V letošních komunálních volbách kandiduje přes 210 Romů a Romek. Do Senátu chce jediný romský kandidát

Minimálně 211 Romů a Romek ve více jak 50 městech usiluje v letošních komunálních volbách o hlasy voličů a o křesla v zastupitelstev měst a obcí. Volby proběhnou v pátek 23. a sobotu 24. září 2022 a o hlasy voličů bude bojovat přes 195 tisíc kandidátů. Tyto volby se spojí s volbami do třetiny Senátu, jejichž druhé kolo bude o týden později. Tam kandiduje jeden Rom, Štěpán Kavúr za ČSSD na Praze 10. Zpravodajský server Romea.cz se stejně jako před čtyřmi lety pokusil zmapovat romské kandidáty. Kde kandidují, kolik jich je a jakou šanci mají na úspěch?

9 z 12 romských zastupitelů kandiduje znova

Po volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 usedlo podle zpravodajského serveru Romea.cz do křesel místních zastupitelstev celkem 12 Romů a Romek. Nejúspěšnější byl Karel Karika, který získal křeslo jak v městské části Ústí nad Labem-město, tak v ústeckém magistrátu. Dále mandát získali: Čonka Martin (Cheb), Dancso Marian (Lom), Červenický Pavel (Milhostov), Cina Radek (Milhostov), Zubko René (Mimoň), Daniel Jiří (Olomučany), Váradi Oto (Ralsko), Berkyová Monika (Stříbro), Bajger Ján (Trmice), Bajger Martin (Trmice) a Renata Adamová (Chomutov).

Deset z nich se křesla zastupitelů pokusí získat letos znovu. Kandidovat už bohužel nebude dlouholetý starosta Milhostova Pavel Červenický (ČSSD), který v roce 2020 zemřel. V Milhostově už nekandiduje ani Radek Cina, který v minulých volbách kandidoval na stejné kandidátce jako Červenický. V Ralsku letos o křeslo v zastupitelstvu nebude usilovat Oto Váradi, kde SNK Evropští demokraté nepostavili kandidátku. Tu v roce 2018 Váradi vedl.

Letos kandiduje minimálně 211 Romů a Romek

Podle zjištění zpravodajského serveru Romea.cz kandiduje v letošních komunálních volbách minimálně 211 Romů a Romek ve více jak 60 městech a obcích.

Jedná se o větší počet, než se nám podařilo ověřit v roce 2018 a jde o minimální počet kandidátů, protože se serveru Romea.cz určitě nepodařilo dohledat všechny romské kandidáty. Na náš seznam romských kandidátů jsme zařadili jen ty, o kterých víme, že jsou Romové nebo nám to potvrdili další lidé z jejich okolí. Pokud se podaří ověřit další kandidáty, článek budeme aktualizovat. Odhadujeme, že na kandidátkách bude stejně jako před čtyřmi lety až 300 Romů a Romek.

Celkem se o místa v zastupitelstev obcí a měst uchází více jak 195 tisíc kandidátů, což je asi o 21 tisíc méně než v roce 2018.

Z celkového počtu romských kandidátů je téměř 41 procent Romek, což je o 11 procent více než v roce 2018.

Oproti roku 2018 romští kandidáti omládli. Jejich průměrný věk je 41 let, před čtyřmi lety to bylo 45 let. Nejmladším kandidátkám je 18 let a jsou hned čtyři. Do boje o zastupitelská křesla je vyslala romská politická strana Roma luma. Hned dvě kandidují v Raspenavě na 4. a 18. místě. Další pak kandiduje v Sokolově na 27. místě a v Hradci Králové na 25. místě.

Naopak nejstarším kandidátem je důchodce a romský mentor Josef Holub, kterému je 81 let a kandiduje za ČSSD v Děčíně.

V roce 2018 bylo přes 58 procent romských kandidátů umístěno na kandidátkách do desátého místa. Letos takové místo získalo pouze 44 procent kandidátů. Do pátého míst pak kandiduje téměř 24 procent Romů a Romek.

VIDEO

Romská politická strana Roma Luma postavila 86 kandidátů

V letošních komunálních volbách nekandiduje tak jako v roce 2018 Romská demokratická strana (RDS), které v březnu 2022 Nejvyšší správní soud pozastavil činnost. RDS v roce 2018 postavila plné kandidátky ve dvou ostravských obvodech, ale neuspěla. Ve Vítkovicích získala RDS 2,67% hlasů a v Moravské Ostravě a Přívoze získala 0,2% hlasů.

Letos jí nahradila romská politická strana s názvem Roma Luma, která byla registrována Ministerstvem vnitra v únoru 2022. Ta posílá do voleb 86 kandidátů, přičemž postavila tři plné kandidátky: V Sokolově, Hradci Královém a Raspenavě. Neúplnou kandidátku pak má Roma Luma v Mělníku, kde kandidují 4 Romové. V Hradci Králové je lídrem kandidátky otec známého romského zpěváka Jana Bendiga.

Celkem 22 kandidátů Roma Luma jsou zároveň členové této politické strany, zbylí kandidáti jsou bez politické příslušnosti.

Roma Luma má dva spolupředsedy, Marca Cavaliho a Emila Zajace, který v komunálních volbách nekandiduje. Cavali kandiduje v Praze 11 na 3. místě kandidátky s názvem Robert Vašíček – MY CO TU ŽIJEME. Právě spojení s bývalým členem SPD Robertem Vašíčkem, který kandidátku na Praze 11 vede, se stalo terčem kritiky mnoha Romů, kterým takové spojení vadí.

Na kandidátce Roberta Vašíčka jsou kromě Cavaliho ještě další dva romští kandidáti. Na 4. místě je Stanislav Byl a na 9. místě Kateřina Ferencová. “Máme na kandidátce další Romy, u některých je sporné zařazení, protože jsou napůl Romové a napůl majorita a vnímají svou identitu jako majoritní,” upřesnil pro zpravodajský server Romea.cz Robert Vašíček.

Asi největší šanci má Roma Luma v Raspenavě. Podle analýzy Romea.cz na základě výsledků voleb v roce 2018, by jí tam na zisk 1 – 2 zastupitelů stačilo přesvědčit 40 – 50 voličů. V Sokolově je při volební účasti z roku 2018 (kolem 30 procent) potřeba na zisk 1 křesla asi 350 voličů, v Hradci Králové asi 1250 voličů. I proto by byl úspěch Roma Luma v Sokolově a Hradci Královém spíše překvapením. V Mělníku, s ohledem na systém komunálních voleb, je úspěch neúplné kandidátky prakticky nemožný.

V Trmicích se Romové pokusí protrhnout smůlu a konečně zasednout do vedení města

Trmice se v posledních dvou komunálních volbách staly fenoménem. V roce 2014 se Romům na kandidátce Hnutí Společně pro Trmice (Nezávislá volba) podařilo získat druhé místo a 19,22 procent hlasů. V patnáctičlenném zastupitelstvu získali 3 křesla. V roce 2018 pak Romové na kandidátce PRO! Trmice získali dvě křesla v zastupitelstvu a skončili v opozici.

Letos opět pdo hlavičkou PRO! Trmice postavili Romové patnáctičlennou kandidátku a na ní usiluje o hlasy trmických 12 Romů. Mezi nimi i současní zastupitelé – otec a syn Bajgerovi.

V Trmicích však Romové kandidují i na dalších kandidátkách. Konkrétně 2 za Klub angažovaných nestraníků a 1 za Sdružení nezávislých pro město. Stejně jako v minulosti mají v Trmicích Romové a Romky velkou šanci opět usednout v zastupitelstvu a je jen otázkou, zda jich bude dostatečný počet, aby se konečně dostali i do vedení města.

Zůstane zastupitelem Karel Karika, Monika Berkyová, Marián Dancso nebo Martin Čonka?

Nejúspěšnější romský kandidát z roku 2018 Karel Karika (Česká pirátská strana), který je místostarostou městského obvodu Ústí nad Labem – město a také zastupitelem Ústí nad Labem, by měl obhájit minimálně post zastupitele v městském obvodu. Zda uspěje i v zastupitelstvu města Ústí nad Labem je otázka, tam totiž kandiduje až z 30. místa na kandidátce PRO! Ústí a zastupitelem se tak může stát jen pokud získá více hlasů než ostatní kandidáti na kandidátce.

Monika Berkyová, zastupitelka ve Stříbře zvolená za Českou pirátskou stranu neměla jednoduchou pozici. Byla jedinou zastupitelkou za Piráty a navíc se dostala do zastupitelstva z druhého místa. To však někteří Piráti neunesli a Berkyová se s pirátskou stranou rozešla a letos kandiduje ve stejném města za hnutí ANO na 5. místě kandidátky. ANO ve Stříbře minulé volby vyhrál a získalo právě 5. zastupitelů. Pokud by dokázalo svůj úspěch zopakovat, nejspíš bude Berkyová zastupitelkou další 4 roky.

Advokát Martin Čonka opět kandiduje v Chebu za uskupení Volba pro město Cheb na 8. místě. To v minulých komunálních volbách drtivě zvítězilo a tak má Čonka šanci i letos.

Šanci na opětovné zvolení do dvacetijednačlenného zastupitelstva má i pedagog Marián Dancso, který vede kandidátku Občané městu, město občanům v severočeském městě Lom, které má přes 3600 obyvatel. V Jirkově by mohl být úspěšný za stejné uskupení Alexander Oláh, který je na 2. místě kandidátky. V malé obci Olomučany v okrese Blansko v Jihomoravském kraji by do zastupitelstva opět mohl zasednout pracovník v sociálních službách Jiří Daniel, lídr tamní kandidátky.

V zastupitelstvu ústecké části Neštěmice by se mohl objevit fotbalový trenér Lukáš Pulko. Ten kandiduje na kandidátní listině uskupení Zdraví Sport Prosperita na 2. místě.

V Kolíně bude bojovat o zvolení do zastupitelstva za Českou pirátskou stranu ostřílený politik Cyril Koky. Bude to mít ale těžké. V minulých komunálních volbách zde Piráti získali jen 2,52 procenta hlasů. Na získání 3 zastupitelů a tedy zvolení i Cyrila Kokyho potřebují kolem 11 procent hlasů.

Mezi kandidáty jsme našli i další známá romská jména. Na Praze 10 kandiduje za ČSSD Štěpán Kavúr, který za stejné uskupení kandiduje i na pražský magistrát a je také letos jediným romským kandidátem do Senátu. Do zastupitelstva Brno-sever kandiduje Rastislav Lučanský, ve Vintířově Rudolf Tippan, v Slezské Ostravě kandiduje za uskupení Společně pro Slezskou (kandidáti KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislí) zámečník a fotbalový trenér Jaroslav Horvath nebo v Lysé nad Labem romský podnikatel Milan Horvát, který od prezidenta Václava Klause získal oceněním Medaile Za zásluhy III. Stupně.

Romští kandidáti na kandidátkách populistických a extremistických stran

I letos se v komunálních volbách objevují Romové kandidující za extremistické protiromské subjekty. Poprvé na to zpravodajský server Romea.cz upozornil už na podzim 2017. Letos jsme našli 5 Romů kandidujících za SPD

V Krupce již tradičně kandidují za SPD dva kandidáti. Andrea Kuchtová je na 2. místě kandidátky a Ondřej Tancoš na 4. místě. V Sokolově má koalice Svobodní, SPD a Trikolora také dva romské kandidáty a jedna kandidátka kandiduje s podporou SPD v Klášterci nad Ohří.

Kritiku za spojení s extremisty si vysloužila i romská politická strana Roma luma. Například novinář Patrik Banga kritizoval její spojení s bývalým členem SPD Robertem Vašíčkem. Právě Vašíček je podle Bangy pojítkem mezi Romy a extremisty. “Kdokoliv spolupracuje s dezinformátory, je podle mě extremista. Tím spíš, když spolupracuje s trestně stíhaným Patrikem Tušlem, který vyhrožoval zabitím své ženě a aktuálně je ve vazbě, protože útočí na lidi. To je podle mě úplně ukázková forma extremismu. A pojítko mezi Romy a extremisty je Vašíček,” vysvětlil pro zpravodajský server Romea.cz již dříve Patrik Banga.

AKTUALIZACE 10. 9. 2022

Romové společně s pravicovými extremisty, komunisty a “odpírači Covidu”

Po zvěřejnění článku se nám ozval lídr kandidátky s názvem Restart pro Brno, bývalý vykonavatel soudního exekutora Martin Říha s tím, že další romští kandidáti jsou právě na kandidátkách tohoto volebního spojenectví. Uskupení kandiduje v brněnských obvodech a média o něm informují jako o bizarním spojení komunistů a neonacistů. A právě na kandidátkách tohoto uskupení je podle lídrů hnutí minimálně 26 Romů a Romek. Pouze tři z nich jsou do desátého místa a jejich zvolení je velmi nepravděpodobné.

“Na kandidátce Brno-Sever jsou Romové Maria Krausová, Adriana Krausová, Nikolas Tomi, Klára Bikárová a na 5. místě kandidátky je Mario Kraus. Na ostatních kandidátkách jsou také Romové, ale nejsem si jistý kdo určitě je a není. Každopádně na kandidátce Brno-Střed a Magistrátu je profesionální boxer Pavel Albrecht,” odpověděl na dotaz zpravodajského serveru Romea.cz Josef Baldr, který se sám označuje za hrdého Roma a je lídrem kandidátky Brno-sever. Zároveň kandiduje i na brněnský magistrát z desátého místa.

Baldra na kandidátku jako bezpartijního navrhla strana DOMOV, jedna z několika stran a hnutí tohoto podivného spojenectví. Strana DOMOV vznikla v únoru 2022 přejmenováním Volného bloku, který byl známý především díky proticovidovým aktivitám bývalého poslanec Lubomíra Volného. O něm zpravodajský server Romea.cz v minulosti několikrát informoval v souvislosti s jeho obchodem s chudobou, šířením nenávisti a dezinformací. Dalšími stranami v uskupení Restart pro Brno jsou KSČM, Strana Práv Občanů ZEMANOVCI a Suverenita, kterou založila Jana Bobošíková.

Největší hvězdou kandidátky je však bezpochyby Zdeněk “Gauny” Pernica. Ten kandiduje na kandidátce Brno-střed na druhém místě a na brněnský magistrát na devátém. Pernica je lídrem pravicově-extremistického hnutí Slušní lidé. Toto hnutí nemohlo v letošních volbách “oficiálně” kandidovat, protože kvůli nedodání výročních zpráv mu Ministerstvo vnitra v březnu 2022 pozastavilo činnost. Jeho členové jsou ale právě na kandidátce Restart pr Brno.

Slušní lidé mají za sebou několik nenávistných akcí. Například v červnu 2020, když se v Brně konala demonstrace na podporu černošského hnutí v USA po vraždě George Floyda, dorazila skupinka Slušných lidí a pískotem či bučením narušovali některé projevy, skandovali například “Čechy Čechům” a vydávali opičí skřeky. Měli i vlajky konfederace (jižanské vlajky), které pro odpůrce rasismu symbolizují podporu otroctví černochů v USA.

Hnutí Slušní lidé Ministerstvo vnitra  ve své čtvrtletní zprávě o extremismu za druhé čtvrtletí 2017 zařadilo na seznam extremistických organizací.  Ve zprávě uvedlo, že základ hnutí tvoří osoby s chuligánskou a neonacistickou minulostí. Hnutí je totiž provázáno s tzv. Johny Kentus Gangem, který v Brně řádil zvláště na přelomu milénia, kdy neonacisté a hooligans útočili na kohokoli, kdo vypadal trochu odlišně a šel večer sám po ulici.

Sám Zdeněk Pernica kandidoval již ve volbách v roce 2016. Tehdy byl na třetím místě kandidátky, kterou vedl Miroslav Sládek. Ten proslul v 90. letech rasistickými výroky proti Romům. “Cikáni by měli být trestně odpovědni již od narození, protože prakticky to už je jejich největší zločin,” řekl například Sládek v roce 1996 v Poslanecké sněmovně. Minulý rok pak Pernica kandidoval za Trikoloru.