V letošních volbách kandiduje osm Romů a Romek. Dva za zelené, SPD Tomia Okamury a ANO, jeden za ČSSD a za Levici

Nejméně 8 Romů a Romek kandiduje v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zjistil to zpravodajský server Romea.cz z kandidátních listin jednotlivých politických uskupení zveřejněných na www.volby.cz. Dva Romové, Marcel Ščuka a Jiří Lévay kandidují za hnutí ANO, dva romské kandidáty, Annu Chválovou a Emila Voráče, nasadila také strana Zelení a stejně tak dva Romy má na kandidátce hnutí SPD Tomia Okamury. Za Stranu Levice pak kandiduje Lukáš Mačo a za ČSSD Jiří Daniel. Volby se uskuteční 8. a 9. října.

K letošním volbám do Sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních uskupení. Stejně jako v roce 2017 nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).

Letos kandiduje do Poslanecké sněmovny více Romů a Romek než v roce 2017, kdy o hlasy voličů usilovalo 7 Romů a Romek.

Vzhledem k umístění kandidujících Romů a Romek na jednotlivých kandidátkách nebude z největší pravděpodobností ani v příštím volebním období v Poslanecké sněmovně žádný Rom nebo Romka.

Anna Chválová a Emil Voráč za Stranu zelených

Tradičně se Romové objevují na kandidátce Strany zelených. Tato strana byla nejspíš první větší majoritní stranou, která místo na svých kandidátkách nabídla hned několika Romům. Například v roce 2010 byla lídrem kandidátky za Stranu zelených v Pardubickém kraji Lucie Horváthová. V roce 2013 pak v předčasných sněmovních volbách měla Strana zelených romských kandidátů hned devět.

Anna Chválová kandiduje za Stranu zelených (SZ) v Praze a je na 7. místě kandidátky, což je druhé nejvyšší umístění ze všech romských kandidátů. Lepší umístění má na pátém místě kandidátky Strany Levice Lukáš Mačo v Jihomoravském kraji.

“Kandiduji protože chci podpořit Stranu zelených a  program, který nabízíme. Na Praze 4  se věnuji otázce se začleňováním cizinců a národnostních menšin.  Myslím, že bych mohla pro SZ získat politické hlasy,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Anna Chválová s tím, že bohužel současné volební průzkumy, nedávají SZ mnoho šancí  se zeleným dostat do Poslanecké sněmovny. “Nakonec poslední slovo budou mít voliči a tak se může cokoliv stát i „David porazil Goliáše“,” uvedla Chválová.

“Pokud bychom však získali alespoň 3 procenta hlasů,  finanční podpory státu tak můžeme  použít v dalších volbách. Finance pro kampaň jsou hodně důležité. A bez peněz opravdu nic nejde,” řekla Chválová, která bere kampaň jako příležitost upozornit na témata, na kterých jí osobně a Straně zelených záleží.

“K takovým tématům patří dostupná kvalitní zdravotní péče, odstraňování chudoby, dostupné  bydlení, lidská práva, vzdělávání, konkrétně inkluze,” dodala Anna Chválová, kterou těší, že Strana Zelených je podle ní jediná strana, která dáva příležitosti ženám, které jsou také  na předních místech kandidátky.

V Karlovarském kraji je na 8. místě kandidátky Strany zelených Emil Voráč, ředitel obecně prospěšné společnosti Khamoro, která je v tomto regionu jedním z poskytovatelů sociálních služeb. Voráč kandiduje za Stranu zelených už potřetí, naposledy kandidoval i v minulém roce v krajských volbách, ale neuspěl.

“Byl bych velmi rád, kdyby Strana zelených získala více volebních hlasů, protože bych chtěl, aby se politika změnila a díky Straně zelených by se určitě změnila,” řekl v rozhovoru pro ROMEA TV Emil Voráč, který však uvažoval, že z kandidátky odstoupí.

“Nechtěl jsem ubírat hlasy Pirátům, kteří mají šanci zabránit koalici ANO a SPD. Ale nakonec mě SZ přesvědčila dobrým programem především sociální oblasti a na kandidátce jsem zůstal,” dodal Emil Voráč, který si myslí, že letošní volby jsou nejdůležitější v jakých zatím kandidoval.

“Společnost se radikalizuje a je to především důsledek protiromské politiky SPD,” vysvětlil pro ROMEA TV Emil Voráč, který jako velký problém považuje dezinformace, které se objevují před volbami.

Marcel Ščuka, 27. místo na kandidátce ANO v jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji kandiduje za hnutí ANO z 27. místa podnikatel a předseda výboru Celostátní asociace sociálně zodpovědných romských spolků a podnikatelů v ČR Marcel Ščuka. Ten se narodil v Brně a tam také studoval a nyní se zde realizuje i profesně. Jako podnikatel se v posledních letech aktivně věnuje nezaměstnanosti sociálně vyloučených spoluobčanů.

“V poslanecké sněmovně nemáme více než 20 let žádného poslance, který by mohl hájit zájmy našeho etnika (národa),” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Marcel Ščuka, který věří, že romští voliči jsou již uvědomělí a půjdou k volbám.

“Jsem připraven společnost uklidnit a k tomu je zapotřebí neustále komunikovat. O problémech ve společnosti je nutné hovořit, správně je popisovat a zejména vysvětlovat. Jsem také připraven potlačovat populistickou romskou politiku, kterou se živí některé politické strany a která ve společnosti roznáší zbytečnou nenávist,” řekl pro Romea.cz Ščuka.

“Pokud bych obdržel mandát, tedy pokud bych získal důvěru voličů, pak budu ze všech sil hájit všechny občany, kteří pracují a svědomitě vychovávají své děti. Každému z nás určitě záleží na tom, v jaké společnosti budou vyrůstat naše děti a vnoučata. Naopak musíme odsoudit Ty, kvůli kterým nosíme na čele nálepku „nepřizpůsobivý“,” dodal Marcel Ščuka, který si myslí, že nikdo nemá právo odsuzovat člověka jen proto, že má stejnou barvu kůže jako „špatný soused“.

“Všichni by si měli uvědomit, že z pozice aktivisty moc práce prostě udělat nejde. Je to vždycky voják beze zbraní,” vysvětlil Marcel Ščuka, proč kandiduje v letošních volbách.

V Moravskoslezském kraji ještě kandiduje za hnutí ANO na 27. místě strážník Městské policie Opava Jiří Lévay.

Za další vládní stranu – ČSSD – kandiduje v Jihomoravském kraji na 23. místě kandidátky Jiří Daniel, sociální pracovník z Olomučan. Ten v roce 2018 uspěl ve volbách do obecních zastupitelstev a stal se tak jedním ze 13 romských zastupitelů.

SPD: Dva Romové z Krupky na kandidátce hnutí

Své dva tradiční romské kandidáty nasadilo i hnutí hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury kandidují dva Romové. V Ústeckém kraji je na šestnáctém místě kandidátky Andrea Kuchtová, podnikatelka z Krupky. Ta je zároveň místopředsedkyní místního klubu SPD Krupka. Ve stejném kraji kandiduje za SPD také vychovatel v dětském domově v Krupce – Ondřej Tancoš. Ten je na 22. místě kandidátní listiny SPD.

Hnutí SPD se pravidelně objevuje ve zprávách ministerstva vnitra, které mapují extremismus a šíření nenávisti. Šéf strany Tomio Okamura nařčení z toho, že je jeho hnutí rasistické nebo extremistické, dlouhodobě odmítá a důkazem toho jsou podle něj mimo jiné právě i dva romští členové, kteří za SPD pravidelně kandiduje.

Šéf SPD Tomio Okamura však velmi často na romskou menšinu útočí, zpochybňuje například i utrpení Romů v koncentračním táboře v letech u Písku, v jednom ze svých videí pak řekl, že strmý růst romské populace je jedním z největších bezpečnostních rizik pro Českou republiku.

Romská demokratická strana nekandiduje

V letošních volbách do poslanecké sněmovny, stejně jako v roce 2017, bude chybět Romská demokratická strana. Ta se v posledních letech potýkala s problémy, když nepředložila výroční finanční zprávy za rok 2017 a 2018. V listopadu 2020 pak vnitro navrhlo vládě, aby k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) zaslala návrh na pozastavení činnosti RDS.

RDS naposledy kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, kdy získala 0,06 procenta hlasů. V absolutních číslech to znamenalo, že RDS volilo 1 651 voličů.

Do poslanecké sněmovny kandidovala RDS v roce 2013 a získala pouze 609 hlasů (0,01 procent).

Romové nemají dlouhodobě zastoupení ve vrcholné politice

Romové nemají dlouhodobě výrazné zastoupení na politické mapě České republiky. V Parlamentu ČR nereprezentuje romskou komunitu už dvacet let nikdo. Jednou z posledních v Poslanecké sněmovně byla na přelomu tisíciletí Monika Horáková, dnes Mihaličková, zvolená na kandidátce Unie svobody.

Na komunální úrovni je po volbách v roce 2018 situace lepší. Do zastupitelstev obcí se po celém Česku dostalo 13 Romů. O hlasy voličů usilovalo v roce 2018 rekordní množství romských kandidátů. Server Romea.cz jich našel minimálně 170, podle odhadů jich ale mohlo být až 300.