Visegrád odmítá návrh na přerozdělování migrantů. Belgický vicepremiér: Je to odmítnutí evropské solidarity.
Země visegrádské skupiny (V4) dnes důrazně odmítly chystaný návrh Evropské komise na přerozdělení dalších 120.000 uprchlíků v rámci Evropské unie. Klíč k řešení současné migrační krize vidí jinde. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po mimořádném summitu V4 uvedl, že jakákoliv diskuse o kvótách je pouze zástupná, podstatou problému je podle něj situace v zemích, jako je Sýrie nebo Libye.
Evropská komise přerozdělování uprchlíků z Itálie, Řecka a Maďarska, které jsou silně zasažené migrační krizí, navrhne příští týden. Mluvčí komise dnes potvrdila, že na návrhu, který by měl v europarlamentu zveřejnit šéf unijní exekutivy Jean-Claude Juncker, se stále pracuje. Nové číslo podle ní doplňuje jarní návrh na redistribuci 40.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Komise by tedy nyní chtěla podle určitých kvót uvnitř EU přemístit 160.000 osob.
Sobotka se nechal slyšet, že žádná nová čísla nejsou na stole a čtveřice premiérů o nich dnes nejednala. "To, na čem jsme se shodli, je, že ta debata o kvótách plní jediný účel. Odvádí pozornost od toho, co je skutečnou podstatou toho problému. Evropa ztratila schopnost regulovat migraci," řekl novinářům po skončení jednání.
Belgický vicepremiér a ministr zahraničí Didier Reynders v reakci na pražský summit V4 před novináři v Lucemburku poznamenal, že v rámci EU existuje velká solidarita ve prospěch chudších zemí, které se chtějí rozvíjet. Nyní je podle něj potřeba, aby také celá osmadvacítka ukázala stejnou míru solidarity též vůči těm, kdo jsou nyní na útěku před válkou. "Odmítnout kvóty znamená odmítnout evropskou solidaritu," poznamenal.
Také polská premiérka Ewa Kopaczová je proti povinným kvótám. Když se diskuse omezí jen na přerozdělování uprchlíků, dojde podle ní k tomu, že se země EU budou každý měsíc setkávat, aby diskutovaly o číslech, když hlavní problém je jinde. Kvóty by podle ní navíc do Evropy přilákaly více uprchlíků.
Kvóty podle ní nemají smysl bez dalších kroků jako určení států pro zřízení středisek, které by ověřovaly, zda přicházejí výlučně ekonomičtí migranti, anebo lidé, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí. Za další nutnou záležitost považuje pečlivou readmisní politiku, tedy vracení ekonomických migrantů do vlasti i vypracování seznamu bezpečných států, odkud není důvod odcházet do Evropy.
Proti návrhu na další kvóty se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico a ve společném prohlášení také šéf maďarské vlády Viktor Orbán. Fico se zároveň důrazně postavil za to, aby zůstaly otevřené vnitřní hranice Schengenu. Jejich zavření by podle něj bylo obrovskou prohrou evropské politiky.
Sobotka se vyjádřil také ke spekulacím o možném budoucím spojení financování z evropských fondů a ochoty zemí přijímat uprchlíky. "Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně," poznamenal k tomu.
O dalších návrzích týkajících se kvót podle něj nebude Česko diskutovat, dokud nebude jasno o vnější ochraně schengenských hranic, dokud nebudou přijímací centra pro uprchlíky a jasná diplomatická snaha Evropy zaměřená na zastavení krizí v zemích, kde vlna vznikla. Zdůraznil také, že je nutné, aby i země jako Řecko nebo Itálie dodržovaly unijní pravidla. Česko je připraveno do nich v případě potřeby vyslat své experty.