Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR kandiduje 20 Romů
Předčasné volby nabízejí mnoho otázek a hlavně stojí již několik týdnů v
centru mediální pozornosti. Samozřejmě i té naší, protože v nich od roku 1990
kandiduje historicky největší počet Romů, jde-li o snahu oslovit voliče nikoliv
jen prostřednictvím samostatných romských stran, ale rovněž na kandidátních
listinách stran „majoritních“. Pokusili jsme se oslovit většinu těchto kandidátů
a položili jim několik dotazů.
Celé rozhovory, stejně jako zmiňovaný historický exkurz zastoupení Romů v
Parlamentu ČR, shrnutý v
komentáři Jarmily Balážové, naleznete na
www.romea.cz. Nyní nabízíme alespoň stručné
představení žen a mužů, kteří se hlásí k romské identitě a rozhodli se aktivně
pokusit oslovovat potenciální romské i neromské voliče.
V době protiromských nepokojů, demonstrací, falešných statistik a napadání
emailů i osobních účtů na různých sociálních sítích všech, kdo na tuto
společenskou atmosféru upozorňují, je to nejen potřebná, ale i nejrozumnější
reakce. Bohužel u většiny kandidujících jde o místa nevolitelná nebo jen s
obrovskou mírou preferenčních hlasů, i tak jde ale o zajímavý politický počin.
Na ten budou moci v budoucnosti navazovat další Romové. Navíc je jasným signálem
mířícím nejen k politickým stranám, ale do celé společnosti. A zdá se, že si
potřebu participace samotných Romů na politické úrovni konečně uvědomují i
představitelé samotných stran, a to může být z hlediska perspektivy voleb
dalších nesporně zásadní zlom.
někdejším premiérem a předsedou ČSSD, nás kontaktovala sama a oznámila nám, že
za ně v těchto volbách kandidují dva Romové.
Gabriela Huňáková je zdravotní sestra a kandiduje na osmém místě vKrálovéhradeckém kraji.
1. Proč tato strana? Velice mě zaujal její volební program, asi dva měsíce
jsem i kvůli tomu členkou partaje. Nejspíš bych neřešila ztotožňování se s
jednotlivými body programu, jak se na to ptáte. Myslím, že program je všestranně
zaměřen a ztotožňuji se s ním celkově. Tato strana nemyslí pouze na stát jako
celek, ale i na jeho občany. A počítá i s otázkou soužití, chudoby, bydlení. Co
se menšin týká, cituji jednu z vět programu: „Chceme podporovat a ochraňovat
všechny menšiny“.
2. Mé politické zkušenosti jsou zatím na úrovni „začátečník“, protože jsem
před pár měsíci teprve dostudovala bakalářský titul na Slezské univerzitě v
Opavě, v oboru veřejná správa a regionální politika. A proč kandiduje letos
tolik Romů? Asi proto, že jejich postavení je v dnešní společnosti na velmi
špatné úrovni a Romové se chtějí sami angažovat ve zlepšování této situace,
protože zatím se toho moc nemění a Romové to tu nemají vůbec lehké. Nejspíš
věříme, že když budeme mít přehled, jak to v naší politice funguje, zjistíme, co
dělat proto, aby se nám tu žilo lépe. A také, pokud romští obyvatelé uvidí, že
za nějakou stranu kandiduje Rom, je velice pravděpodobné, že budou dané
politické straně věřit více než těm, která Romy ve straně nemá a třeba to bude i
takový impulz pro romské obyvatele, aby šli vůbec volit, protože si myslím, že
jen velmi malá část romského obyvatelstva chodí k volbám.
A těžko říci, jestli si jsou všichni kandidáti vědomi toho, co by je v politice
čekalo, ale podle mého názoru, kdyby o politice nevěděli vůbec nic, asi by
nekandidovali.
Zdeněk Gábor ve stejném kraji kandiduje na místě osmnáctém. Vyučil se v oboru
zedník, ani on se politicky dosud neangažoval a členem strany je krátce. Jiné
politické angažmá dosud nezažil a rozhodl se k němu z těchto důvodů:
1. Strana má ve svém programu návrhy řešení problémů v místech s vysokou mírou
nezaměstnanosti. Řešení souvisí s nutností oživení ekonomiky, která není možná
bez nových pracovních příležitostí prostřednictvím státních zakázek, především
ve stavebnictví. Následkem neřešení těchto věcí je vzrůstající averze většinové
společnosti vůči Romům, které potom dále využívají různé extremistické a
neonacistické organizace. S prací je to těžké. Zaměstnavatelé k nám Romům
přistupují, podle mého názoru, diskriminačně. Raději zaměstnají „bílé“ a nám
řeknou, že se ozvou a stejně se nedočkáte.
2. Je dobře, že v letošních volbách kandidují i Romové. Dokud nebudeme moci
mluvit do politiky, do té doby se toho pro nás moc nezmění. A na váš dotaz, zda
by měli kandidující Romové spolupracovat, odpovídám, že ano, a to i přesto, že
jsou z různých politických stran.
dalších evropských zemích vznikla jako odpor proti údajnému omezování základních
občanských práv vlivnými lobbistickými skupinami. K hlavním tématům patří
občanské svobody, sdílení informací, efektivní využití technologií, ochrana
soukromí, vzdělání a zdravotnictví.
Strana nominovala na 11.místě v Ústeckém kraji i Štefana Horváta, který bydlí v
Duchcově, je bez politické příslušnosti a je pracovníkem v sociálních službách.
že za ně kandiduje i Romka, je SPOZ (Strana práv občanů Zemanovci).
Gabriela Kertészová, asistentka pedagoga a sociální pracovnice, získala
v
Karlovarském kraji 14. místo. Pochází ze smíšené rodiny, k romství se ovšem
hlásí, což vyplývá i z volby jejího pracovního zaměření. Je členkou strany,
dokonce v předsednické pozici vede místní organizaci SPOZ v Kraslicích.
1. Do SPOZ jsem vstoupila, protože souhlasím s volebním programem 300.
Hlavním bodem již zmíněného programu je přijetí zákona o prokázání původu příjmů
a majetku, včetně možnosti zabavení nelegálně získaného, tedy nakradeného
majetku, dále o odvolatelnosti politiků. Jsem toho názoru, že zákon o přiznání
majetku by měl být prioritou každého politika naší země. Bohužel tomu tak není,
a proto je SPOZ pro pravicové strany tak nepřijatelná. Program SPOZ hovoří také
o snížení sazby DPH u léků a potravin na 10%.
2.
Proč kandiduje letos tolik Romů? Podle mého názoru je to dané momentální situací
v ČR, kde se neustále prohlubují xenofobní nálady mezi majoritou a romskou
menšinou. Na druhé straně je dobře, že je mezi námi mnoho takových, kterým není
osud ČR lhostejný a snaží se zapojit do veřejného dění. Je nutné si uvědomit, že
jsme občany naší republiky a zákony platí pro všechny stejně. Množství
kandidujících Romů v těchto volbách vnímám velmi.
a zdravotnictví Městské části Praha 14. Členem strany je 10 let, voleb se
účastní potřetí, z toho podruhé do Poslanecké sněmovny ČR. Naposledy v roce 2010
byl na 22. místě, nyní ve volebním kraji Praha získal deváté místo.
1. Pro tuto stranu jsem se rozhodl, protože jsem byl přesvědčen o tom, že je tojediná levicová strana, která může vytvořit dlouhodobě udržitelný sociální stát.
Bohužel nikdy nedostala tak silný mandát, aby se tak stalo ve všech oblastech.
Předtím jsem členem jiné politické strany nebyl.
2. Jak se podle mě představitelé ČSSD věnují tématům vzájemného soužití,
protiromských demonstrací, sociálního bydlení atd.? A jakou šanci to mám uvnitř
strany ovlivnit já? Možná to v médiích tak nevypadá, ale k těmto oblastem se
politici ČSSD vyjadřují. Není to vždy adresně, ale to není přece podmínkou.
Pokud se hovoří o bezpečnosti, pak se to týká všech. Pokud je to téma většího
počtu pracovních míst, dotýká se to také všech. Myslím, že i ČSSD má tu výhodu,
že disponuje odborným zázemím na vysoké úrovni, a tím je možné i diskusi
ovlivňovat. V mnoha ohledech tedy probíhá diskuse o těchto tématech věcně.
Aktuální hlavní témata jsou dána volebním programem ČSSD, zejména tedy vytvoření
pracovních míst, podpora rodin, zákon o sociálním bydlení, bezpečnost atd. Pokud
jde o vyjadřování některých členů strany, kteří se vyjadřovali protiromsky, tak
se nejedná o postoj strany, ale konkrétních osob. Já osobně do týmu vkládám řadu
zkušeností, např. z oblasti sociální politiky, a tak se také podílím na
formulování politiky pražské ČSSD. A kandidaturu výrazně většího počtu Romů za
různé strany osobně vítám. Je to určitě posun. Pokud vím, tak nikdo z nich
zkušenosti z vysoké politiky nemá. To je však nemusí nijak diskvalifikovat.
Podle mého musí být kandidát spojený s jasným politickým programem, na kterém je
strana postavena. Dokážu si představit, že bychom společně hledali na některých
klíčových tématech týkajících se Romů společná řešení bez ohledu na politickou
příslušnost. Tento názor opírám o to, že jsem přesvědčen, že ČSSD je silnou
platformou pro obhajobu zájmů, které se Romů dotýkají.
pokoušelo o dohodu se Stranou zelených, na níž se strany vzájemně nedomluvily.
Nakonec jde s Klíčovým hnutím (Táňa Fischerová), hnutím Zelení, Humanistickou
stranou a dalšími. Na jejich kandidátce se objevili členové stran Moravané,
Občané.cz a Hnutí FAIR PLAY.
V Ústeckém kraji kandiduje na 7. místě Drahomír
Radek Horváth, pracovník v sociálních službách, jenž vede poradnu,
aktivista.
1. Hnutí Změna mě pro kandidaturu oslovilo, a nebylo jediné. To, co prosazuji za
sebe a co se setkalo s příznivým ohlasem uvnitř hnutí, je jasná a podrobně
definovaná koncepce řešení situace sociálně vyloučených romských lokalit a
recept na zlepšení vzájemného soužití mezi romskou minoritou a majoritní částí
populace.
2. Já rovněž vítám skutečnost, že se Romové v současné době angažují v politice
víc než kdy doposud. Je to známkou toho, že nám jde skutečně o kvalitu
vzájemného soužití v této zemi. Mnozí lidé očekávali ve světle protiromských
demonstrací spíše negativní vývoj událostí, a to, že se budeme radikalizovat a
primitivně militantně reagovat, ale je evidentní, že Romové jsou racionálně
uvažující jedinci, kteří svým podílem na věci veřejné dávají jasně na vědomí
svou ochotu měnit situaci k lepšímu.
Poslanecké sněmovny. Předsedou je Miroslav Tancoš, mohli jste jej zaregistrovat
i v Interview Daniely Drtinové coby předsedu strany, který ovšem sám
nekandiduje.
RDS postavila kandidátky v Libereckém a Středočeském kraji. V
prvním vede kandidátku sanitář Milan Cina, za ním se o přízeň voličů bude
ucházet Patrik Kotlár, který pracuje v sociálních službách a následuje
podnikatel Jiří Netušil. V kraji Středočeském najdete dva kandidáty – Emila Horvátha, který vlastní firmu opravující inženýrské sítě. Zřejmě právě proto mu
jde o větší pracovní gramotnost Romů. Podle jeho slov jsou dnešní mladí v jiné
situaci, než byl on. Mladí Romové si podle něj práci najdou jen velmi obtížně.
„Uvědomují si, že bez práce je čekají jenom exekuce,“ říká Horváth. Ve
zmiňovaném kraji ještě na druhém místě kandiduje recepční Dezider Balog.
Program strany počítá s vytvářením nových firem, výstavbou sociálního bydlení.Preferuje zaměstnanost před pasivním pobíráním dávek. Kandiduje pouze v
Libereckém a Středočeském kraji
Předseda RDS Miroslav Tancoš k rozhodnutí strany kandidovat samostatně říká:
1. Založili jsme samostatnou romskou stranu, protože se pravidelně účastníme
různých akcí na podporu Romů, v okamžicích, kdy neonacisté pochodují ulicemi a
chtějí Romy zastrašit. Setkali jsme se s mnoha názory, že je nutné mít silnou
politickou stranu, reprezentaci, aby se nejednalo „o nás bez nás“. Tak jsme rok
připravovali vznik RDS, stanovy, program.
2. Ne, o možné koalici a společné kandidátce v těchto volbách jsme s žádnou
stranou nejednali. A ani si neděláme žádné iluze o vítězství. O spolupráci SZ a
SRP vím, myslím, že vybrali dobré kandidáty z řad Romů. Naše volební priority
jsou nezaměstnanost, bydlení, vzdělání a vytvořeni tolerantního prostředí bez
předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené rasou, barvou pleti, jazykem
či příslušností k jinému národu nemůže být důvodem k odlišnému posuzování
jednotlivce a zacházení s ním.
Tam jde totiž od roku 1990 o nejvýraznější spolupráci a nabídku ve volbách. Sama SZ, jak můžete zjistit i z velkého rozhovoru s jejím předsedou Ondřejem Liškou v
tomto čísle (RV 10/2013), se dlouhodobě tématu soužití a dalším s tím spjatým otázkám věnuje
a také se vymezuje proti rasistickým projevům.
Není překvapením, že přímo za ní
kandidují coby její členové i Romové – sociální antropoložka Lucie Horváthová
(Pardubický kraj, osmé místo) a aktivista, student FF UK, obor romistika, David Tišer (Plzeňský kraj, třetí místo). Opět z prostorového omezení tohoto článku
odkazuji k serveru romea.cz, kde naleznete obsáhlé rozhovory nejen s těmito
dvěma kandidáty, ale se všemi ostatními. Využít můžete také sociální sítě, kde
zejména druhý jmenovaný vede svoji kampaň.
A protože došlo k historicky významné dohodě mezi SZ a SRP, navržení kandidáti
druhého jmenovaného politického subjektu (vznikl rovněž nedávno, konkrétně v
lednu 2012) získali celkem sedm míst. V čísle (RV 10/2013) představujeme ve vzájemné zpovědi
se senátorkou Alenou Gajdůškovou Čeňka Růžičku, výraznou osobnost romského
polistopadového hnutí, jenž se dlouhá léta věnuje zejména otázkám holocaustu,
ale i lidských práv (Královéhradecký kraj, 4. místo).
Bývalý reprezentant v boxu, dlouholetý trenér Stanislav Tišer kandiduje na 15.
místě v Hlavním městě Praha. Politické zkušenosti učinil v minulosti již s
Evropskými demokraty, kteří jej oslovili.
V Moravskoslezském kraji vybrala SZ na jedenácté místo Antonii Burianskou. Ta
vystudovala dálkově Ostravskou univerzitu v oboru Speciální pedagogika pro
učitelky mateřských škol a výchovné pracovníky. Pracuje jako učitelka a
vychovatelka na základní škole ve Vítkově, bývalé zvláštní škole, kde tvoří 90%
žáků Romové.
V tomtéž kraji ještě kandiduje na 31. pozici terénní pracovnice Elena Gorolová.
Volíte-li v Libereckém kraji, na kandidátní listině zmiňované SZ naleznete na
osmém místě sociální pracovnici Emilii Horáčkovou. I ji nominovala SRP, jejíž
členkou Horáčková je. Domnívá se, že je zapotřebí organizovaně se postavit proti
vlně rasismu a nenávisti, která začíná ovládat společnost. Blízká je jí i snaha
SRP bojovat proti chudobě. Po dlouhé době je tu podle ní strana, která chce
bojovat za Romy a jedná o společenském smíru a pomoci pro všechny.
Jozef Miker, původní profesí zámečník důlního velkostroje, který žije v Krupce,
kandiduje v Ústeckém kraji, je znám svojí prací s mládeží a účasti na blokádách
proti pochodům neonacistů. Najdete ho na šestém místě.
Štefan Tišer, předseda SRP, kandiduje rovněž v kraji Ústeckém. SZ mu nabídla
místo páté. Sám nám řekl: „SRP vznikla na popud Romů, na základě současné
situace v ČR. Byla to přímá výzva, abychom konečně jednali za sebe samé, aby „o
nás bez nás“ nejednali druzí. Byl jsem také v ROI v jejích začátcích.“
1. Jaké vidím šance? Obecně dosti velké právě proto, že jsme šli do dohody se
Stranou zelených, se kterou máme skoro stejný program. Oslovily nás i jiné
politické subjekty, ale vyhráli to zelení.
2. Ano, letos oproti minulosti kandiduje hodně Romů. Jsem rád, že se konečně i
Romové zvedli a jdou bojovat nejen za sebe, ale hlavně pro lepší život naších
děti – ty jsou naše budoucnost a pro ně musíme udělat vše, aby nám jednou
nevyčetly, že jsme měli možnost, a nic jsme neudělali.
Nevíme, jak volby dopadnou, která strana kolik procent získá, kolik
preferenčních hlasů jednotliví kandidáti. Jisté ale je, že pro všechny půjde o
nesmírně cennou zkušenost, to platí i pro strany, které jim případně nabídly
kandidaturu. Nemusím zdůrazňovat význam vzájemné komunikace, vyjednávání,
poznávání, setkávání s občany v ulicích atd.
Po dlouhé komunikaci, kterou jsme s
kolegyní absolvovaly při oslovování všech kandidátů, a šlo o komunikaci velmi
časově náročnou, jsme učinily několik zajímavých poznatků. Vlastně všichni
kandidáti tvrdí, že navzdory politickému spektru lze spolupracovat, je-li k tomu
vůle jednotlivců i stranických sekretariátů, liší se jen v názoru, jak to činit
a v jaké míře to čistě teoreticky bylo možné.
Druhý zajímavý poznatek se týká
racionálního přístupu. Většina, neřkuli opět všichni, si uvědomují, že se do PS
dostat nemusí, ale že půjde kromě jiného dle osobní úspěšnosti či úspěšnosti
strany v případě SRP o to, bude-li spolupráce možná i nadále, například ve
volbách komunálních, a to samozřejmě bude záviset i na tom, kolik voličů se
podaří získat romským kandidátům samotným.
A poslední zkušenost: většina si je
vědoma, že chce-li se pohybovat v politice, musí si zvykat i na otázky kritické,
nevnímat je osobně. A to je skutečnost, s níž bude muset počítat i ta menšina
jmenovaných, která s tím prostě problém má.
romea@romea.cz.
