé straně jsme se dohodli, že ministerstvo spravedlnosti přistoupí na náš požadavek, aby se plné odpuštění nevztahovalo na alimenty a aby se prodloužila doba, po kterou musí dlužník vyjádřit svoji snahu splácet,” řekl.
Ministerstvo podotklo, že exekuce proti dlužníkům často neplní účel, protože u vícečetných exekucí nebývají pohledávky věřitelů vymoženy. “Navrhuje se proto umožnit těm dlužníkům, kteří mají vůli svou situaci řešit, uspořádat jejich majetkové poměry tak, aby svým věřitelům splatili své dluhy v maximální možné míře,” dodal úřad.
Bělobrádek předpokládá, že normu budou pečlivě projednávat poslanci, protože proti sobě tu stojí dva principy. Prvním je, jak pomoci lidem, kteří se dostali do situace, kdy nemohou splatit nic a nevyplatí se jim chodit do práce, protože mají v exekuci veškerý příjem kromě minimální mzdy. Na druhé straně panuje obava, aby se novinka nevyužívala k podvodům a lidé si nebrali půjčky s tím, že je nikdy nesplatí. “Hledáme nějakou míru, která pomůže udělat racionální řešení,” řekl.
