Tradiční piety v Letech u Písku se zúčastní ministři Dienstbier, Chovanec a Pelikán
Tradičního pietního aktu romským obětem nacismu na místě Památníku Lety se
letos zúčastní hned tři ministři. Památník v pátek 13. května navštíví ministr
pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dientsbier společně s
ministrem vnitra Milanem Chovancem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem.
Vzpomínku jako každý rok pořádá Výbor pro odškodnění romského holocaustu v České
republice (VPORH), který sdružuje bývalé romské vězně nacistických
koncentračních táborů a pozůstalé po obětech.
“Lety u Písku jsou smutným mementem romského holocaustu, o němž se začalo
diskutovat až v druhé polovině devadesátých let, přestože během druhé světové
války zahynulo v koncentračních táborech v Evropě sta tisíce Romů,” uvedl v
tiskové zprávě ministr Dienstbier.
Při pietním aktu v půli května se každý rok v Letech potkávají přeživší
vězňové romského tábora a pozůstalí po obětech společně s osobnostmi českého
politického a náboženského života. Ve velkém počtu také přicházejí zástupci
diplomatického sboru v ČR, neziskového sektoru a médií. Letos uplyne 21 let od
slavnostního otevření památníku. Ten odhalil
13. května 1995 prezident Václav Havel.
Sdružení Konexe navíc připravuje na pátek symbolickou blokádou prasečí farmy,
v sobotu pak smuteční pochod od prasečáku do nedalekých Mirovic, kde na místním
hřbitově položí květiny na hroby dětských obětí tábora Lety a zapálí svíčky u
nádraží, odkud byly vypravovány vlaky s vězni letského tábora do tábora
Osvětim-Březinka. Připomínku
Dne romského odboje pak ukončí v pondělí 16. května demonstrací před
Evropských domem v Praze.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to
na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15.
července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o
kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy
bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním
táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a
jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze
žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí
zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a
pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo
dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem
byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8.
1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že
tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy
překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes
1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a
dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v
nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od
srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a
děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze
jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí
bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších
vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se
uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942
transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního
tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora
v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora
Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě
výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na
základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech
Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo
přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo
do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen
pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943.
Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno
otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí
vlády spadá pod Památník Lidice.
