V Letech u Písku začne demolice vepřína, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy. Bude tam památník holokaustu Romů
V Letech u Písku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Demolice je nutná k vybudování důstojného památníku k uctění obětí holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Zpravodajskému serveru Romea.cz to oznámila Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje a místo spravuje.
Poslední možnost si prohlédnout areál vepřína
Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců. Následně došlo k formálnímu i obsahovému posouzení, jehož výsledkem bylo zvolení nabídky od společnosti AWT rekultivace, a. s., s níž se podepíše smlouva. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun a je financována Ministerstvem kultury ČR.
“Dne 22. 7. 2022 od 13 h proběhne předání staveniště k rukám vítězů veřejné zakázky na demolici areálu bývalého vepřína v Letech u Písku. Tímto symbolickým aktem začíná dlouho očekávané bourání celého areálu,” uvedla Spielmannová.
V rámci akce vystoupí osobnosti veřejného i politického dění, které se zasadily o nový památník Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Návštěvníci v tento den získají také poslední možnost si areál vepřína prohlédnout, tentokrát za přítomnosti pamětníků a aktivistů.
Historie: Vepřín byl postaven v 70. letech 20. století
Vepřín, který byl v provozu od 70. let 20 století až do jara 2018, stojí na místě bývalého pracovně kárného a posléze sběrného tábora. Od srpna 1942 se stal areál v Letech u Písku (stejně jako jeho obdoba v Hodoníně u Kunštátu) tzv. cikánským táborem, v němž byly na rozdíl od dvou předchozích typů zařízení vězněny v nelidských podmínkách celé romské rodiny – došlo tak ke změně na tábor koncentrační. Tzv. cikánským táborem I – Lety prošlo 1309 osob, z nichž nejméně 326 zde zahynulo. Většinu těchto obětí tvoří děti. V roce 1943, bezprostředně po hromadných transportech mužů, žen i dětí na téměř jistou smrt do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau, byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
V blízkosti letského nouzového hřbitova obětí (cca 300 m od místa tábora) byl v roce 1995 umístěn památník a celé místo se v roce 1998 stává kulturní památkou (KP), jež byla v roce 2012 Památníkem Lidice upravena – došlo k vystavění amfiteátru, repliky vězeňské ubikace, parkoviště a naučné stezky. Od roku 2018 je správcem KP Lety Muzeum romské kultury.
Nový památník: Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Vláda schválila výkup vepřína za 372,5 milionu korun bez DPH v roce 2018 a Muzeum romské kultury bylo pověřeno na jeho místě vybudovat nový památník: Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Ten by měl být důstojným místem uctění památky obětí, stejně tak je však jeho cílem připomínat tragická fakta spojená s existencí letského tábora.
„Památník musí také vzdělávat a informovat o historii Romů a Sintů v Čechách ve 20. století, vysvětlovat kořeny nenávisti, diskriminace a podnítit diskusi k tematice lidských práv i zlepšení vzájemného soužití,” uvedla Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová
Na demolici vepřína dle časového harmonogramu naváže I. etapa projektu výstavby nového památníku, během které bude vybudováno návštěvnické centrum s expozicí a multifunkčním sálem. Zároveň dojde k revitalizaci prostoru KP Lety. Tuto etapu výstavby významně financuje projekt KU-PDP01-001 – Lety u Písku. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v programu KU – Program kultura v rámci Fondů EHP 2014–2021, dále Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo financí ČR.
Projekt bude pokračovat II. etapou – zrealizováním krajinářsko-architektonické podoby celého areálu památníku včetně venkovní části expozice a pietní úpravy místa někdejšího tábora (Stezka paměti vedoucí od budovy plánovaného návštěvnického centra ke kruhovému památníku, kde stával protektorátní tzv. cikánský tábor).
Hlavní události kolem tábora
– O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.
– V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patřil, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za “přiměřenou náhradu”.
– Od té doby se problém odsouval: k jeho řešení se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.
– V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl “koncentrační tábor v tom slova smyslu,” s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale “pro ty, kteří odmítli pracovat”. Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků.
– V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
– V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.
– V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval ČR, aby vepřín zavřela.
– V květnu 2016 ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr nevzešel. Začátkem srpna ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína.
– V září 2016 se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky tehdejší ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval. Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.
– V listopadu 2016 vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění areálu, 13. července 2017 si pak zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a 7. srpna společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup akceptuje. Vláda pak 21. srpna 2017 schválila odkup vepřína a 23. října odtajnila smlouvu, ze které vyplývá, že za odkoupení vepřína stát zaplatí zhruba 372,5 milionů bez daně z přidané hodnoty.
– Zástupci státu převzali vepřín začátkem dubna 2018, v té době se hovořilo o jeho zbourání do konce roku. Později ale náměstek ministra kultury René Schreier uvedl, že demolice bude náročnější a uskuteční se asi až v roce 2019. Demolici podle Schreierova vyjádření uhradí český stát (podle nynějších informací nepřesáhne její cena 110 milionů korun), samotné vybudování památníku pak takzvané norské fondy. V roce 2019 se hovořilo o tom, že bourání vepřína přijde na řadu v roce 2020 a o rok později bude zahájena stavba památníku.
– Do příprav demolice i budování památníku ale zasáhla pandemie koronaviru. V červnu 2020 byl nicméně vyhlášen vítěz soutěže na podobu památníku Lety – Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, kterým se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Předchozí práce archeologů také prokázaly, že největší část romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína, v místech nad halami. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl.
