Stovka umělců se v Brně postavila za projekty k ukončení bezdomovectví

Zhruba stovka umělců se v Brně postavila za projekty vedoucí k ukončování bezdomovectví. Ty zahájilo hnutí Žít Brno a minulá koalice, když přidělila byty desítkám rodin i jednotlivcům v bytové nouzi. Současná koalice také vyčlenila byty pro lidi v bytové nouzi a bez přístřeší, podle umělců je to ale málo. Ředitel Centra experimentálního divadla (CED) Miroslav Oščatka v pondělí ČTK řekl, že politici nyní projekty redukují, což je podle něj nesprávné. Na úterním zastupitelstvu desítky lidí požadovaly, aby radnice vyčlenila pro lidi bez přístřeší více bytů.

Umělci ve výzvě zmiňují, že Brno chce usilovat o titul Evropské hlavní město kultury. “Kulturní město je v první řadě takové město, které se kulturně chová ke svým obyvatelům. Není možné na jedné straně dávat stovky milionů do opery, muzikálu, filharmonie či činohry a na druhé straně nechat malé děti živořit na ulici, v ubytovnách nebo v dětských domovech,” stojí v otevřeném dopise. Umělci uvedli, že nestojí o to stát se hlavním městem kultury, které obyvatelům nezajistí důstojné bydlení. “Odmítáme účastnit se budování Potěmkinovy vesnice, která má krásně načančané fasády, za nimiž však žijí lidé v bídě a strachu z toho, že zítra nebudou mít kam uložit svoje děti,” píše se ve výzvě.

Umělci se přidali k akci, Pod výzvou zastupitelům je podepsaná dvacítka organizací a zhruba sto umělců. Kromě CED je to například Muzeum romské kultury, řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová, ale také Divadlo Polárka, Kabinet múz, festival Serial Killer, mezi jednotlivci nechybí umělkyně Kateřina Šedá, režisér Břetislav Rychlík nebo historik umění Rostislav Koryčánek.

Brněnská organizace IQ Roma Servis k situaci ve městě vydala vlastní tiskovou zprávu. “V posledních třech letech jsme měli možnost účastnit se díky projektu Rapid Re-Housing pilotu koncepce sociálního bydlení v Brně. Přestože se jednalo o náročný projekt, jsme velmi rádi, že jsme mohli být jeho součástí. Tento projekt umožnil 50 rodinám, aby získaly šanci standardního bydlení, kterou by bez tohoto projektu pravděpodobně nikdy nedostaly. Naprostá většina těchto rodin je za tuto šanci nesmírně vděčná. Nejčastěji se ve svých výpovědích vracejí k tomu, jak toto bydlení pomohlo jejich dětem. Ty často zažívají to, co si do té doby ani neuměly představit. Poprvé mají možnost zavřít se ve svém vlastním pokoji, mohou psát domácí úkoly na pracovním stole, nebo se „jen“ nemusí bát jít v noci na záchod.

Chtěli bychom, aby tuto možnost měly i další děti, které musí bohužel v úděsných podmínkách ubytoven stále žít. Dle Zprávy o vyloučení z bydlení je takovýchto dětí jen v Brně okolo 1230,” píše IQ Roma Servis v tiskové zprávě.

Radní pro kulturu Marek Fišer (za Piráty) ČTK řekl, že aktivitu lidí vítá. “Budeme s tím pracovat a řešit to. Chceme dát na lidi a bavit se o tom, co považují za nejpalčivější problém,” dodal. Podle něj není kultura jen o nablýskaných divadlech, ale o tom, aby se lidem ve městě hezky žilo.

Projekty Brna se inspirovala další města. Ze dvou výzev ministerstva práce a sociálních věcí mohou čerpat finance na obdobné projekty. Peníze lze použít na práci sociálních pracovníků, nikoli na opravy bytů. Brno chce z jedné výzvy čerpat asi 17 milionů v souvislosti s poskytnutím 40 bytů pro lidi a rodiny v bytové nouzi. Kolem sedmi milionů v souvislosti s 20 byty chce čerpat z druhé výzvy, která se zaměřuje na lidi bez přístřeší. 

Podle Hollana a umělců je 20 bytů pro lidi bez přístřeší málo. Původně město chtělo vyčlenit 80 bytů, ale kvůli přísnějším podmínkám počet snížilo na 20. Jednou z podmínek je, aby se většina bytů nacházela mimo vyloučené lokality.

Brno má ve správě skoro 30 000 bytů, většinu ale mají na starosti městské části. Mnoho prázdných bytů mají Brno-střed a Brno-sever, část z nich je ale právě ve vyloučených lokalitách.