Ústavní soud zamítl stížnost Jaroslava Suchého na zařazení do zvláštní školy. Obrátí se k soudu ve Štrasburku
Ústavní soud v Brně dnes zamítl stížnost Jaroslava Suchého na diskriminaci k přístupu ke vzdělání. Podle Suchého bylo příčinou jeho zařazení do zvláštní školy jeho romský původ. Požadoval po státu omluvu a půl milionu korun. Soud mu ale zapravdu nedal.
Suchý žil v dětském domově, do zvláštní školy jej poslal chebský odbor školství v roce 1985. Základní vzdělání si doplnil po dosažení plnoletosti, později složil maturitu. Tvrdí, že ho zařazení do zvláštní školy připravilo o možnost vzdělávat se a uplatnit se. Suchý už v minulosti uvedl, že je připraven bránit se také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Suchý se s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy začal soudit v roce 2009, všechny soudy ale jeho žalobu zamítly s tím, že byl do zvláštní školy umístěn na základě psychologického vyšetření, podle něhož by látku základní školy nezvládl. Suchý si navzdory tomu doplnil vzdělání a složil maturitu.
„Ústavní soud České republiky mě zklamal. Jeho rozhodnutí respektuji, nicméně se s ním neztotožňuji. Po domluvě s mým právním zástupcem věc poputuje k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Jde o to, že kdyby mé stížnosti soud vyhověl, jistě by se zvedla vlna žalob dalších, kteří byli zařazeni do zvláštní školy jen proto, že jsou Romové. Ústavní soud v Brně posvětil praktiky minulého režimu a posvětil diskriminaci k přístupu ke vzdělání,“ uvedl bezprostředně po rozhodnutí soudu Suchý pro server Romea.cz.
Podle Ústavního soudu se soudy nižších stupňů s případem dostatečně vypořádaly. ÚS se ztotožnil s jejich závěry, podle nichž byl muž zařazen do zvláštní školy na základě jeho intelektových a rozumových schopností, nikoli v důsledku diskriminačního zacházení vyvolaného jeho příslušností k romskému etniku. Podstatné podle soudu bylo, že "jeho rozumové schopnosti byly posuzované průběžně po celou dobu jeho studia jednak psychologickými testy prováděnými několika metodami a na více odborných pracovištích, jednak sledováním jeho studia a jeho prospěchu. Jeho umístění a setrvání ve zvláštní škole se tak neodvíjelo od jednorázového vyšetření a zjevně nešlo ani o výsledek pouhého rutinního přístupu příslušných orgánů."
Suchý uvedl, že jeho zařazení do zvláštní školy nepřípustným způsobem zasáhlo do jeho osobnostních práv. Žalobu na ochranu osobnosti podal už v roce 2008. O rok později ji zamítl Městský soud v Praze, protože se nepodařilo prokázat, že by byl muž diskriminován a že by bylo zasaženo do jeho osobnostních práv.
V roce 2010 potvrdil verdikt Vrchní soud v Praze a následně zamítl dovolání i Nejvyšší soud. Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, protože mu podle něj měla být odepřena ochrana před diskriminací. Ústavní soud se s ním však neztotožnil.
V listopadu 2007 vyhověl Evropský soud pro lidská práva stížnosti 18 Romů, kteří si rovněž stěžovali na zařazení do zvláštní školy. Česká vláda podle rozsudku porušila právo 18 romských dětí z Ostravska na vzdělání a zákaz diskriminace tím, že byly zařazeny do zvláštních škol. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva tak zvrátil rozhodnutí nižší instance, proti němuž se stěžovatelé odvolali. Verdikt přijali soudci poměrem hlasů 13:4. Podle rozsudku porušila ČR článek evropské úmluvy o lidských právech o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání.
Suchý na sebe před lety upozornil tím, že se při návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze dostal do jeho blízkosti a pohladil jej. Později neúspěšně žádal o azyl v Kanadě a v lednu 2015 uspěl u Městského soudu v Praze s žalobou na vydavatele Parlamentních listů OUR MEDIA za urážky v anonymní diskuzi.
DOKUMENT
