V Českých Budějovicích uctili památku židovských občanů z transportu v roce 1942

Veřejnou modlitbou za oběti holokaustu ve čtvrtek v Českých Budějovicích uctili památku židovských občanů, kteří byli v dubnu 1942 odvlečeni transportem AKB do Terezína. Většina z nich pak zemřela ve vyhlazovacích táborech. Památku 910 lidí v transportu připomíná 910 oblázků položených u sedmiramenného svícnu, jenž stojí na místě bývalé synagogy.

“Jedná se o židovskou tradici, kdy se oblázky kladou na náhrobky místo věnců a květin,” řekl ČTK ředitel pobočky Paměti národa Jihočeský kraj Tomáš Trantina. Z transportu se po konci války vrátilo domů 31 lidí, zbylí z 910 zemřeli. Události připomíná na místě bývalé synagogy v ulici F. A. Gerstnera také výstava pobočky Paměti národa, která informuje o židovské komunitě a pokládání kamenů zmizelých do českobudějovických ulic.

“Hlavním smyslem akce je připomenout osudy našich spoluobčanů, kteří byli z ideologických důvodů označeni nacisty za méněcennou rasu a deportováni ze svých domovů nejprve do Terezína a většina z nich dále do vyhlazovacích táborů. Tato historie by neměla zůstat jen pietní vzpomínkou, ale je nutné ji připomínat,” uvedl náměstek českobudějovického primátora Juraj Thoma (hnutí Občané pro Budějovice).

První zmínka o židovských obyvatelích Českých Budějovic pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský povolil usazení dvou Židů ve městě. V letech 1505 a 1506 nastaly pogromy a Židé byli z města na více než 300 let vypovězeni. Bez omezení se tu mohli usazovat až po roce 1848. Nejvíce občanů židovského vyznání ve městě žilo v roce 1930, a to 1138.