Velvyslanectví USA ocenilo bojovnice za odškodnění protiprávně sterilizovaných žen Gwendolyn Albert, Elenu Gorolovou a Moniku Šimůnkovou
Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje velvyslanectví USA, získaly aktivistky Gwendolyn Albert, Elena Gorolová a zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv jim ji předala americká chargé d’affaires Jennifer Bachus. Informovalo o tom americké velvyslanectví na svých webových stránkách.
Ambasáda USA uděluje Cenu Alice Garrigue Masarykové od roku 2004. Oceňuje jí každoročně ke dni lidských práv osobnosti či organizace, které se zasloužily o prosazování lidských práv v Česku. Ocenění nese jméno dcery prvního československého prezidenta, která založila Československý červený kříž. Má připomínat její snahu o sociální spravedlnost i osobní odvahu při hájení práv.
Jennifer Bachus: „Využily jste vašich schopností a znalostí, abyste pomohly jedním z nejzranitelnějších členů společnosti, což je opravdu šlechetný čin.“
Chargé Bachus ocenila mnohaletou iniciativu laureátek ceny při dovolávání se spravedlnosti a získání kompenzací pro oběti nucené sterilizace. „Využily jste vašich schopností a znalostí, abyste pomohly jedním z nejzranitelnějších členů společnosti, což je opravdu šlechetný čin,“ řekla Bachus.
“Česká republika schválila příslušnou legislativu (o odškodnění) tento rok, čímž bylo završeno desetileté úsilí mnoha lidí a dosaženo jednoho z největších lidskoprávních vítězství roku 2021,” uvedlo velvyslanectví v tiskové zprávě.
Podle Gwendolyn Albert, která kromě jiného překládá zprávy zpravodajského serveru Romea.cz do angličtiny, je důležité, když se většinová společnost dozví, jaké byly zkušenosti romské menšiny. “Co se týče nucené sterilizace, tak je to problém, který je celosvětový. Začalo to z eugenických důvodů ve Spojených státech a bohužel to dodnes pokračuje skoro všude ve světě. Myslím si, že dosud nevíme úplně všechno o tom, kde se to děje a kde ne,“ uvedla Gwendolyn Albert pro Českou televizi.
Podle Eleny Gorolová každá z protiprávně sterilizovaných žen má jiný příběh, společným cílem je, aby se něco takového už nestávalo a aby dosáhly na odškodnění. Sama prý v boji ztrácela síly, navíc psychicky onemocněla. Lidé ze spolku jí ale pomohli.
“My ženy jsme zažívaly ponížení. Když jsme začaly boj vést, tak nám společnost sdělovala, že Romky chtějí jenom peníze, a proto bojují. Zazněla i spousta dalších kritik. Řekly jsme si, že to nebudeme poslouchat a pojedeme dál,“ uvedla Gorolová.
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky omluvila tehdejší vláda. Za to, že stát porušoval práva lidí a neodškodnil je, sklízela ČR léta kritiku. Zákon o odškodném letos přijal Parlament a podepsal prezident. Oběti protiprávních sterilizací, které se provedly od července 1966 do konce března 2012, budou moci získat při prokázání nároku 300.000 korun.
V minulých letech velvyslanectví ocenilo třeba bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou, bojovníka za práva gayů a leseb Czeslawa Waleka, šéfa organizace Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeňka Růžičku, sdružení Romea, týdeník Respekt či šéfa společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.
