Více než desítka měst zablokuje doplatky na bydlení, odborníci proto iniciují podání ústavní stížnosti
Vlna „zákazu” výplaty doplatku na bydlení se šíří po republice. Návrh na vydání opatření, kterým se vyhlašují oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, naposledy schválili kladenští radní a navázali tak na kontraproduktivní politiky z posledních let. Tímto opatřením, dle nově platné novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, zanikne nárok na doplatek na bydlení pro všechny lidi, kteří budou uzavírat v daných oblastech nové smlouvy. Novela vešla v platnost i přes nedoporučující stanoviska všech senátních výborů, které novelu projednávaly. Odborníci z Platformy pro sociální bydlení již od počátku upozorňují na problematický přílepek poslance Vilímce (ODS) a nyní iniciují podání ústavní stížnosti.
Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi považují odborníci z Platformy pro sociální bydlení za problematickou především s ohledem na její rozpor s ústavou – novela byla v březnu tohoto roku překvapivě schválena i přes nedoporučující stanoviska všech senátních výborů, které ji projednávaly, a ústavně-právní výbor Senátu PČR ji dokonce doporučil zamítnout. Přesto se oproti očekávání dočkala prezidentova podpisu. Možnosti ústavního přezkoumání se otevřela až nyní, kdy novela nabyla účinnosti. Za poslední měsíc již víme o více než desítce obcí, které hodlají zmíněný návrh na svém území přijmout.
Zamezení vyplácení doplatku na bydlení podle zástupců Platformy v případě města Kladna budí vážné pochyby: „Obzvláště v Kladně tento postup vyvolává obavy z účelové šikany místních občanů v bytové nouzi. V minulosti Kladno dostalo dotaci EU na opravu domu v sociálně vyloučené lokalitě, místo toho však obyvatele domu vystěhovalo do ubytoven a dotaci použilo v rozporu s původním účelem (jak mj. ukázalo Info.cz). Nyní chce Kladno vyhánět tytéž lidi z ubytoven jinam. Ničím se přitom neprovinili,” říká Štěpán Ripka, předseda Platformy pro sociální bydlení.
Odborníci z Platformy pro sociální bydlení tak iniciují podání ústavní stížnosti. „Ten princip je jednoduchý. Na jedné straně tu máme pomoc garantovanou státem pro každého občana v hmotné nouzi, vč. principu rovnosti, a na druhé straně nyní stojí starostové, kteří si dokáží v parlamentu prosadit, že o této státní pomoci budou rozhodovat u konkrétních lidí sami. Je to stejné, jako kdyby se nějaký starosta rozhodl, že ve svém městě nechce seniory, a zablokoval pro ně výplatu důchodu,” říká předseda Platformy Štěpán Ripka.
Zástupci Platformy se však pozastavují i nad smyslem novely: „Novela si nemohla klást jakékoliv ambice na řešení bytové nouze – pokud bydlení chudých dominují spekulanti a obchodníci s chudobou, zablokováním pár ulic se problém nevyřeší. Pouze se se značnými náklady posune o kus dál, a nejvíce budou trpět lidé v nouzi. Toto opatření zároveň startuje migraci do sousedních obcí a vytváří dominový efekt. To už se ukázalo v Ústeckém kraji, kdy na sebe reagovaly obce vzájemně: Jirkov, Litvínov, Obrnice, Most a nyní Ústí nad Labem. Zdůvodňují to tím, že se musí bránit příchodu lidí ze sousedních měst, kde už zóny vytyčili. Řešení musí být založené na státem podporovaném dostupném bydlení a dobré sociální práci. Vynaložené náklady na takovou úpravu by se oproti této státu vrátily,” uvedl analytik Jan Snopek.
Ve svém stanovisku zpravodajka novely, senátorka Emilie Třísková, ze senátního ústavně-právního výboru, uvedla: „Domnívám se, že tento návrh je zásadně problematický, neboť zakládá významná ústavní rizika a ohrožuje aplikaci práva. Dle mého názoru se jedná o zásah do práva na hmotné zabezpečení dle článku 30 Listiny základních práv a svobod. Dále tímto opatřením dochází k zásahu do článku 41 odst. 1 LZPS, který hovoří o tom, že práva na hmotné zabezpečení je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, nikoliv jiných právních aktů, jako je například opatření obecné povahy. Obce by tak v konečném důsledku přebíraly část úkolů patřících státu. V důsledku změn provedených Poslaneckou sněmovnou oproti původnímu vládnímu návrhu by došlo k diskriminaci některých žadatelů o dávku hmotné nouze – doplatek na bydlení, a to z důvodu, že na území některé obce by zákonem garantovaná podpora mohla být poskytnuta a na území jiné obce nikoliv, čímž dojde k rozpadu principu rovnosti uvnitř celého státu.”
