V Británii požádalo o status usedlíka téměř 54.000 lidí z České republiky
V Británii dosud zažádalo o status usedlíka téměř 54.000 lidí z České republiky. Zatím bylo vyřízeno 51.100 žádostí, drtivá většina kladně. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl v pondělí ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Uděleno bylo podle něj přes 33.000 statusů usedlíka a více než 15.000 takzvaných pre-settled statusů.
Britští občané jsou od ledna v Česku občany takzvaných třetích zemí a stejně je nahlíženo na Evropany v Británii. Pro občany zemí EU tak platí mimo jiné nový bodový imigrační systém. Cizinci dostávají body za specifické dovednosti a kvalifikaci. Občané původně z ČR trvale žijící v zemi mohou po zisku statusu usedlíka počítat se stávajícími pravidly. O status je třeba zažádat do konce června formou registrace. Pro vyřizování dokladů nezbytných pro registraci a případnou konzulární pomoc se mohou v Británii obracet na české velvyslanectví v Londýně a generální konzulát v Manchesteru.
Občané dlouhodobě usazení v Británii, kteří do 1. července 2021 neobdrží status usedlíka a nebudou v té době čekat na rozhodnutí britských úřadů o udělení statusu, budou v Británii jako ilegálně pobývající občané třetí země.
Takzvaný settled status podle webu britské vlády mohou obdržet lidé, kteří v Británii začali bydlet před 31. prosincem 2020 a žili v zemi alespoň pět let po sobě. Konkrétně to znamená, že občané pobývali v Británii alespoň šest měsíců v každém roce. Pokud tuto podmínku lidé trvale žijící v zemi nesplňují v době, kdy o status usedlíka žádají, mohou získat takzvaný pre-settled status. Posléze mohou zůstat v Británii dalších pět let, před jeho vypršením ale musejí požádat o udělení settled statusu.
Podmínkou pro registraci v systému je platný osobní doklad. Podle odhadů sdružení Česká obec v UK je v Británii nyní zhruba 23.000 českých občanů s neplatným či platnost pozbývajícím osobním dokladem nebo zcela bez něj. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo posílit personál zastupitelských úřadů o šest konzulárních pracovníků a rozšířit úřední hodiny v období mezi lednem a březnem. V únoru bude situace opět vyhodnocena.
Česká diplomacie také osloví britské orgány, aby bylo možné využívat české cestovní doklady propadlé během loňského roku jako doklad totožnosti pro registraci v systému pro zisk statusu usedlíka a také aby pro stejný účel bylo možné využít případně i cestovní průkazy, které vystavuje přímo zastupitelský úřad.
Podle dřívějších informací ministerstva zahraničí nebudou turistické cesty do Británie do šesti měsíců podmíněné vízem. Do konce září bude možné cestovat s občanským průkazem, poté už pouze s pasem. Ministerstvo ale doporučuje cestovat do Británie s pasem už od ledna. I pro krátkodobý pobyt v Británii už bude nutné komerční cestovní pojištění, evropský průkaz zdravotního pojištění nebude platit. K dlouhodobým pracovním cestám nad půl roku budou do Británie potřeba víza. Studentská víza budou nutná také při studiu nad šest měsíců. Na telefonické hovory z a do Británie se budou vztahovat roamingové sazby mimo EU.
Podle nejnižších odhadů je počet Romů z jiných zemí EU ve Velké Británii minimálně 200 tisíc, pravděpodobně je to však daleko více. Počet Romů ve Velké Británii se pokusila v roce 2013 spočítat univerzita v Salfordu. Realita ale může být podstatně jiná. Počet Romů v Británii je nepochybně daleko vyšší. Jako občané EU, většinou ze Slovenska, České republiky, Polska, Maďarska a Rumunska, se Romové totiž při příjezdu před odchodem Velké Británie z EU nemuseli registrovat.
Stejně tak se těžko odhaduje počet občanů ČR ve Velké Británii. Ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách konstatuje, že jejich počet není znám. Britský statistický úřad uvádí, že v roce 2017 žilo v Británii 49.000 občanů ČR. Podle londýnské ambasády jich je ale až 100.000.
