V Prostějově budou první kameny připomínající osudy Židů
Prvních deset kamenů zmizelých, pro které se používá název Stolpersteine,
bude příští rok rozmístěno v ulicích Prostějova. Kameny připomenou tragický osud
židovských dětí z Prostějova za druhé světové války přímo u domů, ve kterých
židovští občané bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích
táborů. Místní spolek Hanácký Jeruzalém už s prostějovskou radnicí uzavřel
smlouvu na uložení prvních pěti kamenů a požádal o souhlas s instalací dalších
pěti. Novinářům to dnes řekl předseda spolku Michal Šmucr.
Kameny v ulicích Prostějova připomenou židovské děti, které nacisté
zavraždili. "První pětice kamenů bude uložena v ulici Křížkovského, druhá pak v
dalších lokalitách. Jeden z kamenů zmizelých chceme umístit také do někdejších
židovských uliček, kde stál dům pradědečka člena našeho spolku, pana Jindřicha
Mayera," uvedl Šmucr.
Vybrat z více než 1200 obětí holokaustu, z nichž více než stovka byly děti do 15
let, byl podle Šmucra velmi složitý úkol. Volba nakonec padla právě na židovské
děti. "Kromě členek rodiny Brennerovy z Křížkovského ulice a pana Jindřicha
Mayera jsme tak vybrali právě děti," uvedl Šmucr.
Náklady na pořízení osmi kamenů zmizelých pokryli sponzoři, zbývající dva
zaplatí spolek. "V okamžiku, kdy obdržíme souhlasné stanovisko města k naší
druhé žádosti, zašleme seznam jmen obětí, která budou uvedena na Kamenech
zmizelých, Federaci židovských obcí v ČR, aby mohla být v Německu zadána výroba
kamenů pro Prostějov," podotkl Šmucr.
Prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém letos v létě zorganizoval instalaci
pamětní desky obětem holokaustu na budově hlavního vlakového nádraží v
Prostějově, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky
obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů.
V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita a jsou tam
pochováni například předkové filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana
Zweiga. Prostějov se v posledních letech dostal do hledáčku českých i
zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského
hřbitova, který byl zničen za německé okupace.
Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je
nyní park a parkoviště. Židovská nadace Kolel Damesek Eliezer se snaží místo
bývalého hřbitova rehabilitovat, zatím se ale nemůže s radnicí dohodnout na
podobě pietní úpravy.
Kameny zmizelých byly v předchozích letech instalovány například v sousední
Olomouci, kde jich je nyní již přes 200.
