V Česku narůstá počet sociálně vyloučených lokalit

V Česku postupně přibývá ghett a žije v nich stále více lidí v tísni. Za poslední čtyři roky se v těchto chudinských lokalitách a jejich okolí výrazně nezlepšila bezpečnost, zaměstnávání či bydlení. Úřady zatím provedly jen část opatření ke změně. Uvádí to zpráva pro vládu o plnění strategie boje proti vyloučení, kterou vypracovala vládní agentura pro sociální začleňování. Dokument má ČTK k dispozici. Strategii s úkoly na roky 2011 až 2015 přijal kabinet před čtyřmi lety.

“Ze 71 opatření bylo zcela splněno 18, částečně 26 a nesplněno 24 opatření, tři byla vypuštěna. Je patrné, že nebylo dosaženo žádoucího efektu,” uvádějí autoři zprávy. Podle nich se situace nezlepšila, a někde nastal dokonce další propad a veřejná správa na to dostatečně nereaguje, takže je potřeba postup víc koordinovat.

Opatření se týkala bezpečnosti, bydlení, sociálních služeb, zdraví, vzdělávání, zaměstnanosti a vyplácení dávek. Podle zprávy ghett přibývá a zadluženost jejich obyvatel roste. Stále víc lidí končí v nevyhovujících ubytovnách, mezi nimi se opakovaně stěhují celé rodiny.

Podle analýzy z roku 2006 bylo v Česku na 300 chudinských domů a čtvrtí. V nich žilo kolem 80.000 lidí, a to hlavně Romové. Šéf vládní agentury Martin Šimáček ČTK už dříve řekl, že poznatky z terénu ukazují, že by ghett mohlo být kolem 400. Zpráva nový počet neuvádí. Ministerstvo práce ale loni zadalo vypracování nové analýzy, která má aktuální stav zmapovat.

Podle zprávy o plnění strategie se za poslední čtyři roky bezpečnostní situace v ghettech a jejich okolí “zásadně nezlepšila”. Stále je v nich vyšší kriminalita, rozšířenější užívání návykových látek i hráčství. Vyšetřování bývá kvůli provázanosti různých činů složité, což zvyšuje neochotu policistů se případy zabývat, uvádí zpráva. Náročnost práce policistů či jiných pracovníků v chudinských lokalitách se navíc v odměňování neodráží. Chybí vzdělávání řadových policistů v problematice sociálního vyloučení i sociální práce s lidmi, kteří se z vězení vracejí do ghett. Nejsou ani specialisté na potírání lichvy.

Nezlepšila se ani situace v bydlení. Od roku 2011 výrazně přibylo domácností a osob, které bydlí v ubytovnách. Cena tam je přitom mnohdy výrazně nadsazená a překračuje obvyklé náklady, uvádí zpráva. “Úplnou nebo částečnou rekonstrukci vyžadují domy až v 80 procentech sociálně vyloučených lokalit,” uvedli autoři. Dodali, že chybějí dotace na rekonstrukce obydlených nájemních bytů.

Časté stěhování rodin mezi ubytovnami znemožňuje dlouhodobější sociální práci s potřebnými, přesuny dopadají i na školní docházku dětí. Ani je se zatím nepodařilo začlenit do běžných škol, často končívají ve “zvláštních školách”.

Výrazně se podle zprávy nezlepšila ani zaměstnanost. Bez práce je v ghettech mezi 30 až 60 procenty dospělých. Když pracují, tak na místech s nízkou kvalifikací či při sezónních pracích. Autoři podotýkají, že někteří kvůli vysokým dluhům a exekucím raději dělají na černo.

Zpráva uvádí, že závislost na dávkách je důsledek spíš nízkých mezd než štědrého dávkového systému. Dávky vyplácejí od roku 2012 místo radnic úřady práce. Toto opatření podle zprávy spíš potvrdilo obavy, že obce o sociální práci ztratí zájem.

Ministr pro lidská práva nyní chystá strategii na roky 2016 až 2020. První verze má být hotova v pololetí, v listopadu k ní budou moci instituce dát své připomínky.